Tunel Blanka

Tunel Blanka po deseti letech: Doprava v Praze je přehlcená, potřebných opatření vznikla jen třetina

Tunelový komplex Blanka byl zprovozněn na podzim roku 2015. Iniciativa Auto*Mat od počátku navrhovala tunel nestavět a namísto toho přehodnotit dopravní koncepci Prahy. Poté, co primátor Bém v listopadu 2007 stavbu definitivně zahájil, vsadil se Auto*Mat, že její cena výrazně překročí deklarovaných 26,8 miliard Kč. Celkové náklady se vyšplhaly na 43 miliard.

Podrobné informace o tunelu Blanka najdete na zvláštní stránce.

Požadavky na doprovodná opatření

V letech 2014-2015 žádal AutoMat město o realizaci řady kompenzačních opatření, která by zlepšením podmínek pro veřejnou a bezmotorovou dopravu omezila negativní dopady zprovoznění tunelu. Šlo převážně o návrhy připravované Institutem plánování a rozvoje, patřily mezi ně zejména omezení tranzitu historickým centrem Prahy a zahájení humanizace Severojižní magistrály. Opatření ale nebyla schválena jako celek a jejich realizace byla ponechána na iniciativě městských částí.

AutoMat posoudil možný pozitivní dopad jednotlivých opatření a začal sledovat jejich realizaci. Po půl roce od otevření jsme vyhodnotili, že bylo splněno 5 procent: https://auto-mat.cz/20711/smysl-blanky-po-pul-roce-5. V hodnocení po deseti letech se dostáváme na 32,4 procent. Klíčové změny, omezení tranzitu v centru, zklidnění jeho částí nebo světelné závory zůstávají nerealizovány.

Mapka doprovodných opatření – AutoMat září 2025

Potvrzený nárůst dopravy

Zatímco politici po zprovoznění tvrdili, že Blanka provoz ve městě nezvýšila, na základě dat TSK jsme po pěti letech napočítali na pražských komunikacích včetně Blanky o 11 procent vyšší provoz, koncentrovaný zejména do severního segmentu vnější Prahy. Od roku 2019 dopravní výkon automobilové dopravy v Praze prakticky stagnuje, doprava se mírně přelévá na nadřazené komunikace.

Nejste s naším hodnocením spokojeni? Ulehčete si shlédnutím videa Stallone zachraňuje Blanku.

Články týkající se tunelu Blanka