Před několika měsíci jsme se zeptali primátora Hřiba na podrobnosti k přípravě Městského okruhu. Na řadu otázek jsme dostali korektní odpovědi, i tak má ale dostavba Městského okruhu problém. Praha doposud nedoložila klimatické dopady zprovoznění Městského okruhu a pravděpodobně už nyní neplní podmínku z posudku EIA na řádné projednání projektu s veřejností. Hlavní město nakonec ani negarantuje, že Městský okruh nebude zprovozněn dříve než okruh vnější, což je zásadní podmínkou EIA. Po vzoru Blanky se tak můžeme dočkat několika let tzv. “zkušebního” provozu, se všemi důsledky. Představitelům města jsme proto poslali doplňující dotazy a požádali o vzkaz svým následovníkům, kteří budou postaveni před obtížnou volbu předčasného zprovoznění Městského okruhu.
Nejprve uveďme několik věcí, které jsou v pořádku: Praha připravuje doprovodná opatření ke zprovoznění okruhu. Má také úředníka zodpovědného za dohled nad plněním podmínek EIA. Také se i nadále zavazuje ke splnění všech podmínek EIA a nepředpokládá, že by některé nesplnila. Zahájení územního řízení Městského okruhu pak předpokládá ve druhé polovině roku 2022.
Netransparentní projednání studie s veřejností
Z odpovědí, které jsme obdrželi, je ale zřejmé, že některé věci v pořádku nejsou. Praha tvrdí, že plní všechny podmínky EIA. To v současnosti zahrnuje přípravu dopravně-urbanistické studie a její projednání s veřejností včetně zapracování námětů veřejnosti.
Ve skutečnosti byla ale studie na Městský okruh prezentována pouze v CAMPu. Představení studie v CAMPu proběhlo 12. 9. 2019, na web byla ale kompletně umístěna až po jejím schválení Radou HMP 4. 11. 2019. Na webu mestskyokruh.info (který navíc znají jen zasvěcení) beztak nebyla veřejnost vyzvána ke komentování nebo připomínkování. Urbanistické studie zadávané Institutem plánování a rozvoje jsou přitom veřejnosti k připomínkám běžně nabízeny včetně uvedení termínu pro jejich podání. Nabízí se tedy otázka, proč u studie na Městský okruh nic takového neproběhlo.
Podmínky EIA: kázat vodu, ale pít víno
Ptali jsme se, jak přesně Praha zajistí, že Městský okruh splní zásadní podmínku EIA, tedy nejpozději souběžné zprovoznění celého pražského okruhu. Městský okruh by neměl být zprovozněn předčasně podobně jako tunelový komplex Blanka. U Blanky byla obejita podmínka stavebního povolení zprovoznit nejdřív vnější okruh na severu Prahy, z čehož vyplynuly drastické dopravní následky pro Prahu 6 a 8. Z odpovědi primátora jsme se tak dozvěděli, že se Praha snaží urychlit výstavbu vnějšího okruhu. Vzhledem k tomu, že některé části vnějšího okruhu nemají ani kladný posudek na životní prostředí, je už nyní zjevné, že to stačit nebude. Praha nepřipravuje žádný scénář pro případ, že by na předčasné zprovoznění okruhu došlo. Na jednu stranu tedy deklaruje, že hodlá podmínky EIA splnit, na druhou stranu pokračuje v přípravě Městského okruhu způsobem, který znamená, že v okamžiku dokončení stavby nebude zprovoznění MO v souladu s podmínkami EIA možné.
Klima neřešíme
Zeptali jsme se také, jak je zprovoznění Městského okruhu v souladu s klimatickým závazkem Prahy snížit emise CO2 minimálně o 45 % do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050. Z odpovědi vyplynulo, že Praha nemá vyčíslený klimatický dopad dostavby Městského okruhu a tudíž neví, zda MO emise CO2 sníží nebo zvýší. Když k tomu přičteme agregované emise CO2 ze samotné stavby tunelového komplexu, stane se absence rozvahy ze strany města ve vztahu ke klimatickým závazkům ještě palčivější.
Podle vyjádření města pak přispěje ke snížení klimatického dopadu přechod na méně emisně náročná vozidla. Přispět má také to, že MO “vytvoří podmínky” pro omezení automobilové dopravy ve vnitřním městě.. K omezení automobilové dopravy formou nízkosemisní zóny nebo zpoplatnění vjezdu je přitom možné přistoupit i bez zprovoznění Městského okruhu. Navíc v prstenci mezi Městským a Pražským (vnějším) okruhem naopak dostavba MO zvýší výkon automobilové dopravy několikanásobně ve srovnání s poklesem dosažitelným uvnitř MO.
Lež s dlouhýma nohama
Snížení intenzity automobilové dopravy lze dosáhnout důslednější regulací už nyní, k tomu není dálničně dimenzovaný okruh potřeba. Naopak s jeho případným zprovozněním lze předpokládat skokové zvýšení dopravního výkonu. Takový jev jsme odhalili z intenzit na sledovaných komunikacích TSK už po zprovoznění Blanky, kdy dopravní výkon na nejfrekventovanějších pražských komunikacích měřený několik týdnů po zprovoznění vzrostl oproti “předblankovému” roku 2014 o 585 tisíc kilometrů ujetých auty po Praze za den. Tehdejší radní pro dopravu Petr Dolínek navzdory tomu tvrdil, že Blanka dopravu nezvýšila.
Už je to čtyři roky, co jsme chtěli vědět, kde se TSK těch 585 tisíc vozokilometrů ztratilo, nyní je ale jasné, k čemu byla tato manipulace dobrá. O údajné nezvýšení provozu po Blance se současní představitelé města opírají jako o argument, proč ani dostavba Městského okruhu navzdory brutálnímu zvýšení kapacity komunikační sítě nezvýší dopravní výkon automobilové dopravy a potažmo emise CO2.
K zajištění klimatické neutrality hlavního města tak má vlastně dojít Městskému okruhu navzdory.
Nezbývá nám tedy ptát se radních i nadále:
Příloha – Otázky a odpovědi
Otázka AM | Odpověď (datováno 21. 5.) |
---|---|
1 Existuje harmonogram prací na dokumentaci pro územní rozhodnutí, ve kterém by bylo uvedeno, kdy město přibližně plánuje o ÚR požádat? Stačí samozřejmě uvést alespoň rámcový termín. | Předpoklad zahájení územního řízení souboru staveb MO je druhá polovina roku 2022. |
2 Projednání s veřejností před DÚR Jedna z podmínek EIA (pro všechny záměry, č. 47 pro stavbu MO 0081) je: “Průběžně informovat širokou veřejnost s možností zapracování případných požadavků před zahájením DÚR.” Další z podmínek (pro všechny záměry, č. 56 pro stavbu 0081) stanoví: “Jako základní podklad pro další přípravu ve spolupráci s veřejností vytvořit urbanisticko – dopravně analytickou dokumentaci současného i navrhovaného stavu, rozšířenou navíc o tzv. problémové výkresy (se zachycením pozitivních i negativních jevů). Tento dokument v průběhu přípravy projednávat i s účastí veřejnosti a její podněty dále zapracovávat. Na základě tohoto podkladu poté následně přistoupit k prověřování podrobnějších variant konceptu a následně návrhu.” 2a) Bude studie prezentovaná v CAMPu dopracována do podoby, která umožní splnění podmínky č. 56 (dopravně-analytická dokumentace, problémové výkresy, apod.) a projednání s veřejností? | podmínka 56 je plněna v rámci urbanistiko-dopravní Studie MO z 06/2019, jejího projednávání a uveřejnění na informačním portálu MO mestskyokruh.info |
2b) Kdy bude studie v dopracované podobě zveřejněna, aby se s ní veřejnost mohla seznámit a vznášet k ní relevantní připomínky? | viz 2a) |
2c) Jakým způsobem bude zjištění a zapracování požadavků veřejnosti dle podmínek č. 47 a 56 realizováno? Bude vyhlášen termín na podání korespondenčních připomínek? Budou připraveny kulaté stoly či veřejná projednání jednotlivých staveb, a to i přímo v zasažených lokalitách? Bude vypořádání vznesených připomínek následně zveřejněno? | c) podmínky 47 a 56 jsou plněny prostřednictvím těchto nástrojů a kroků: – informačním portál MO mestskyokruh.info – kontaktního formuláře MO – průběžným projednáváním DUR na dotčených MČ – průběžné presentace pro veřejnost v CAMP h l. m . Prahy v klíčových momentech inženýrsko-projektové přípravy MO |
3 Technická a dopravně organizační opatření Podmínka č. 2 u všech záměrů uvádí: “Realizace staveb MO č. 0081 a č. 0094 a LS je možná pouze při aplikaci stavebně – technických a dopravně – organizačních opatření (optimalizačních opatření) v souladu s Usnesením Rady hlavního města Prahy č. 1701 ze dne 21. 9. 2010. Stavba nebude uvedena do provozu dříve, než vejdou tato opatření v účinnost.” V textu posudku je dále uvedeno (nečíslované): “Územní rozhodnutí pro stavby MO č. 0081, MO č. 0094 a LS lze vydat až poté, co hlavní město Praha organizační opatření uvedená v dokumentaci rozhodne, a to tak, aby začátek jejich platnosti byl nejpozději v den zprovoznění obou předmětných staveb.” K tomu je nutno podotknout, že pro splnění bodu 8 není v současnosti připravena legislativa na národní úrovni, což jeho splnění v dohledné době hlavnímu městu značně komplikuje. 3a) Je stávající Rada HMP usnesením RHMP 1701/2010 stále vázána a hodlá podle něj postupovat, tj. jmenovitě rozhodnout o zavedení opatření 7 a 8 z přílohy 1 usnesení? | ano, tento závazek RHMP je platný – viz Plán udržitelné mobility hl. m. Prahy a okolí. |
3b) Jaké kroky hlavní město Praha činí pro splnění opatření 8 v příloze 1 usnesení 1701/2010, tedy zavedení plošné regulace automobilové dopravy, vzhledem k tomu, že pro tuto regulaci neexistuje na národní úrovni použitelná legislativa? | problematiku plošné regulace – mýta řeší Plán udržitelné mobility hl. m. Prahy a okolí – karta 193 Pražský mýtný systém, studie. |
3c) Požádá hlavní město Praha o vydání ÚR na stavby Městského okruhu i v případě, že bod opatření 8 v příloze 1 usnesení 1701/2010, tedy zavedení plošné regulace automobilové dopravy, nebude možné na úrovni města rozhodnout z důvodu neexistující legislativy? | c) podmínka č. 2 se nevztahuje k územnímu řízení MO, nýbrž k jeho uvedení do provozu |
mmm4 Riziko předčasného zprovoznění MO vzhledem k SOKP a doprovodná kompenzační opatření.Podmínka 1 posudku EIA uvádí: MO v hodnoceném úseku od Pelc Tyrolky po Štěrboholskou radiálu a Libeňskou spojku nebude uveden do provozu dříve, než bude uveden do provozu SOKP. (…)4a) Jaké kroky činí (a případně plánuje) samospráva Hlavního města Prahy k tomu, aby nedošlo k předčasnému zprovoznění MO (tj. dříve než SOKP)? | a) hl. m. Praha iniciovalo vznik pracovní skupiny za účasti ŘSD, MD a Středočeského kraje, jejímž primárním cílem je urychlit dokončení SOKP. Dále se hl. m. Praha zavázalo prostřednictvím Memoranda k realizaci kompenzačních opatření (jedná se např. o Zelené pásy apod.) |
4b) Připravuje Hlavní město Praha koncept doprovodných opatření ke zprovoznění Městského okruhu, zejména pokud jde o úpravy, které vyžadují územní rozhodnutí, nad rámec podmínek EIA? | b) ano, hl. m. Praha připravuje v rámci MO sadu doplňujících projektů, které explicitně nevyplývají z podmínek EIA, nicméně které mají zásadním způsobem revitalizovat dotčené lokality podél trasy MO |
4c) Existuje scénář pro případ předčasného zprovoznění MO? například v podobě dopravní analýzy, následného vyhodnocení rizik a návrhu kompenzařních stavebních a dopravně-organizačních opatření? | c) zatím ne, bude řešeno, pokud to vyplyne z postupu přípravy staveb (MO vs. SOKP) |
5 Ostatní podmínky EIA (…) 5a) Probíhá průběžná kontrola plnění podmínek EIA pro stavby severovýchodní sekce MO ze strany samosprávy hlavního města Prahy? | a) ano – Odbor investiční MHMP, můj odborný tým pro oblast dopravy, příslušné výbory ZHMP atd. |
5b) Existuje samosprávou pověřená osoba, která je za kontrolu plnění podmínek EIA při přípravě severovýchodní sekce Městského okruhu odpovědná a na kterou bychom se případně ohledně některých našich dotazů mohli obrátit? | b) ano – Bc. Ondřej Krutský, vedoucí odd. MO, Odbor investiční MHMP |
5c) Je si samospráva již nyní vědoma, že některé podmínky EIA nebude možné splnit? Jak se s tím hodlá vypořádat? | c) hl. m. Praha neuvažuje s žádnou podmínkou EIA, kterou nelze splnit. Podmínky EIA budou na základě zákona č. 100/2001 verifikovány standardním postupem |
6 Městský okruh a klimatický závazek Prahy V červnu 2019 schválila Praha klimatický závazek snížit emise CO2 v hlavním městě o minimálně 45 % do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050. Po zprovoznění tunelového komplexu Blanka vzrostl dopravní výkon automobilové dopravy v Praze o více než půl milionu vozokilometrů denně, s odpovídajícími dopady na produkci CO2. Se zprovozněním Městského okruhu lze očekávat podobné zvýšení, což je nepochybně značná zátěž pro plnění přijatých klimatických závazků. Zajímá nás proto následující:6a) Disponuje Praha vyčíslením klimatických dopadů zprovoznění Městského okruhu a může jej zveřejnit? | a) ne, ovšem nutno v této souvislosti zmínit, že cílem dobudování MO není pouze snížit emise CO2, ale celkově zvýšit kvalitu života ve městě pro jeho obyvatele. MO především sníží zátěž okolní povrchové komunikační sítě, tedy vytvoří podmínky pro redukci prostorového nároku automobilové dopravy a zvýšení preference MHD, sníží prašnost s přímým dopadem na zástavbu, hluk atd. Elektrická, resp. ekologicky pokročilá vozidla sama o sobě tyto věci řeší jinak jen částečně. Vytvoří prostor pro revitalizaci Povltavské, odstraňuje zanedbané a fragmentující prvky v oblasti Libně, Balabenky, Vysočanského náměstí, revitalizuje Malešickou náves atd.. |
6b) Je se zprovozněním Městského okruhu vůbec možné, aby Praha splnila přijaté klimatické závazky? Jak toho hodlá v takovém případě dosáhnout? | b) ano – realizací Plánu udržitelné mobility hl. m. Prahy a okolí, obnovou vozového parku apod. K této problematice nutno dodat, že vliv zprovoznění MO nebude představovat navýšení produkce CO2, což se ostatně nestalo ani v případě zprovoznění TKB. Efekt zprovoznění MO na produkci CO2 bude přesně opačný. |
Od 19:15: hlavní film: Giardinieri d’Assalto - Outlaw Gardeners (76 min., Itálie, 2022, režisér: Angelo Camba)
Srdečně zveme na seminář spolku AutoMat k cyklistické infrastruktuře a udržitelné mobilitě pro zástupce měst a obcí, odborníky*ice a zainteresovanou veřejnost.
Od 19:00 Varieté Utopolis – or a few feet of highway (98 min., Německo, 2024, režisér: Matthias Coers)
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!