Skutečně plní příprava Městského okruhu podmínky EIA?

Před několika měsíci jsme se zeptali primátora Hřiba na podrobnosti k přípravě Městského okruhu. Na řadu otázek jsme dostali korektní odpovědi, i tak má ale dostavba Městského okruhu problém. Praha doposud nedoložila klimatické dopady zprovoznění Městského okruhu a pravděpodobně už nyní neplní podmínku z posudku EIA na řádné projednání projektu s veřejností. Hlavní město nakonec ani negarantuje, že Městský okruh nebude zprovozněn dříve než okruh vnější, což je zásadní podmínkou EIA. Po vzoru Blanky se tak můžeme dočkat několika let tzv. “zkušebního” provozu, se všemi důsledky. Představitelům města jsme proto poslali doplňující dotazy a požádali o vzkaz svým následovníkům, kteří budou postaveni před obtížnou volbu předčasného zprovoznění Městského okruhu.

Nejprve uveďme několik věcí, které jsou v pořádku: Praha připravuje doprovodná opatření ke zprovoznění okruhu. Má také úředníka zodpovědného za dohled nad plněním podmínek EIA. Také se i nadále zavazuje ke splnění všech podmínek EIA a nepředpokládá, že by některé nesplnila. Zahájení územního řízení Městského okruhu pak předpokládá ve druhé polovině roku 2022.

Netransparentní projednání studie s veřejností

Z odpovědí, které jsme obdrželi, je ale zřejmé, že některé věci v pořádku nejsou. Praha tvrdí, že plní všechny podmínky EIA. To v současnosti zahrnuje přípravu dopravně-urbanistické studie a její projednání s veřejností včetně zapracování námětů veřejnosti.

Ve skutečnosti byla ale studie na Městský okruh prezentována pouze v CAMPu. Představení studie v CAMPu proběhlo 12. 9. 2019, na web byla ale kompletně umístěna až po jejím schválení Radou HMP 4. 11. 2019. Na webu mestskyokruh.info (který navíc znají jen zasvěcení) beztak nebyla veřejnost vyzvána ke komentování nebo připomínkování. Urbanistické studie zadávané Institutem plánování a rozvoje jsou přitom veřejnosti k připomínkám běžně nabízeny včetně uvedení termínu pro jejich podání. Nabízí se tedy otázka, proč u studie na Městský okruh nic takového neproběhlo.

Podmínky EIA: kázat vodu, ale pít víno

Ptali jsme se, jak přesně Praha zajistí, že Městský okruh splní zásadní podmínku EIA, tedy nejpozději souběžné zprovoznění celého pražského okruhu. Městský okruh by neměl být zprovozněn předčasně podobně jako tunelový komplex Blanka. U Blanky byla obejita podmínka stavebního povolení zprovoznit nejdřív vnější okruh na severu Prahy, z čehož vyplynuly drastické dopravní následky pro Prahu 6 a 8. Z odpovědi primátora jsme se tak dozvěděli, že se Praha snaží urychlit výstavbu vnějšího okruhu. Vzhledem k tomu, že některé části vnějšího okruhu nemají ani kladný posudek na životní prostředí, je už nyní zjevné, že to stačit nebude. Praha nepřipravuje žádný scénář pro případ, že by na předčasné zprovoznění okruhu došlo. Na jednu stranu tedy deklaruje, že hodlá podmínky EIA splnit, na druhou stranu pokračuje v přípravě Městského okruhu způsobem, který znamená, že v okamžiku dokončení stavby nebude zprovoznění MO v souladu s podmínkami EIA možné.

Klima neřešíme

Zeptali jsme se také, jak je zprovoznění Městského okruhu v souladu s klimatickým závazkem Prahy snížit emise CO2 minimálně o 45 % do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050. Z odpovědi vyplynulo, že Praha nemá vyčíslený klimatický dopad dostavby Městského okruhu a tudíž neví, zda MO emise CO2 sníží nebo zvýší. Když k tomu přičteme agregované emise CO2 ze samotné stavby tunelového komplexu, stane se absence rozvahy ze strany města ve vztahu ke klimatickým závazkům ještě palčivější.

Podle vyjádření města pak přispěje ke snížení klimatického dopadu přechod na méně emisně náročná vozidla. Přispět má také to, že MO “vytvoří podmínky” pro omezení automobilové dopravy ve vnitřním městě.. K omezení automobilové dopravy formou nízkosemisní zóny nebo zpoplatnění vjezdu je přitom možné přistoupit i bez zprovoznění Městského okruhu. Navíc v prstenci mezi Městským a Pražským (vnějším) okruhem naopak dostavba MO zvýší výkon automobilové dopravy několikanásobně ve srovnání s poklesem dosažitelným uvnitř MO.

Lež s dlouhýma nohama

Snížení intenzity automobilové dopravy lze dosáhnout důslednější regulací už nyní, k tomu není dálničně dimenzovaný okruh potřeba. Naopak s jeho případným zprovozněním lze předpokládat skokové zvýšení dopravního výkonu. Takový jev jsme odhalili z intenzit na sledovaných komunikacích TSK už po zprovoznění Blanky, kdy dopravní výkon na nejfrekventovanějších pražských komunikacích měřený několik týdnů po zprovoznění vzrostl oproti “předblankovému” roku 2014 o 585 tisíc kilometrů ujetých auty po Praze za den. Tehdejší radní pro dopravu Petr Dolínek navzdory tomu tvrdil, že Blanka dopravu nezvýšila.

Už je to čtyři roky, co jsme chtěli vědět, kde se TSK těch 585 tisíc vozokilometrů ztratilo, nyní je ale jasné, k čemu byla tato manipulace dobrá. O údajné nezvýšení provozu po Blance se současní představitelé města opírají jako o argument, proč ani dostavba Městského okruhu navzdory brutálnímu zvýšení kapacity komunikační sítě nezvýší dopravní výkon automobilové dopravy a potažmo emise CO2.

K zajištění klimatické neutrality hlavního města tak má vlastně dojít Městskému okruhu navzdory.

Nezbývá nám tedy ptát se radních i nadále:

• • • Má město důvěryhodné podklady pro své tvrzení, že zprovoznění tunelového komplexu Blanka nezvýšilo emise CO2 z dopravy?
    • Kam se v roce 2015 ztratilo 585 tisíc vozokilometrů denně, o které vzrostla doprava na sledované síti, když Blanka dopravní výkon údajně nezvýšila?
    • Co tedy způsobilo nárůst intenzit automobilové dopravy v následujících letech neproporcionálně v daleko větší míře na severu města?
    • Kdy a jak bylo veřejnosti sděleno, že může podávat podněty ke studii na Městský okruh, kterou Rada hlavního města Prahy schválila v listopadu 2019?
    • Proč Praha vůbec připravuje DUR na MO, když některé úseky Pražského okruhu (SOKP) nemají ještě ani posudek EIA?
    • Jakými konkrétními kroky Praha zaručí, že Městský okruh nebude zprovozněn dříve než SOKP v případě, že bude MO projektově nebo stavebně připraven ke zprovoznění dříve než SOKP?
    • Požádá Praha v roce 2022 o územní rozhodnutí i v případě, že některé části SOKP nebudou mít v té době ještě kladný posudek EIA a bude jasné, že se jejich realizace oproti MO o řadu let opozdí?
    • Které konkrétní doprovodné projekty Praha připravuje ke zprovoznění tunelu a kdy pro ně bude připravena dokumentace pro územní rozhodnutí tak, aby se jejich realizace oproti MO nezpozdila?

Příloha – Otázky a odpovědi