Deset let s Blankou: Doprava v Praze je přehlcená, potřebných opatření vznikla jen třetina

Pražský tunel Blanka „oslavil“  v září 2025 už 10 let provozu. Že dosud není řádně zkolaudovaný, je jen jeden z problémů. Jak nyní AutoMat propočítal, potřebných doprovodných opatření ke splnění jeho účelu – dopravního zklidnění – vznikla od jeho zprovoznění jen třetina. Doprava v Praze od té doby narostla o víc než 11 procent. Z naší nové analýzy  vyplývá, že bez dostatečných opatření mají podobné stavby negativní vliv na rozvoj a zdraví města.

Co hlavnímu městu přinese tunelový komplex Blanka jsme odhadovali už při jeho otevření 19. září 2015. Stejně tak zajímavé byly sliby politiků včetně sázky bývalého primátora Pavla Béma o cenu stavby. Reálné výsledky však naše skeptická očekáván bohužel ještě předčily. A to ve všech sledovaných oblastech.

Dostala Blanka smysl?

Před deseti lety AutoMat v rámci kampaně Dejme Blance smysl formuloval řadu kompenzačních opatření, která zlepšením podmínek pro veřejnou a bezmotorovou dopravu omezí negativní dopady zprovoznění tunelu. Jde například o omezení tranzitu historickým centrem Prahy, humanizaci Severojižní magistrály, zklidnění Argentinské a mostu Barikádníků nebo autobusovou linku v Blance.

Většinu návrhů neveřejně připravoval Institut plánování a rozvoje. Návrhy byly ale rozporovány protistudií zadanou tehdejším vedením TSK s cílem zabránit omezování automobilové dopravy (zavádějící tvrzení jsme následně rozporovali). Opatření navržená IPRem nebyla Radou HMP schválena a jejich prosazení bylo ponecháno na iniciativě městských částí.

Z jedné dvacetiny jedna třetina

Ze zamítnutého konceptu jsme vytvořili jádro našich požadavků a připravili jsme jednoduchou metodiku. V té jsme doprovodným opatřením dali body za míru přispění k pozitivním efektům Blanky a mohli tak snadno posuzovat plnění podle jejich postupné realizace. Po půl roce od otevření jsme vyhodnotili, že bylo splněno 5 procent: https://auto-mat.cz/20711/smysl-blanky-po-pul-roce-5. V aktuálním hodnocení se dostáváme na 32,4 procent. Klíčové změny, omezení tranzitu v centru, zklidnění jeho částí nebo světelné závory zůstávají nerealizovány.

Mapka doprovodných opatření – AutoMat září 2025

Mapka doprovodných opatření – AutoMat září 2025

Přehled plnění doprovodných opatření

Prvních pět let bylo klíčových

Zatímco realizace opatření k Blance se alespoň mírně naplňuje, v případě vlivu na intenzitu pražské automobilové dopravy je výsledný scénář černější. Do pěti let od zprovoznění jsme v naší Laboratoři odhadovali nárůst dopravního výkonu o 4 procenta. Reálně jsme však po pěti letech napočítali na všech pražských komunikacích včetně Blanky o 11 procent vyšší provoz.

Letos, po dalších pěti letech, se potvrzuje, jak Blanka krátce po otevření přispěla k celkovému zahlcení komunikační sítě kvůli dopravní indukci. Naše aktuální analýza dat Technické správy komunikací konstatuje, že zatímco na celé sledované síti v Praze před rokem 2015 provoz několik let stagnoval, po zprovoznění Blanky rostl dopravní výkon intenzivně (o cca 0,5 mil. vozokilometrů za rok) až do roku 2019, od té doby prakticky stagnuje. Dnes jsme oproti době před Blankou na čísle 11,4 %. Analýza záměrně vynechává pandemické období (prosinec 2019–květen 2023) a v posledních pěti letech srovnává rok 2024 přímo s rokem 2019.

Sever Prahy zůstává obětí

Nejvíce doprava vzrostla na severovýchodě Prahy. Výpadovka V Holešovičkách se ze 68 tisíc vozidel denně v roce 2014 dostala na 87 tisíc aut v roce 2016. Tempo růstu zde prakticky kopíruje zvyšování provozu v samotném tunelu, v roce 2024 byla intenzita v ulici už 91 tisíc vozů za den. Povltavská vzrostla ze 13 tisíc aut na 29 tisíc vozidel (2017) a také dále hodnoty rostly na 32 tisíc v roce 2024.

Očekávání od Blanky byla velká

Jezdit po Praze není radost

Vraťme se tedy do roku 2010, kdy stále aktivní politik David Vodrážka (starosta Prahy 13 a zastupitel HMP za ODS) k Blance prohlásil: „Jezdit po Praze bude radost.“ Opak je pravdou. Vlivem dopravní indukce, tedy přitažlivosti kapacitních komunikací a následného nárůstu provozu, se dopravní situace na severu Prahy zhoršila. Jak by řekl klasik: „My jsme vám to říkali…“

Pokles intenzit ve vnitřním městě v roce 2015 byl převážně jen krátkodobý a tvořil zhruba pětinu objemu dopravy, kterou zprovoznění tunelu indukovalo. Od té doby i tam provoz zase pomalu narůstá, občasné výkyvy přisuzujeme spíše různým uzavírkám z důvodu údržby a zkvalitňování komunikační sítě. Svoji roli v posledních pěti letech jistě sehrála také pandemie.

Jak jsme konstatovali již před zprovozněním stavby za 43 miliard korun, bez omezení vjezdu do vnitřní Prahy a desítek opatření zmírňujících kapacitu komunikací bude efektivita této investice jen velmi malá.

Analýza: Doprava na sledované síti TSK během deseti let od zprovoznění tunelu Blanka

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!