Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů. Co za tím stojí?

Klimatická krize v roce 2026 Evropu tvrdě zasahuje. Kontinent se otepluje dvakrát rychleji než je globální průměr a důsledky jsou smrtící. Celý svět se otepluje, protože znečištění z fosilních paliv zadržuje stále více tepla. Evropa se však otepluje dvakrát rychleji než ostatní kontinenty. Důsledky jsou stále ničivější a letos v létě si vlny veder zatím vyžádaly desítky tisíc životů.

Zatímco dlouhodobý růst globální průměrné teploty je způsoben především rostoucími emisemi skleníkových plynů, na nerovnoměrné tempo oteplování v různých částech světa působí kombinace několika faktorů. Pevnina potřebuje ke svému oteplení méně tepla než rozsáhlé a hluboké oceány, takže všechny kontinenty se oteplují rychleji než moře. Evropa je ale nyní o 2,5 °C teplejší než v době před masovým spalováním fosilních paliv, což je téměř dvojnásobek globálního nárůstu o 1,4 °C. Od poloviny 90. let stoupají teploty v Evropě o 0,56 °C za desetiletí, zatímco v Severní Americe o 0,42 °C, v Africe o 0,36 °C a v Jižní Americe o 0,27 °C. Proč?

Jak se změnily evropské povětrnostní podmínky?

Změny v proudění atmosféry nad Evropou vedou k častějším a intenzivnějším letním vlnám veder. Patří mezi ně i nejhorší vlna veder v dosavadních záznamech, která zasáhla Evropu v červnu 2026. Rozsáhlou oblast horkého vzduchu pod sebou uvěznila stacionární oblast vysokého tlaku, takzvaná „tepelná kupole“. Vědci stále zkoumají, jak přesně globální oteplování ke změnám atmosférického proudění přispívá, souvislost mezi těmito jevy se však vypadá stále pravděpodobnější.

Dr. Samantha Burgess z klimatické služby EU Copernicus uvedla: „Když sledujeme trendy za posledních 40 a více let, pozorujeme statisticky významné změny v rozložení tlaku na povrchu i v dalších ukazatelích atmosférického proudění. V tomto časovém měřítku je pravděpodobnější, že souvisejí se změnou klimatu než s přirozenou proměnlivostí.“ Tato souvislost může být způsobena změnami tryskového proudění (jet streamu), tedy rychlého proudění vzduchu ve velkých výškách, které výrazně ovlivňuje evropské počasí a samo je ovlivňováno rostoucími teplotami. Dalšími faktory, které přispívají k rychlejšímu oteplování pak jsou:

• Pokles znečištění ovzduší: Aerosoly mohou omezovat množství slunečního záření, které dopadá na zemský povrch. Od 80. let vedla přísnější pravidla pro kvalitu ovzduší ke snížení emisí, a tím i koncentrace aerosolů v Evropě. S úbytkem znečištění se zároveň snižuje oblačnost.
• Úbytek sněhové pokrývky: S rostoucími teplotami se v Evropě zmenšuje rozsah sněhové pokrývky. Tím klesá albedo, tedy množství slunečního záření odraženého zpět do vesmíru, což přispívá k rychlejšímu oteplování. V březnu 2025 byla evropská sněhová pokrývka zhruba o 1,3 milionu km² menší než průměr za období 1991–2020, což představuje pokles o 31 %.
• Geografická poloha: Část Evropy zasahuje do Arktidy, která je z důvodu mizející sněhové pokrývky nejrychleji se oteplující oblastí na Zemi.

Jakou roli hrají jednotlivé faktory?

Krátká odpověď zní: vědci to zatím přesně nevědí, ale odhad jejich podílu chtějí mít k dispozici příští rok. Samantha Burgess uvedla: „Můžeme říct, že význam jednotlivých faktorů se musí lišit podle ročního období. Blízkost Arktidy je důležitá na podzim a v zimě, zatímco změny v atmosférickém proudění od konce 70. let mají v létě statisticky výraznější význam.“ Pokles znečištění ovzduší je nejvýraznější v zimě, především kvůli ústupu vytápění domácností uhlím, a sněhová pokrývka je rovněž především zimním faktorem. Zimní oteplování Evropy bylo v posledních desetiletích nejsilnější na severu, zatímco v létě se nejrychleji otepluje jihovýchod Evropy.

Co s tím?

Rychlé oteplování vede k rostoucímu počtu úmrtí, intenzivnějším požárům a častějšímu suchu. Nadbytečné teplo v klimatickém systému zároveň zesiluje bouře, přívalové srážky a povodně. To vše výrazně zasahuje do života a živobytí lidí po celém kontinentu a situace se bude dál zhoršovat, dokud emise nedosáhnou nulové čisté hodnoty. Je proto naléhavě nutné rychle snižovat emise CO₂ a zavádět opatření na ochranu obyvatel. Šéf klimatického oddělení OSN Simon Stiell koncem července uvedl: „Hrozivé náklady této klimatické krize – lidské i ekonomické – nyní dosahují úrovně národního ohrožení. Co je třeba udělat, je jasné: rychleji opustit uhlí, ropu a plyn, rozšířit obnovitelné zdroje a chránit lidi.“

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!