Smysl Blanky po půl roce: 5%

Radní pro dopravu, Petr Dolínek, slíbil, že po půl roce provozu bude vyhodnocen vliv tunelu Blanka na dopravu a navrženy případné změny. V tomto článku a videu jsme se to rozhodli udělat sami. Co se tedy po půl roce stalo a co s tím? 

Video: Tunel Blanka, otevřený před půl rokem, posílá pod zem 70 tisíc aut za den. Z povrchu jich ale zmizelo podstatně méně – nový tunel totiž přilákal nová auta. Podívejme se na některé pražské ulice přesně půl roku po zprovoznění Blanky.

TSK – neúplný zdroj informací

I na základě našeho požadavku na dopravním výboru zveřejňuje TSK intenzity provozu pro některé ulice od doby těsně před zprovozněním tunelu Blanka (viz tunelblanka.info). U řady ulic, kde se dopravní situace změnila, ale data veřejně k dispozici nejsou. Jde přitom o tak zásadní místa jako je Vítězné náměstí, Povltavská, magistrála u Muzea, Karmelitská nebo Smetanovo nábřeží. Informační asymetrie, kdy veřejnost nemá k dispozici všechna data k tomu, aby si sama mohla učinit závěry, tak bohužel stále pokračuje. Pro posouzení vývoje dopravy na některých místech jsme se tak museli spolehnout jen na vlastní pozorování.

Argetinská (52 000 => 42 000)

V Argentinské se jezdí i dýchá lépe. Přece jen Blanka nějaká auta z ulic stáhla. Zde nejde technicky udělat snadno prakticky nic, čtyřpruh zde zůstane, žádoucí by ale bylo zlepšení příčných vazeb.

V Holešovičkách (68 000 => 80 000)

I tady je provoz plynulejší. Jenže že podle sčítání je tu za den o 10 tisíc aut víc. Stojící kolony se změnily v jedoucí kolony.

• Projektuje se tunel 2+2 pruhy, který bude mít kapacitu kolem 100 tisíc aut a bude stát nejméně 6 miliard. Alternativou může být jednosměrný tunel a snížení intenzity provozu na cca 40-50 tisíc vozidel.
• Dočasně lze převést buspruh na parkování, zkrátit řadící pruhy, umístit květináče s dočasnou zelení, směrem z centra ubrat pruh v řazení, doplnit úrovňové vazby přes boční větve a jižní chodník na mostě přes Zenklovu.
• A s tou plynulostí už to zdaleka není tak slavné, v samotné ulici to už pěkně houstne. Bylo by žádoucí přece jen zřídit světelnou závoru nad Zenklovou.

Svatovítská (22 000 => ? – nárůst na hranici kapacity)

A kde ta auta navíc Blanka vyvrhne? No přece tady!. A posílá je přímo na Vítězné náměstí, kde kvůli tomu chtějí omezovat přechody k tramvajovým zastávkám.

• Zdejší problém je problém aut, ne chodců. Měl-li by být nějak řešen, tak rozhodně ne na jejich úkor. Především by mělo být řešeno zpožďování autobusů do Suchdola.
• Střednědobě je nutné postavit dvoupruhový obchvat vítězného náměstí k Evropské a tramvaj do Suchdola. Ale nic víc.

Patočkova (30 000 => 40 000)

Zde je intenzita naštěstí regulována jednopruhovým hrdlem na Vypichu, jinak by to tu bylo ještě horší. K obdobnému zvýšení intenzity dopravy došlo také na Povltavské, Prosecké, Kbelské severně od Vysočanské radiály, Dobříšské či Strakonické.

Veletržní (35 000 => 25 000)

Tohle je jediné místo v Praze, kde se Technická správa komunikací se zprovozněním Blanky uvolila ubrat jeden průběžný pruh. A to jen proto, že si to předem vyjednala městská část Praha 7, a dokázala tento požadavek dotáhnout do konce. I tak zde doprava oproti době po otevření tunelu opět zhoustla.

Letenská pláň (30 000 => ?)

Naopak tady pruhy rozhodně neubyly. Chybí tu přechody, cyklisti kličkují provozem, veřejný prostor dostal na frak. Podzemní Blanka nestačí, projektant chtěl ještě zálohu na povrchu, kdyby se té podzemní Blance udělalo špatně.

Souběžná kapacitní komunikace je vedena dále ulicemi Milady Horákové a Patočkovou. V úsecích, kde nejezdí autobusy po tramvajovém pásu, je žádoucí zřídit zde vyhrazené pruhy pro veřejnou dopravu.

Magistrála před Muzeem (40 000 => ?)

Pětina aut tady před Muzeem mohla klidně jet Blankou, kdyby se na magistrále mírně snížila kapacita. Tranzit mezi místy mimo městský okruh zde činí kolem 20%. Nemáme informace, že by zde dopravy nějak výrazně ubylo, podle plynulosti provozu to spíš nevypadá. Kolony ve Wilsonově se nezkrátily. Pokud by se část tranzitu podařilo dostat do Blanky, vznikne v této části magistrály dostatečný prostor pro obchvat Smetanova nábřeží.

Sokolská – Wenzigova (40 000 => ?)

Se zprovozněním Blanky mohlo na magistrále vzniknout devět nových pěších křížení. Ve videu uvádíme, že toto je jediné, které se povedlo realizovat – přesněji, které se povedlo realizovat ještě před zprovozněním tunelu. Je třeba upřesnit, že v posledních dvou letech vznikly na magistrále na Praze 2 ještě dvě další opatření:

• Přechod přes ulici Jugoslávskou na náměstí .P. Pavlova (zprovozněno v první polovině roku 2015).
• Severní přechod Legerovy na křižovatce s Rumunskou (zprovozněno v únoru 2016.). Byl zatím realizován jen v nouzové podobě bez snížených obrub. Stavební úpravy a čtvrté rameno se podle posledních informací připravuje.

Hlávkův most (75 000 => ?)

Ukázkou místa, kde jsou pozitivní úpravě kladeny nejrůznější překážky, je připravovaná tramvajová zastávka na Štvanici. Ta měla být zprovozněna už v listopadu 2015, tiché obstrukce Technické správy komunikací (resp. některých jejích proponentů) ale odkládají její otevření už čtyři měsíce. Od ledna je přitom jediným důvodem nezprovoznění to, že se objevil požadavek na dodatečné zdrsnění dlažby před přechodem, což prý nebylo možné realizovat za nepříznivého počasí. Letošní mírná zima TSK k realizaci evidentně nepřesvědčila. Holt, kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

Jaká další místa na úpravy severojižní magistrály byla zatím odložena nebo zamítnuta?

• Přechod za Muzeem (odloženo, řeší IPR)
• Přechod přes Žitnou na konci Mezibranské (zamítnuto)
• Přechod přes Sokolskou jižně od Rumunské (zamítnuto)
• Přechody na úrovni ulice Boženy Němcové (nahrazeno Wenzigovou)
• Přechod a přejezd pro cyklisty na náměstí Hrdinů (status nejasný)

• Světelná závora za křižovatkou s ul. Na Strži (probíhají jednání)
• Světelná závora Vychovatelna (zamítnuto)
• Světelná závora za křižovatkou s Jižní Spojkou  (zamítnuto)

Újezd (15 000 => ?)

Na Újezdě se od zprovoznění Blanky jezdí plynule. Je ale plynulý průtah pro auta to hlavní, co byste čekali od výstavní ulice v městském centru poté, co jste danému místu postavili obchvat za 70 miliard? Zneprůjezdnění Malé Strany slibovali politici už před dvaceti lety se zprovozněním Strahovského tunelu, vždycky ale ustoupili.

Teď  chce Praha 1 zúžit Vítěznou, aby některé řidiče odradila od průjezdu – dost chabá záplata. Příprava záměru se navíc víceméně zastavila.

Smetanovo nábřeží (21 000  => ?)

Provoz je tu o něco plynulejší, ale ulice je pořád stejně hnusná. A o kolik méně aut tu jezdí? Ani zde nevíme, Technická správa komunikací informace nezveřejnila. Město ani Praha 1 tu neprovedli žádné úpravy, ani ty minimální – chybí zde třeba tři přechody pro chodce nebo zastávka Karlovy lázně v severním směru.

Stále jsme přesvědčeni, že je možné snížit intenzitu dopravy na Smetanově nábřeží do míry, která umožní vrátit mu charakter městské promenády. Proč by nemohlo vypadat třeba takto?

Další místa, která stojí za zmínku.

Je možné, že se do Blanky přesunula část cest ve východozápadním směru, realizovaných dříve po Jižní Spojce a přes Barrandov. Byl-li ale nějaký prostor na Jižní spojce uvolněn, povedlo se ho okamžitě zaplnit indukovnaou dopravou. Svědectví toho, že se Jižní spojce nikterak neulevilo, můžeme vidět na Spořilovské Hlavní ulici, kterou v průměru jednou týdně zavalí auta zkracující si cestu kolem ucpané Jižní spojky – to vše k nesmírné “radosti” místních.

Problémy způsobilo zprovoznění Blanky i na Strakonické, kam se po zprovoznění tunelu přesunula část tranzitu v severojižním směru.

Shrnutí

Jaký je tedy výsledek pětačtyřicetimiliardové investice? Blanka každý den posílá pod zem 70 tisíc aut. Z povrchu jich ale zmizelo podstatně méně – nový tunel zkrátka přilákal nová auta ze širšího okolí. Na souběžných ulicích s Blankou ubylo jen deset až dvacet tisíc aut. A tam, kde auta ubyla, to až na výjimky nebylo využito ke zlepšení uličního prostoru.

Desetitisíce aut, které podle původních slibů, měly skončit v tunelu, nadále zabírají ulice a zanášejí plíce Pražanů i návštěvníků města. Z mnoha desítek drobných i větších opatření, která byla plánována, prověřována, nebo která jsme navrhovali (souhrn najdete zde), se nakonec většina odložila nebo zrušila. Pražští politici tak promarnili šanci využít Blanku jako obchvat centra v době, kdy k tomu byla těsně po zprovoznění Blanky nejlepší příležitost.

Jen díky změně v dopravním značení bychom klidně už příští měsíc mohli každý den odklonit 20 000 tranzitujících aut z centra do Blanky. Konkrétní postup navrhujeme ve studii, kterou jsme nabídli městu a také mu symbolicky předali první dopravní značky (značky deponujeme až do stanovení dopravního značení v naší kanceláři). A že je v centru moc aut si  nemyslíme sami, na studii jsme od veřejnosti vybrali 50 000 Kč.

Z doprovodných opatření, která by byla žádoucí pro to, aby se s Blanky stal skutečný obchvat centra, bylo realizováno minimum. Hodnotíme, že smysluplnosti Blanky bylo dosaženo zatím jen z 5%.

Pražské ulice jsou i s Blankou kvůli přemíře aut stejně ohyzdné jako bez ní. Prý máme čekat na Blanku 2, která uzavře městský okruh. Ani ten však nic sám o sobě nic nezmění a politici nám mohou slibovat centrum bez aut dalších dvacet, třicet let. Neměli by pro naše zdraví udělat spíš něco teď hned? Co bude Praha dělat se svým centrem ještě v tomto volebním období? To je otázka, na kterou by se co nejvíce z nás mělo ptát svých politiků.

Autor: Vratislav Filler

Článek byl vydán v rámci projektu „Praha udržitelná“

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz