Praha má jako součást Plánu udržitelné mobility svůj Akční plán P+ na období 2024–2026, který definuje konkrétní opatření v infrastruktuře v oblasti dopravy a navrhuje jejich financování. Nyní před volbami jsme znovu srovnali deklarované a skutečné financování jednotlivých projektů za roky 2025–2026 ve čtyřech hlavních kategoriích: veřejná doprava, cyklodoprava, automobilová doprava, rekonstrukce hlavních ulic a úpravy veřejného prostoru. Příměstská železnice nebyla zahrnuta, její financování je v gesci Správy železnic.
Analýza srovnala slibované finance na jednotlivé dopravní projekty z veřejně dostupné přílohy akčního plánu se schváleným rozpočtem hlavního města za roky 2025 a 2026. Nepředpokládáme přitom, že by v letošním roce ještě došlo k výrazné změně. Jak tedy dopadlo celkové srovnání?
Níže je porovnání slibovaného a skutečného objemu financí na jednotlivé druhy včetně procentuálního vyjádření:
V absolutních číslech obdržela MHD ze všech druhů dopravy nejvyšší objem financí, ze slíbené částky ale získala pouze 33 %. Pokud nepočítáme náklady na Metro D, tak si MHD polepší na 42 %. Rozvoj MHD je samozřejmě důležitý pro budování udržitelného a kapacitního dopravního systému města. Zároveň by ale neměla být opomíjena aktivní mobilita, která má řadu výhod i v kombinaci s MHD.
Za období 2025–26 se dařilo podle plánu P+ financovat:
Naopak mezi podfinancované projekty MHD patří:
Automatizace linky metra C – za období 2025–26 pouze 9,5 % slíbených financí
Bezbariérové úpravy stanic metra – celkem jenom 20 % financí, bez financování zůstaly: bezbariérové zpřístupnění stanic metra Vyšehrad, Strašnická, Rajská zahrada a severní vestibul stanice Vltavská
VHD a preference VHD v uličním provozu – pouze 9 % financí, konkrétně se jedná o stavební rozšíření Horoměřické a Českobrodské ve prospěch autobusů
Ze čtyř sledovaných oblastí získala cyklodoprava nejmenší částku, a to jak v absolutních číslech, tak v poměru ke slíbené částce. Praha dala na klíčové projekty cykloinfrastruktury asi 167 milionů, což je jen 28 % slíbené investice. Cykloinfrastruktura tak nadále zůstává podfinancovaná, jak jsme již psali na začátku letošního roku i v roce 2025. Bez potřebných financí nemůže vzniknout chybějící infrastruktura. Bez sítě bezpečných a spojitých cyklotras nelze očekávat ani pokles nehod s cyklisty, který loni dosáhl historického maxima.
Mezi realizace nadřazených úseků v oblasti cyklodopravy patří:
Více než symbolické finance na projektovou přípravu obdržely:
Projekty, které město hodlalo v období 2024–2026 realizovat nebo projektovat, ale v současnosti jsou bez financování:
Cyklista na mostě Legií
Infrastruktura pro automobilovou dopravu je jediná oblast, u které město dodrželo finanční závazky svého Akčního plánu, konkrétně proinvestovalo zhruba 108 % přislíbených financí. Vidíme tedy, že město je schopné dodržovat své vlastní strategie, pokud k tomu má dostatečnou vůli. Peníze na infrastrukturu taktéž jsou, v loňském roce město hospodařilo s přebytkem 24,17 miliard Kč.
Mezi největší položky pro automobilovou dopravu patří:
Všechny výše vypsané projekty získaly mezi 94 a 156 % slíbených financí. U infrastruktury pro individuální automobilovou dopravu (IAD) zůstávají podfinancována především doprovodná opatření sloužící k minimalizaci negativních jevů z automobilové dopravy. Protihluková opatření V Holešovičkách získala 19 % financí. Projektová příprava zelených pásů okolo Pražského okruhu získala 11 % slíbeného finančního objemu.
Na rekonstrukci ulic a revitalizaci veřejných prostranství město vynaložilo necelých 40 % slíbených peněz. Po rekonstrukci je například Peroutkova na Praze 5, kde se zlepšily podmínky pro pěší, ale pro cyklisty vznikly pouze kusé ochranné cyklopruhy. Větší objem financí získaly bezpečnostní úpravy přechodů pro chodce a dalších rizikových míst (akce pro BESIP), konkrétně 137 % slíbené částky.
V následujících letech se dočkají rekonstrukce např.: Seifertova, Klapkova, Vinohradská, Jinonická nebo Ďáblická. Bez financování zůstaly projekty: Plečnikova alej, Generel veřejných prostranství nebo Doprovodná opatření k metru D. Další ulice a veřejná prostranství (například Hradební korzo) nejsou zahrnuty v akčním plánu.
Město investovalo za období 2025–26 do prioritních projektů cyklodopravy zhruba 167 mil. Kč. Pro srovnání za stejné období město dalo zhruba 309 mil., tedy 1,8násobek, na výstavbu parkovacího domu Dědina pro 274 automobilů. Kdyby město opravdu dalo na cyklodopravu slíbených 620 mil. Kč, dostali bychom se ani ne na částku, kterou město vynaložilo na projektovou přípravu Městského okruhu za stejnou dobu. (Projektová příprava MO: Pelc–Tyrolka a Balabenka–Rybníčky v součtu 671 mil. Kč).
Dle analýzy Městem na kole se cena za kompletní dokončení nadřazené sítě cyklotras v Praze se odhaduje na zhruba 3 miliardy korun, což představuje asi 1,1 % nákladů na klíčové dopravní stavby. Oproti tomu Radlická radiála, kontroverzní stavba s rizikem indukce dopravy na jihozápadě Prahy, má podle nejnovějších předpokladů stát 42,35 miliard Kč.
Snad nikdo nepochybuje o potřebě investic do rozvoje veřejné dopravy, ostatně v Praze převáží jednoznačně nejvíce lidí. Aktivní mobilita ale může být pro město poměrně rychlé a řádově levnější řešení mobility pro mnoho lidí. Jak dlouhodobě vyplývá z průzkumů, poptávka po aktivní mobilitě v Praze je. Chybí tak jen motivace města aktivní mobilitu skutečně prosazovat. Častější důvod, proč Pražané nejezdí na kole, je strach z jízdy v provozu než kopcovitý terén. Při odstranění těchto infrastrukturních bariér a vybudování bezpečné sítě cyklostezek by začalo jezdit více lidí.
Studie z Belgie z roku 2022 zjistila, že každý kilometr ujetý na kole přináší společenský přínos +0,98 eur/km, kdežto každý kilometr ujetý autem stojí společnost –1,02 eur/km. Studie zahrnovala náklady spojené s časem, emisemi, záborem veřejného prostoru, řešením následků dopravních nehod, výstavbou a údržbou infrastruktury nebo zdravotní následky při (ne)aktivním dojíždění.
Rozvinutá síť cyklostezek je ve finále výhodná i pro řidiče aut. Města s vyšším podílem cyklodopravy mívají nižší celkový čas strávený v kolonách (srovnání evropských metropolí, IPR) Každý městský cyklista představuje o jednoho člověka v autě méně, zůstává tak více prostoru pro ty, kteří se autem skutečně pohybovat musí.
V kopcovitém Švýcarsku cyklodoprava frčí
Stále platí princip dopravní indukce bez ohledu na druh dopravy, nebo zjednodušeně „Build it and they will come”. Stejně jako nové rychlé a kapacitní silniční spojení naláká více řidičů (tak jako se stalo na severu Prahy po zprovoznění tunelu Blanka), tak i kvalitní a spojitá cykloinfrastruktura si najde své uživatele.
Město v posledních dvou letech demonstrovalo, kde leží jeho priority, alespoň z hlediska přidělování financování. Změní po volbách Praha svůj přístup, nebo budou dál investice do infrastruktury pro nejzranitelnější účastníky provozu podhodnocené?
Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!