Co se nám povedlo a nepovedlo v roce 2020

Je to až k nevíře, ale největším úspěchem tohoto pandemií paralyzovaného roku je to, že se uskutečnily všechny naše velké živé akce – tři výzvy Do práce na kole, Zažít město jinak i Velká cyklojízda (kterou tentokrát zaštítila OSN). Konaly se i vzdělávací programy na školách a také spousta aktivit Laboratoře udržitelného urbanismu. A to vše i díky vám, členům a členkám našemu Klubu přátel, který během roku posílilo dalších sto podporovatelů. Děkujeme za to!

Chcete být jedním z nich? Podpořte AutoMat, staňte se členy našeho Klubu přátel a podílejte s námi na rozvoji měst, ve kterých je radost žít. Děkujeme vám!

CHCI DO KLUBU PŘÁTEL

Laboratoř udržitelného urbanismu (LAB)

Stali jsme se spolutvůrci, signatáři a garanty některých témat ve výzvě Za Prahu udržitelnou a sousedskou, která velmi volně navazuje na naší dřívější výzvu Město snů. Cílem výzvy je rozvířit diskusi a zlepšit situaci v oblastech jako je dostupné bydlení, stav životního prostředí či doprava. Pod výzvou je v současné době podepsáno více než 40 spolků a dalších subjektů, kterým záleží na budoucí podobě Prahy. Od října 2020 díky této aktivitě probíhá seriál diskusí postihující jednotlivá témata výzvy v Centru architektury a městského plánovaní na IPR. Celkem osm diskusí, z nichž dvě spolu-garantuje právě AutoMat, bude zrealizováno zhruba do poloviny roku 2021.

Spolupořádali jsme Festival Za Prahu udržitelnou a sousedskou, který se ve dnech 11.-13. 9. 2020 odehrál na Štvanici. Součástí festivalu byl například happening Think Gold. Think Masaryčka, promítání filmu Push! o globální krizi bydlení či přednášky o problematice rozvoje největších pražských transformačních ploch. Festivalu se během tří dnů zúčastnilo 200-300 účastníků.

Do vyhrocené diskuse ohledně zneprůjezdnění Smetanova nábřeží jsme přinesli věcný pohled, posoudili dopravní dopady zkušební uzavírky na podzim 2019 a odůvodnili, proč není se zklidněním Smetanova nábřeží třeba čekat na dostavbu Městského okruhu.

V lednu jsme opět dostali za pravdu u řízení správního soudu ohledně karlínských cykloobousměrek. Silniční správní úřad ale hledá nové kličky, jak cykloobousměrky ani nadále nezřizovat, naposledy vydáním dočasného opatření obecné povahy bez možnosti připomínkování veřejností. Byli jsme tak nuceni soudně napadnou další OOP. Následný soud jsme v listopadu opět vyhráli, jednalo se celkem o páté rozhodnutí soudu v náš prospěch v této kauze.

Díky podpoře nadace OSIFE jsme finančně podpořili činnost brněnského aktivisty Michala Šindeláře. Jeho lokální činnost pod hlavičkou spolku AutoMat a iniciativy Brno na Kole spočívá v advokační a watchdogové činnosti a konzultační a nefinanční podpoře dalších lokálních cykloaktivsitických buněk. Michal tak působí jako naše spojka nejen v Brně, ale zároveň spolupracuje i s cykloaktivistickými buňkami napříč republikou. Mimo soustavného vyjednávaní, advokacie a podání více než deseti různých připomínek k rozvoji dopravní infrastruktury v Brně, jsme rámci projektu v Brně 24. srpna zorganizovali panelovou diskusi Brno, město, kde se dobře jezdí na kole?, které se zúčastnilo téměř 40 zájemců.

Ve spolupráci s Arnikou a Klubem za starou Prahu jsme se od začátku roku 2020 snažili zvrátit a napadnout dle našeho názoru nezákonné územní rozhodnutí pro projekt Masaryk Centre I. Dle našeho názoru stavba byla “umístěna” i přes to, že nesplňuje platné zákonné regulativy města a navrhovatel nezohlednil mnoho zásadních připomínek dotčených orgánů. Zároveň jsme se odvolali proti skutečnosti, že naše spolky byly z územního řízení vyřazeny díky strategii Penty nechat si povolovat jednotlivé projekty na území Masarykova nádraží tzv. salámovou metodou. Ta spočívá v tom, že celý původní projekt transformace Masarykova nádraží, jež podléhal posouzení environmentálního dopadu (EIA), developer rozdělil do podlimitních staveb. Ty jsou z našeho pohledu chybně úředně považovány za odlišné stavby, které nepodléhají původnímu posouzení. Celou kauzu zdokumentovala ČT v pořadu Nedej se! V otázce Masarykova nádraží jsme proto dlouhodobě komunikovali s Magistrátem hl. m. Prahy z čehož rezultovaly otevřené dopisy primátorovi, dotčeným radním (Hlaváček, Hlubuček) a několik osobních schůzek přímo na magistrátě (se zástupci kanceláře primátora, s vedoucím výboru pro územní rozvoj, Metropolitní plán, památkovou péči a dalšími). Snaha o medializaci tématu se vyplatila, když v říjnu 2020 kancelář ombudsmana ohlásila, že se zákonností procesu povolování staveb na Masarykově nádraží bude hlouběji věnovat.

Zpracovali a zveřejnili jsme unikátní analýzy nehodovosti cyklistů. Korigovali jsme tak manipulativní tvrzení BESIPu o údajné anomálně vysoké míře zavinění nehod ze strany cyklistů v roce 2020. Další analýzou jsme zjistili, že při vzájemných srážkách cyklistů s motorovými vozidly byl poměr vážných následků více než 50 : 1 v neprospěch cyklistů. Naše vstupy posloužily v argumentaci pro připravovanou novelu zákona zavazující řidiče k předjíždění cyklistů a 1,5metrovým bočním odstupem.

Vyhodnotili jsme provoz Blanky po 5 letech. Dopady Blanky jsou sporné.

Příběh pokračuje Blankou 2, jejíž historii jsme shrnuli v listopadovém článku. U dostavby městského okruhu dohlížíme na plnění podmínek EIA. Současně jsme pracovali na alternativním řešení zahloubení Holešoviček (dosud nepublikováno).

V říjnu jsme zveřejnili výzvu požadující po Magistrátu HMP, aby řešil hrozící kombinaci pandemie a smogu způsobeného zejména automobilovou dopravou, a tedy zvýšené zdravotní riziko obyvatel Prahy. Výzva inspirovala i spolek Plzeň na kole, která s podobnými body oslovila tamní radní. Na reálné kroky politiků ovšem čekáme.

Dlouhodobě se věnujeme jednání o podobě cykloopatření. Náš dopravní expert je členem pražské cyklokomise. Ke zřizování cyklopruhů přistupujeme s chladnou hlavou (viz článek).

Natočili jsme první dva díly našeho nového podcastu Městomil. V seriálu budeme pokračovat, ovšem pod jiným názvem a v upraveném formátu.

Jako garanti tématu šetrná doprava jsme přispěli dvěma články k Ekovýzvě 2020, kterou organizuje Greenpeace.

Přidali jsme se k Sensor.Community, celosvětové síti senzorů, které měří množství polétavých mikročástic ve vzduchu (PM2,5 i PM10), teplotu, tlak nebo vlhkost. Snímaná data jsou otevřená a v reálném čase se v podobě mapy zobrazují na stránkách projektu. Jeden senzor jsme v AutoMatu pořídili a nainstalujeme ho v centru Prahy.

LAB rozšířil svůj tým o novou členku Zuzanu Polákovou. Zuzana je urbanistka se zkušenostmi jak ze světa akademického bádání, tak z prostředí rozhodování místní samosprávy. V LABu se Zuzana věnuje především urbanismu ve spojení s rozvojem bezpečné infrastruktury pro pěší a cyklisty. Letos pro nás monitorovala také celosvětové reakce států, měst a obcí na pandemii Covid-19.

Do práce na kole

Jubilejní desátý ročník výzvy Do práce na kole se podařilo uspořádat tradičně v květnu 2020 i přes probíhající pandemii koronaviru. Narychlo jsme museli změnit pravidla a doprogramovat systém, abychom umožnili zápis veškerých bezmotorových cest, tedy nejen těch do práce. Umožnili jsme zapisovat si i domácí cvičení, aby nezůstali na ocet ti, kteří pracovali na home-office nebo o práci přišli.

I v nouzovém stavu se do výzvy zapojilo úžasných 15 813 účastníků a účastnic ze zhruba 2 700 firem a institucí ve 48 městech. Společně najeli, ušli a uběhli téměř 4 miliony šetrných kilometrů.

Po dlouholetých debatách jsme upozadili výkonnostní kategorii. Základním cílem výzvy totiž není maximální výkon, ale aby lidé našli zálibu v cyklistice či pěší chůzi a změnili své dopravní chování. Pravidelnostní kategorii jsme proto postavili na první místo a naopak kilometry naježděné na výkon vůbec neodměňovali. Každý účastník mohl svými kilometry podpořit jeden ze tří dobročinných projektů. Pro dobrou věc se letos najezdilo 646 000 km, které se symbolicky rozdělily mezi Cyklorikšu pro seniory, projekt Fokusu Praha Life is a Bike a na Nadační fond Na kole dětem – NF Josefa Zimovčáka.

Každý rok nás těší, pokud chtějí účastníci v chození či jízdě na kole pokračovat i po skončení výzvy, neboť to je její hlavní účel. Podle dotazníku má letos v plánu pokračovat se stejným nebo o něco menším nasazením celých 92 %, což považujeme za famózní výsledek!

Vyhlásili jsme i Cyklozaměstnavatele roku: firmu OLTIS Group, a.s., a Cykloměsto roku: Otrokovice.

Vážně jsme se začali zabývat dopravními daty. Účastníci během května přes aplikace zaznamenají desetitisíce vykonaných cest, které posléze mohou posloužit městům k analýze pohybu osob městem. Radnicím pak umožní identifikovat, kudy se cyklisté i chodci reálně pohybují, stejně jako místa, kde infrastruktura nevyhovuje účelům bezpečného a příjemného pohybu po městě. Data z Do práce na kole využili k analýzám v Brně, Ostravě, Hodoníně či Plzni.

Nezapomněli jsme ani na studenty středních a vysokých škol. Květnovou akci Do školy na kole jsme kvůli uzavření škol přesunuli na podzim a spojili ji s dvoutýdenní Zářijovou výzvou.

Součástí výzvy 2020 byla i tradiční cyklojízda AutoMatu, která zamířila na závěrečný večírek Do práce na kole v pražských Modřanech. Uskutečnila se pod záštitou OSN a našich spřátelených ambasád. Cyklojízdy jely i v Pardubicích, Hradci Králové, Zlíně či Třinci.

Od 20. do 26. ledna jsme uspořádali 2. ročník Lednové výzvy pro opravdové drsňačky a drsňáky. Do akce se zapojilo celkem 2 760 odvážlivců, tedy o 73 % víc než loni. Z toho 1 175 účastníků se mohlo pochlubit pravidelností nad 66, 6 % a 870 z nich má dokonce na kontě pravidelnost rovných 100 %. To už je úctyhodný výkon! Máme radost, že třetinu všech účastníků tvořily ženy.

Na podzim jsme pak nachystali nově dvoutýdenní Zářijovou výzvu (od 14. do 27. září). Do výzvy se zapojilo 1 346 účastníků z celé republiky. Ti během dvou týdnů celkově šetrně překonali 164 000 km, z toho většinu na kole (cca 92 %) a jen 13 000 km pěšky či poklusem. Celkem pak 80 % ze všech 16 470 všech cest ujeli účastníci na kole či koloběžce. Všichni dohromady tak teoreticky ušetřili 21 tun CO2 (v případě, kdyby stejné cesty vykonali autem).

Připravili jsme pětidílný seriál pro začínající i pokročilejší cyklisty Jak na kolo.

Podrobné výsledky květnové výzvy Do práce na kole 2020

Zažít město jinak

Nad uspořádáním 15. ročníku celorepublikových sousedských slavností Zažít město jinak, které koordinujeme, visel ještě větší otazník než nad Do práce na kole. Sousedské vztahy se doma zkrátka příliš pěstovat nedají. Vedli jsme dlouhé debaty s hygienou i samotnými organizátory v jednotlivých lokalitách a nakonec jsme se rozhodli zrušit pouze tradiční slavnosti v Americké a Krymské ulici, které navštěvují tisíce lidí.

Ostatní lokality lákají spíš desítky, maximálně nižší stovky účastníků, kteří se rozprostřou po celé délce zabraných ulic. Přesto jsme do posledního dne kvůli nečitelným vládním krokům nevěděli, zda se akce bude moci uskutečnit. Připravili jsme a rozdistribuovali desatero bezpečného chování během slavností a prosili organizátory a návštěvníky o jeho maximální dodržování.

Vyšlo to a my děkujeme všem organizátorům, které tato nejistota neodradila! Slavnosti jste mohli navštívit v sobotu 19. září v ulicích po celé Praze a v dalších 30 městech. Akce se nesla v komornějším duchu a právě před začínajícím podzimem dokázala zase o trochu více stmelit sousedy.

Fotky z lokalit

Generace U

Získali jsme novou kolegyni Lucii Poubovou. Věříme, že naše aktivity pro žáky a studenty pořádně nakopne. Prvním úspěchem jsou urbanistické vycházky pro základní školy, které zaznamenaly velký ohlas. Děti se dozvídají něco o dopravě, něco o historii místa, trénují přecházení silnice a plní další úkoly. Procházky jsme museli během podzimu přesunout do online podoby, ale se znovuotevřením škol se vracíme ke klasické terénní práci.

Klub přátel

Klub přátel AutoMatu, který tvoří naši finanční podporovatelé, a který letos převzal náš nový kolega Ondřej Suk, se rozrostl o další stovku pravidelných dárců. AutoMat aktuálně podporuje už 747 z vás. Všem z vás srdečně děkujeme!

Neúspěchy 2020 aneb Sebekritické okénko

Je něco, co se nám v roce nepovedlo? Samozřejmě! Slabší momenty sezony přiznali hoši a dáma z LABu:

Naše komunikace s některými koaličními zastupiteli a radními (jmenovitě s Petrem Hlaváčkem) se prakticky zablokovala.

Nebylo nám dáno za pravdu v tom, že bychom se měli účastnit územní studie na Masaryčku.

Námi dlouho tlačená humanizace severojižní magistrály byla tiše pohřbena. Naše výzvy, které jsme magistrátu adresovali společně s řadou dalších spolků, jsou již roky ignorovány. Namísto přípravy prvních kroků humanizace, které by mohly být realizovány ihned, vede IPR naprosto mimoběžnou debatu o tom, jak SJM místo přestavby na městskou třídu obestavět co nejhustší zástavbou a její možné budoucí úpravy tak znemožnit.