Londýnským dětem se po zavedení nízkoemisních zón zlepšila funkce plic

Výzkumníci zjistili, že po zavedení zóny s velmi nízkými emisemi se dětem v Londýně obnovila kapacita plic, jejíž vývoj byl vlivem znečištění ovzduší zpomalen.

Vyšetření londýnských školáků před zavedením a po zavedení městské zóny s velmi nízkými emisemi (ULEZ) ukázala, že se obnovila kapacita plic, jejíž vývoj byl vlivem vystavení znečištěnému ovzduší zpomalen. Výzkumníci uvedli, že výsledky potvrzují účinnost politiky nízkoemisních zón, která byla kritizována jako zátěž pro motoristy.

„Dopravní znečištění ve městech poškozuje zdraví a vývoj dětí,“ uvedl Chris Griffiths, profesor primární péče na Oxfordské univerzitě a Queen Mary University of London (QMUL) a jeden z hlavních autorů studie.

„Přinášíme dosud nejpřesvědčivější důkazy o tom, jak lze těmto škodlivým dopadům předcházet. Ambiciózní zóny čistého ovzduší by měly být prioritou měst po celém světě, která se potýkají se znečištěním ovzduší způsobeným dopravou.“ Znečištění ovzduší z dopravy po celá desetiletí zpomalovalo vývoj plic londýnských dětí. Předchozí výzkum zjistil, že ve věku osmi až devíti let měly děti z nejvíce znečištěných oblastí o 5–10 % menší kapacitu plic než jejich vrstevníci z jiných částí města.

Důkazy skutečných dopadů

Toto poškození, které vědci přičítali vystavení oxidu dusičitému, u nich v dospělosti zvyšovalo riziko vzniku respiračních onemocnění, jako je astma a chronická obstrukční plicní nemoc, dále kardiovaskulárních a metabolických onemocnění a také riziko předčasného úmrtí. Zdraví Londýňanů výslovně uvedl starosta Sadiq Khan jako jeden z důvodů pro zavedení ULEZ – největší a nejambicióznější nízkoemisní zóny na světě – v roce 2019. V té době sice tato politika dávala intuitivně smysl, ale chyběly důkazy o jejím skutečném dopadu. Výzkumníci z Queen Mary University of London (QMUL) proto viděli příležitost.

Ještě před zavedením ULEZ vybrali 1 664 londýnských dětí ve věku od šesti do devíti let a dalších 1 750 dětí v Lutonu. Luton, město s podobnou mírou znečištění způsobeného dopravou, ale bez zóny čistého ovzduší, sloužil jako kontrolní skupina. Tým během každoročních návštěv škol v letech 2018 až 2022 měřil a sledoval velikost a zdravotní stav dětí, aby zjistil, jak změny kvality ovzduší po zavedení ULEZ ovlivnily vývoj jejich plic.

Počáteční měření ukázala, že děti v Londýně měly ve srovnání s dětmi v Lutonu výrazně menší plíce. Po zavedení ULEZ se však velikost a funkce plic londýnských dětí postupně zlepšovaly, až se dostaly na úroveň dětí z Lutonu. Zlepšení plicních funkcí dětí silně souviselo se zlepšením kvality ovzduší. Výzkumníci zjistili, že během pěti let od zavedení ULEZ klesla expozice londýnských dětí oxidu dusičitému dvakrát rychleji a o dvojnásobnou hodnotu než u dětí v Lutonu.

Nejde o kulturní válku

V úterním komentáři v deníku Guardian Khan uvedl: „Zavedení a rozšíření ULEZ znamenalo několik nesmírně obtížných rozhodnutí. Nikdy jsem je nebral na lehkou váhu, ale věděl jsem, že jako starosta nemohu jen přihlížet tomu, jak Londýňané mladí i staří umírají na problém, který jsem měl možnost řešit. Po léta se politici a komentátoři, kteří se stavěli proti ULEZ, cynicky snažili proměnit otázky veřejného zdraví v primitivní kulturní válku. Dnes je ale jasné, že v boji proti toxickému ovzduší v hlavním městě vítězíme – a jsou to právě londýnské děti, kdo z toho těží,“ dodal.

Ministryně zdravotnictví Karin Smyth uvedla, že studie, publikovaná v časopise Lancet Public Health, je „silnou připomínkou toho, jaký dopad má kvalita ovzduší na zdraví dětských plic. Pomůže nám lépe porozumět tomu, jak může snížení znečištění ovzduší obnovit normální růst plic u dětí, snížit riziko respiračních onemocnění v dospělosti a podpořit náš cíl zajistit každému dítěti co nejlepší start do života.“

Stephen Burgess, profesor biostatistiky na University of Cambridge, který se na výzkumu nepodílel, uvedl, že není jisté, zda pozorované změny skutečně způsobil ULEZ, nebo zda k nim přispěly i jiné faktory, například dopad pandemie covidu na úroveň znečištění ovzduší. „Přesto je toto zjištění důležité, protože plicní funkce v dětství je významným ukazatelem zdraví a studie přináší povzbudivé důkazy, že změny městského prostředí mohou prospět vývoji dětských plic,“ uvedl.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!