Nejúčinnější evropský nástroj ke snižování emisí skleníkových plynů je v ohrožení

Návrh Evropské komise na přepracování systému obchodování s emisemi by firmám poskytl méně náročnou cestu ke snižování emisí. Nejúčinnější evropský nástroj pro snižování nebezpečných emisí skleníkových plynů by podle kritiků mohl být v ohrožení, píše britský The Guardian. Evropská komise totiž navrhla změny svého stěžejního systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS).

V dlouho očekávaném přezkumu systému obchodování s emisními povolenkami Evropské unie (EU ETS) navrhla Evropská komise poskytnout firmám méně náročnou a levnější cestu ke snižování emisí skleníkových plynů. Revize systému EU ETS, který je široce považován za nejúčinnější evropský nástroj pro omezování emisí způsobujících změnu klimatu, přichází po ničivých lesních požárech ve Španělsku a vlnách extrémních veder, které zasáhly velkou část Evropy. Západní a střední Evropa letos zažila nejteplejší červen ve své historii a rekordní teploty by podle vědců byly bez probíhající klimatické změny „prakticky nemožné“.

Pragmatická reforma

Přezkum systému byl nezbytný, aby byl EU ETS v souladu s novým cílem Evropské unie snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 % a pokračovat na cestě k ekonomice, která bude do poloviny století fungovat bez využívání fosilních paliv. Evropská komise je však zároveň pod tlakem deseti členských států EU, které tvrdí, že systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) přispívá ke zdražování energií a oslabuje konkurenceschopnost evropského průmyslu. Česká republika se připojila k iniciativě zemí (vedle Itálie, Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Řecka, Kypru a Estonska), které vyzvaly Evropskou komisi k „pragmatické“ reformě ETS. Společné prohlášení tvrdí, že systém by měl více podporovat evropskou průmyslovou politiku a nesmí vést k odchodu výroby mimo Evropu.

V reakci na tyto obavy Komise navrhuje, aby některá energeticky náročná odvětví mohla déle využívat bezplatné emisní povolenky. Zároveň by se tempo snižování počtu povolenek na trhu zpomalilo, což by firmám poskytlo větší prostor a více času na přizpůsobení.

Povolenky fungují

Od roku 2005 musejí největší znečišťovatelé v Evropské unii nakupovat emisní povolenky za vypouštění skleníkových plynů. Cílem systému je motivovat podniky k investicím do čistších technologií a výroby energie. Systém EU ETS byl později rozšířen také na leteckou dopravu v rámci EU a námořní dopravu. Podle dostupných údajů přispěl do roku 2023 ke snížení emisí skleníkových plynů o 47 % ve srovnání s úrovní z roku 2005. Podle nejnovějšího návrhu by se systém EU ETS nově rozšířil také na komunální odpad. Cílem je podpořit recyklaci a snížit množství odpadu, který končí ve spalovnách.

Evropská komise zároveň navrhuje rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami na letecké spoje do vzdálenosti 5 000 kilometrů od centrálního bodu v Evropě. Opatření by se týkalo například letů do severní Afriky nebo na Blízký východ, nikoli však letů do Číny či Spojených států. Komise se tak snaží vyhnout novému obchodnímu sporu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Poprvé by se systém vztahoval také na soukromé tryskáče, čímž by skončila dlouhodobě kritizovaná výjimka pro nejbohatší cestující.

Dlouho kritizovaná výjimka pro nejbohatší by mohla skončit

Zachránit evropský průmysl…

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra označil systém EU ETS za „mimořádně cenný nástroj“. Bez něj by podle něj Evropa spotřebovala přibližně o 100 miliard metrů krychlových zemního plynu více, což by ji učinilo ještě zranitelnější vůči výkyvům na energetických trzích.

Zároveň ale připustil, že i tento systém má své slabiny. Podle Hoekstry čelí klíčová evropská průmyslová odvětví nekalé konkurenci ze zemí mimo EU, kde firmy těží z vysokých státních dotací a často i z pochybných pracovních podmínek. Tyto problémy podle něj nedokáže plně vyřešit ani nově zaváděný uhlíkový vyrovnávací mechanismus na hranicích (CBAM). Některé evropské podniky se proto podle Hoekstry místo investic do čistších technologií rozhodují přesouvat výrobu do zahraničí. „To už nemůže pokračovat,“ prohlásil.

…a znečišťovat déle a levněji

Německý europoslanec za Zelené Michael Bloss obvinil Evropskou komisi, že průmyslu dává „licenci znečišťovat životní prostředí ještě déle a levněji“. „Oslabování systému obchodování s emisními povolenkami poškozuje firmy, které vytvářejí pracovní místa a ekonomický růst prostřednictvím klimaticky šetrné výroby. Ti, kteří investovali do průmyslu a pracovních míst budoucnosti, budou potrestáni,“ uvedl.

Podobně se vyjádřila i Camille Maury, expertka na dekarbonizaci průmyslu z evropské kanceláře Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle ní návrh Komise ohrožuje předvídatelnou a účinnou cenu za znečišťování, kterou podniky a investoři potřebují jako motivaci k investicím do čistých technologií. „Systém EU ETS fungoval právě proto, že jeho klíčové prvky se vzájemně podporovaly: postupně klesající strop pro emise, smysluplná cena za znečišťování a příjmy z povolenek, které financují přechod na čistou ekonomiku,“ uvedla Maury. „Je to jako věž ze hry Jenga – jakmile z ní začnete vytahovat jednotlivé kostky, destabilizujete celou konstrukci.“

Nejen sever nesouhlasí

Sedm členských států, včetně severských zemí, Španělska a Nizozemska, které patří mezi evropské lídry v rozvoji čisté energetiky, minulý týden varovalo před oslabováním systému EU ETS. Podle nich by to „nepřiměřeně zkomplikovalo“ snahu o snižování emisí skleníkových plynů.

V rámci systému EU ETS dostávají podniky bezplatné emisní povolenky, které jim mají pomoci pokrýt náklady spojené s odklonem od fosilních paliv. Podle nového návrhu by odvětví s vysokými emisemi, jako je výroba oceli nebo cementu, mohla tyto bezplatné povolenky využívat až do roku 2038, místo původně plánovaného roku 2034. Podmínkou však bude, že firmy předloží plán investic do čistších technologií v Evropě.

Evropská unie chce zároveň změnit způsob jejich přidělování. Osmdesát procent bezplatných povolenek by podniky získaly na základě plánovaných investic do dekarbonizace v Evropě, zatímco zbývajících 20 procent by obdržely až poté, co tyto investice skutečně uskuteční. Každoročně se také snižuje celkový počet emisních povolenek na trhu, aby rostla motivace podniků emise omezovat. Podle návrhu Komise se však tempo tohoto snižování zpomalí – od roku 2031 na 3,7 % ročně a od roku 2036 na 1,7 % ročně, zatímco dnes činí 4,3 %.

V ohrožení je evropský klimatický cíl

Podle organizace WWF by pomalejší úbytek povolenek umožnil vypustit do ovzduší navíc až 2 miliardy tun oxidu uhličitého, což vyvolává pochybnosti, zda Evropská unie dokáže splnit svůj klimatický cíl pro rok 2040. Návrh zároveň počítá s tím, že část emisních úspor po roce 2036 bude možné nahradit využíváním vysoce kvalitních uhlíkových kreditů, které financují snižování emisí mimo Evropskou unii.

Průmyslové svazy návrh přivítaly jako krok správným směrem, zároveň ale tvrdí, že nejde dostatečně daleko. „Některé části návrhu už nyní vzbuzují obavy,“ uvedl generální ředitel asociace BusinessEurope Markus Beyrer. Kritizoval zejména nové podmínky pro přidělování bezplatných povolenek, které podle něj zvýší administrativní zátěž, i nejasná pravidla pro využívání mezinárodních uhlíkových kreditů.

Představitelé Evropské komise odmítají, že by návrh ohrožoval klimatické cíle EU. Komisař pro klima Wopke Hoekstra uvedl, že navržené změny jsou plně v souladu s evropským klimatickým zákonem, který stanoví právně závazný cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 %. Hlavním přínosem reformy má podle něj být silnější motivace podniků investovat do čistých technologií přímo v Evropě. „Pokud se průmysl jednoduše přesune jinam, prodělají všichni. Výroba mimo Evropu nebude automaticky čistší,“ řekl Hoekstra.

Jako dávat diabetikovi cukr

Návrh nyní čeká schvalování členskými státy Evropské unie a Evropským parlamentem. Německý europoslanec Peter Liese z Evropské lidové strany (EPP), který bude za Evropský parlament vyjednávat konečnou podobu legislativy, návrh Komise přivítal. „Ochrana klimatu, která vede k nezaměstnanosti, nemůže být vzorem pro svět,“ uvedl. „Naším cílem je, aby se investovalo v Evropské unii, a tento návrh toho podle mě dosahuje mnohem účinněji.“

Systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS, spuštěný v roce 2005, byl prvním uhlíkovým trhem na světě. Stal se inspirací pro podobné systémy, které dnes fungují přibližně ve 40 zemích a regionech, včetně Číny, Nového Zélandu, Kalifornie a dalších amerických států.

Ředitel a hlavní ekonom Potsdamského institutu pro výzkum dopadů klimatu Ottmar Edenhofer uvedl, že větší flexibilita, kterou návrh Evropské komise přináší, nemění celkové směřování evropské klimatické politiky. Ocenil také, že návrh nově počítá s trvalým odstraňováním oxidu uhličitého z atmosféry. Evropská komise zároveň představila plán, podle něhož by se měl do roku 2040 podíl elektrifikace na celkové spotřebě energie v evropské ekonomice zvýšit z dnešních 23 % na 46 %.

„Musíme nahradit drahé a znečišťující černé molekuly levnými elektrony vyrobenými doma,“ prohlásil evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen. Zároveň oznámil záměr postupně ukončit dotace na fosilní paliva, na které členské státy EU podle Komise vynakládají 97 miliard eur ročně z veřejných prostředků. „Je to trochu jako kdyby lékař léčil pacienta s cukrovkou tím, že mu předepíše cukr,“ řekl Jørgensen. „S tím chceme skoncovat.“

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!