Fakta a čísla o (cyklo)dopravě v Česku

Mezi hlavní překážky rozvoje cyklistiky v Česku patří zejména nedostačují infrastruktura a silný automobilový provoz. Přitom průzkum Centra dopravního výzkumu v roce 2019 zjistil, že na českou domácnost průměrně připadá 1,23 jízdního kola. Podle průzkumu společnosti Shimano (2026) pak min. jedno kolo v Česku vlastní 65,5 % obyvatel ve věku 18–79 let.

Celoroční podíl cyklodopravy v Praze se oficiálně pohybuje okolo 1 % (Ročenka TSK 2025), obdobně jsou na tom Brno a Ostrava, zatímco:

• Hradec Králové: 16 %
• Pardubice: 14 %
• České Budějovice: 11 %
• Olomouc: 6 %

Pozn.: Záleží na metodice. Např. Ročenka TSK vychází pouze z pevných sčítačů, které vykazují chybovost a ovlivňují je uzavírky a opravy. Skutečné číslo tak odhadujeme vyšší.

CykloRank Česko každý rok porovnává česká města podle množství jejich cyklistické infrastruktury (města s více než 10 tisíci obyvateli seřazena podle množství cyklostezek, cyklopruhů, stojanů nebo cykloobousměrek).

Top česká města pro cyklisty za 2025                                 Podíl infrastruktury

1. Uničov                                                                                               0,127

2. Karviná                                                                                             0,101

3. Nymburk                                                                                          0,095

4. Břeclav                                                                                             0,088

5. Mladá Boleslav                                                                               0,085

Podle analýzy Quality of life in European cities and cycling—what’s the link? (Evropská cyklistická federace 2024) existuje jasná souvislost mezi pokrytím oddělenou infrastrukturou a mírou využívání cyklistické dopravy.

Jen 31 % lidí v Česku má pocit, že se cyklistická infrastruktura za poslední rok zlepšila. Jen čtvrtina Čechů si myslí, že se zlepšily podmínky pro bezpečnou jízdu dětí na kole. (Shimano 2026). Česko se tímto řadí téměř na konec evropského žebříčku. Všechny sousední země vnímají vývoj cyklistické infrastruktury a bezpečnosti dětí na kole pozitivněji než Češi.

To potvrzuje také společný průzkum deseti českých vysokých škol zaměřený na mobilitu svých zaměstnanců a studentů. V části zaměřené na cyklodopravu „nejčastěji zaznívala potřeba kvalitnější cyklistické infrastruktury – cyklostezek či stojanů na kola – a obecně bezpečnějšího prostředí pro jízdu na kole“.

Výzkum Vnímání bezpečnosti integračních opatření (AutoMat 2023): Pouze 55 % cyklistů a cyklistek uvedlo, že se cítí bezpečně při jízdě v ochranném cyklopruhu, u piktokoridoru je to jen 28 %. Fyzicky oddělený dánský pás vnímá jako bezpečný 91 % uživatelů.

Podle státní Koncepce městské a aktivní mobility pro období 2021–2030 mají Plány udržitelné městské mobility (SUMP/PUM) obsahovat:

• Dobudování sítě bezpečných cyklotras ve městě a aglomeraci
• Podpora systému bikesharingu a jeho integrace do systému IDS
• Zlepšování podmínek pro pěší dopravu
• Zlepšení parkovací politiky pro cyklodopravu a zajištění dalšího zázemí
• Zlepšování podmínek pro pěší dopravu zaváděním opatření pro segregaci a bezpečnost pěšího provozu

Cyklodoprava v Praze

Ve věku mezi 15 a 69 lety je v Praze asi 260 000 aktivních cyklistů. Dalších asi 280 000 lidí by jezdilo častěji na kole při odstranění bariér (Median 2019). V roce 2023 bylo cyklistů již asi 420 000 a potenciálních asi 180 000 (Median 2023).

Jako hlavní bariéry k jízdě na kole uvádí Pražané a Pražanky zejména strach z jízdy v provozu (60 % respondentů). Další důvody jsou hygiena a převlékání (40 %) a nedostatečná síť cyklostezek a klidných tras (34 %). Kopcovitý terén Prahy je až na čtvrtém místě (32 %) (Median 2023).

Praha má plán sítě nadřazených městských cyklotras. Tyto cyklodálnice by měly propojit většinu města cyklotrasami v nejvyšším standardu (tj. oddělené od motorové dopravy) Viz také Plán rozvoje nadřazených cyklotras. Celková délka značených cyklotras v Praze v roce 2025 činila 587 km, délka chráněných cyklotras 269 km.

Hlavní město nyní investuje do infrastruktury pro cyklisty pouze třetinu slíbených peněz, oproti vlastnímu plánu udržitelné mobility.

V Praze jsou aktivní cyklisté častěji muži (58 %), potenciální cyklisté/cyklistiky jsou častěji ženy (55 %). To potvrzuje také trend, že vyšší podíl žen na kolech souvisí s pocitem bezpečí a kvalitní infrastrukturou (Cycling behaviour in 17 countries, 2022). Podobný ukazatel platí i pro vyšší zastoupení dětí nebo seniorů.

Přibližně polovina Pražanů deklaruje, že by kolo využívala častěji, pokud by došlo ke zmírnění bariér. Téměř polovina Pražanů (45 %) využívá kolo alespoň jednou měsíčně (Median 2023).

Auta vs. kola

Cyklistou a řidičem současně je 66 % dospělé české populace. Auto řídí 81 % dospělých, na kole jezdí 76 % lidí. Tedy 79 % řidičů je současně cyklisty, 84 % cyklistů je současně řidiči. (Dám respekt 2022)

Průměrně je v Česku auto minimálně 95 % času zaparkované na místě (Asociace pro rozvoj infrastruktury 2020). Jedno parkovací místo pro auto pak zabírá 12,5 m² bez započítání plochy pro manipulaci.

Jízdní kolo je ve městě často nejrychlejší doprava na trasách mezi 3 až 15 kilometry. Právě proto se v Česku daří především ve větších městech sdíleným kolům (bikesharingu), která jsou často propojena s předplatným na MHD.

Autem v Česku lidé ujedou 55 % cest do 10 km, 35 % cest autem je do 5 km (Česko v pohybu 2019). V Česku je registrováno přes 6,8 milionu osobních aut, oproti roku 1990 je to 2,8násobek. Česko je 6. nejvíce motorizovanou zemí v EU. (Ročenka TSK 2025, Acea 2026).

Strategické dokumenty a legislativa

Infrastrukturu pro jízdní kola definují národní i městské vyhlášky a strategie. Na národní úrovni jde o normu ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací a technické podmínky TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty. Více například na Městem na kole.

Rozvoj především meziměstské infrastruktury pro jízdní kola má za cíl projekt Cyklovize 2030 včetně mapového portálu pro jednotlivé kraje.

Praha má dále vlastní Standardy aktivní mobility, které při rekonstrukci nebo nové výstavbě ulic a veřejných prostranství upřesňují, jaký standard cykloinfrastruktury by mělo dané místo splňovat. Dokument je provázán se Strategií aktivní mobility, ve kterém se Praha zavázala do roku 2030 dosáhnout celoročního podílu cyklodopravy 3,5 %.

Obdobně Ostrava má vlastní Koncepci cyklistické dopravy v Ostravě z roku 2024, která popisuje řešení nových a rekonstruovaných ulic, stanovení základních standardů povrchů, řešení parkování a křižovatek.

Koncepčními dokumenty i datovým rozhraním s aktuálním přehledem o cyklodopravě disponuje také Brno.

Stejně tak parkovací stání pro jízdní kola definují národní a městské předpisy. Povinnost zřizovat parkovací místa pro jízdní kola v budovách zavádí od 1. 7. 2026 Stavební vyhláška č. 146/2024 Sb. (Vyhláška o požadavcích na výstavbu, Příloha č. 2). Například nový bytový dům musí být vybaven 2 parkovacími místy na byt, pokud má více než 3 stání pro auta.

Některé městské stavební předpisy mají vlastní pravidla pro stání kol. Pražské stavební předpisy určují Požadavky na odkládání jízdních kol v § 27. Brněnské stavební předpisy mají dokonce podobně jako zahraniční města definované rozměry pro parkování bicyklů (Minimální rozměr místa pro odkládání jízdního kola je 0,45 x 2 m).

Doporučené zdroje

Články:

Advokační manuál (4): Navrhování komunikací v Česku

Cycling fallacies, nejčastější mýty o cyklistice

Deset vysokých škol v ČR, jeden průzkum: jak se dopravují studenti a zaměstnanci?

Praha podporuje cyklodopravu jen na papíře. Peníze přitom jsou

Vyvracíme 12 oblíbených mýtů o cyklistice

Videa:

AutoMatův průvodce udržitelnou mobilitou

Jak na kole v provozu: Kolona

Jak na kole v provozu: Kruháč

Jak na kole v provozu: Dooring a jak daleko se držet od aut

Trojice videí na téma Jak na kole zvládat jezdit v provozu

Průzkumy, analýzy, výzkumné zprávy:

Cycling behaviour in 17 countries across 6 continents: levels of cycling, who cycles, for what purpose, and how far? (Transport Reviews 2022)

Česko v pohybu (CDV 2019)

Nástroje k naplnění Zelené dohody pro Evropu v oblasti dopravy a mobility v České republice (Asociace pro rozvoj infrastruktury 2020)

Počet nehod s jízdními koly v Praze roste (Městem na kole 2026)

Quality of life in European cities and cycling (ECF 2025)

State of the Nation (Shimano 2026)

Vnímání bezpečnosti integračních opatření (AutoMat 2023)

Výzkum cyklistické dopravy pro TSK (Median 2023)

Statistiky a metodiky:

CykloRank Česko 2025

Metodika výzkumu dopravního chování cyklistů a cyklistek se zaměřením na pozorování

Metody prognózy intenzit generované dopravy

Report – Vehicles on European roads 2026

Ročenka TSK 2025

Strategické dokumenty a legislativa:

Brněnské stavební předpisy

Cyklovize 2030 (PPM)

ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací

Koncepce cyklistické dopravy (Ostrava)

Koncepce městské a aktivní mobility pro období 2021-2030 (MD ČR)

Pražské stavební předpisy

Standardy aktivní mobility (Praha)

Strategie aktivní mobility (Praha)

Strategie rozvoje cyklistické dopravy (Brno)

TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty

Vyhláška o požadavcích na výstavbu č. 146/2024 Sb.