We reviewed funding for transport in Prague. The city fulfilled its commitments only for cars, while meeting just a quarter of its commitments for active mobility

Does Prague Honour Its Sustainable Mobility Plan Funding Commitments? An analysis by AutoMat found that not all modes of transport are treated equally, contrary to the claims made by Mayor Svoboda. While road construction projects for car traffic received approximately 108% of their promised funding, investment in active mobility amounted to only around a quarter of the planned level.

As part of its Sustainable Mobility Plan, Prague has adopted the P+ Action Plan for 2024–2026. It defines specific transport infrastructure measures and proposes how they should be funded. Ahead of the elections, we compared the figures again, examining the declared and actual funding for individual projects in 2025–2026 across four main categories: public transport, cycling, car traffic, and the reconstruction of major streets and improvements to public spaces. Suburban rail was excluded, as its funding falls under the responsibility of the Railway Administration (Správa železnic).

The analysis compared the funding promised for individual transport projects in the publicly available action plan appendix with the Prague City Council’s approved budgets for 2025 and 2026. We do not expect any significant changes to occur during the remainder of this year. So, how did the overall comparison turn out?

Below is a comparison of the promised and actual funding allocated to each transport mode, including the percentage of commitments fulfilled:

• Public transport: 33% (42% excluding Metro Line D)
• Cycling: 28%
• Car traffic: 108%
• Street reconstruction: 38%

Public Transport / Regional Public Transport

In absolute terms, public transport received the largest amount of funding of all transport modes. However, it received only 33% of the amount originally promised. Excluding the costs of Metro Line D raises this figure to 42%.

Developing public transport is, of course, essential to building a sustainable, high-capacity urban transport system. At the same time, active mobility should not be overlooked, as it offers numerous benefits, including when combined with public transport.

The following projects received funding in line with the P+ Action Plan for 2025–2026:

• Preparation and construction of new tram lines (Wenceslas Square, Strahov, Počernická, Olšanská–Habrová, Kobylisy–Zdiby)
• Dvorecký Bridge — an important project for public transport. We have written about shortcomings in its cycling provisions here.
• Passenger information systems for public transport
• Reconstruction of terminals and depots (Smíchov railway station, Hloubětín, and the historic vehicle hall in Střešovice)

By contrast, the following public transport projects were underfunded:

Automation of Metro Line C — received only 9.5% of its promised funding for 2025–2026.

Making metro stations accessible — received just 20% of the planned funding in total. No funding was allocated for step-free access at Vyšehrad, Strašnická and Rajská zahrada stations, or for the northern entrance hall at Vltavská station.

Public transport and priority measures for public transport in street traffic — received only 9% of the planned funding. Specifically, this concerns widening Horoměřická and Českobrodská streets to benefit bus services.

Cycling

Of the four areas examined, cycling received the least funding, both in absolute terms and as a proportion of the amount promised. Prague allocated approximately CZK 167 million to key cycling infrastructure projects — just 28% of the promised investment. Cycling infrastructure therefore remains underfunded, as we reported at the beginning of this year and in 2025. Without adequate funding, the missing infrastructure cannot be built. And without a network of safe, continuous cycling routes, a reduction in cyclist collisions cannot be expected either. Last year, the number of such collisions reached an all-time high.

Mezi realizace nadřazených úseků v oblasti cyklodopravy patří:

• Modernizace A2 v Podolí
• Rozšíření A1 v Radotíně
• Nová stezka A3 v Kolovratech

Více než symbolické finance na projektovou přípravu obdržely:

• A2 Povltavská promenáda
• A3 Radlická – Nádražní napojení na Terminál Smíchov
• A3 Drážní promenáda
• A7 Letňanské cyklopásy
• A9 Severovýchodní cyklomagistrála

Projekty, které město hodlalo v období 2024–2026 realizovat nebo projektovat, ale v současnosti jsou bez financování:

• A1 průjezd centrem – most Legií
• A2 průjezd centrem – souvisí i s regulací tranzitu skrz centrum, ke kterému se současné vedení města staví odmítavě
• A2 nádraží Modřany – Komořany
• A4 průjezd centrem – současná podoba projektu rekonstrukce magistrály před Hlavním nádražím je téměř bez cykloopatření
• A4 Jižní Město – Spořilov
• A5 napojení na Hlavní nádraží – Vinohradská – souvisí i s plánovanou výstavbou Penty nad Hlavním nádražím
• A6 Argentinská – Dukelských hrdinů

Projects completed on major cycling routes include:

• Modernisation of Route A2 in Podolí
• Extension of Route A1 in Radotín
• New Route A3 cycle path in Kolovraty

The following projects received more than merely token funding for the preparation and design stages:

• A2 Vltava Riverside Promenade
• A3 Radlická–Nádražní: connection to Smíchov Terminal
• A3 Railway Promenade
• A7 Letňany Cycle Lanes
• A9 Northeast Cycling Arterial Route

The following projects were scheduled by the city for implementation or design during 2024–2026 but currently have no funding:

• A1 route through the city centre — Legions’ Bridge
• A2 route through the city centre — also linked to regulating through-traffic across the centre, an idea the current city leadership opposes.
• A2 Modřany Station–Komořany
• A4 route through the city centre — the current reconstruction plan for the arterial road in front of the Main Railway Station includes virtually no cycling infrastructure.
• A4 Jižní Město–Spořilov
• A5 connection to the Main Railway Station — Vinohradská Street — also linked to Penta’s planned development above the Main Railway Station.
• A6 Argentinská–Dukelských hrdinů

A cyclist Legion bridge

Automobilová doprava

Infrastruktura pro automobilovou dopravu je jediná oblast, u které město dodrželo finanční závazky svého Akčního plánu, konkrétně proinvestovalo zhruba 108 % přislíbených financí. Vidíme tedy, že město je schopné dodržovat své vlastní strategie, pokud k tomu má dostatečnou vůli. Peníze na infrastrukturu taktéž jsou, v loňském roce město hospodařilo s přebytkem 24,17 miliard Kč.

Mezi největší položky pro automobilovou dopravu patří:

• Projektová příprava Městského okruhu 
• Projektová příprava Libeňské spojky 
• Projektová příprava Radlické radiály 
• Výstavba parkovacího domu Dědina
• Výstavba parkovacího domu Opatov

Všechny výše vypsané projekty získaly mezi 94 a 156 % slíbených financí. U infrastruktury pro individuální automobilovou dopravu (IAD) zůstávají podfinancována především doprovodná opatření sloužící k minimalizaci negativních jevů z automobilové dopravy. Protihluková opatření V Holešovičkách získala 19 % financí. Projektová příprava zelených pásů okolo Pražského okruhu získala 11 % slíbeného finančního objemu.

Rekonstrukce ulic

Na rekonstrukci ulic a revitalizaci veřejných prostranství město vynaložilo necelých 40 % slíbených peněz. Po rekonstrukci je například Peroutkova na Praze 5, kde se zlepšily podmínky pro pěší, ale pro cyklisty vznikly pouze kusé ochranné cyklopruhy. Větší objem financí získaly bezpečnostní úpravy přechodů pro chodce a dalších rizikových míst (akce pro BESIP), konkrétně 137 % slíbené částky.

V následujících letech se dočkají rekonstrukce např.: Seifertova, Klapkova, Vinohradská, Jinonická nebo Ďáblická. Bez financování zůstaly projekty: Plečnikova alej, Generel veřejných prostranství nebo Doprovodná opatření k metru D. Další ulice a veřejná prostranství (například Hradební korzo) nejsou zahrnuty v akčním plánu.

Více peněz na jeden parkovací dům než na klíčové cyklo stavby

Město investovalo za období 2025–26 do prioritních projektů cyklodopravy zhruba 167 mil. Kč. Pro srovnání za stejné období město dalo zhruba 309 mil., tedy 1,8násobek, na výstavbu parkovacího domu Dědina pro 274 automobilů. Kdyby město opravdu dalo na cyklodopravu slíbených 620 mil. Kč, dostali bychom se ani ne na částku, kterou město vynaložilo na projektovou přípravu Městského okruhu za stejnou dobu. (Projektová příprava MO: Pelc–Tyrolka a Balabenka–Rybníčky v součtu 671 mil. Kč).

Dle analýzy Městem na kole se cena za kompletní dokončení nadřazené sítě cyklotras v Praze se odhaduje na zhruba 3 miliardy korun, což představuje asi 1,1 % nákladů na klíčové dopravní stavby. Oproti tomu Radlická radiála, kontroverzní stavba s rizikem indukce dopravy na jihozápadě Prahy, má podle nejnovějších předpokladů stát 42,35 miliard Kč.

Levné řešení na složitou otázku

Snad nikdo nepochybuje o potřebě investic do rozvoje veřejné dopravy, ostatně v Praze převáží jednoznačně nejvíce lidí. Aktivní mobilita ale může být pro město poměrně rychlé a řádově levnější řešení mobility pro mnoho lidí. Jak dlouhodobě vyplývá z průzkumů, poptávka po aktivní mobilitě v Praze je. Chybí tak jen motivace města aktivní mobilitu skutečně prosazovat. Častější důvod, proč Pražané nejezdí na kole, je strach z jízdy v provozu než kopcovitý terén. Při odstranění těchto infrastrukturních bariér a vybudování bezpečné sítě cyklostezek by začalo jezdit více lidí.

Studie z Belgie z roku 2022 zjistila, že každý kilometr ujetý na kole přináší společenský přínos +0,98 eur/km, kdežto každý kilometr ujetý autem stojí společnost –1,02 eur/km. Studie zahrnovala náklady spojené s časem, emisemi, záborem veřejného prostoru, řešením následků dopravních nehod, výstavbou a údržbou infrastruktury nebo zdravotní následky při (ne)aktivním dojíždění.

Rozvinutá síť cyklostezek je ve finále výhodná i pro řidiče aut. Města s vyšším podílem cyklodopravy mívají nižší celkový čas strávený v kolonách (srovnání evropských metropolí, IPR) Každý městský cyklista představuje o jednoho člověka v autě méně, zůstává tak více prostoru pro ty, kteří se autem skutečně pohybovat musí.

V kopcovitém Švýcarsku cyklodoprava frčí

Kdo seje silnice, sklízí kolony

Stále platí princip dopravní indukce bez ohledu na druh dopravy, nebo zjednodušeně „Build it and they will come”. Stejně jako nové rychlé a kapacitní silniční spojení naláká více řidičů (tak jako se stalo na severu Prahy po zprovoznění tunelu Blanka), tak i kvalitní a spojitá cykloinfrastruktura si najde své uživatele.

Město v posledních dvou letech demonstrovalo, kde leží jeho priority, alespoň z hlediska přidělování financování. Změní po volbách Praha svůj přístup, nebo budou dál investice do infrastruktury pro nejzranitelnější účastníky provozu podhodnocené?

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!