Jak získat ulice zpět: architekti mění evropská města závislá na autech

Užší výběr Evropské ceny za městský veřejný prostor představuje projekty, které pomáhají lidem zvládat klimatickou krizi. Evropská cena za městský veřejný prostor se snaží ukázat, že města nemusí navždy zůstat uvězněná v éře automobilů.

Nejnovější užší výběr této ceny představuje architektonické projekty, které mění infrastrukturu původně určenou automobilům v místa, jež obyvatelům měst pomáhají zvládat stále vyšší teploty způsobené klimatickou krizí. Najdeme mezi nimi kruhové objezdy proměněné v brouzdaliště, dopravní tepny, z nichž se staly zelené oázy, nebo parkoviště přeměněná na zahrady.

Bazén na kruháči

Jedním z pětice finalistů, který poutá největší pozornost, je projekt Round About Baths švýcarského architekta Leopolda Banchiniho v Logroñu na severu Španělska. Jeho cílem bylo oživit to, co sám označil za „ztracený prostor“ na jedné z hlavních městských tepen – betonový ostrůvek s nefunkční fontánou. Banchiniho studio se inspirovalo veřejnými lázněmi z 19. století a z neořezaných dřevěných panelů vytvořilo jednoduchou konstrukci, kterou umístilo přímo na fontánu. Z původní vodní nádrže vznikl mělký bazének, zatímco litinové květináče dostaly nové využití jako topeniště, která vyhřívají parní lázeň.

Round About Baths

Ve městech jsme autům přenechali obrovské množství veřejného prostoru. A pokud žijete ve městě s dětmi, máte neustále strach, že je srazí projíždějící auto,“ říká Banchini. „Tak moc to omezuje náš pohyb, že už si to téměř ani neuvědomujeme.“ Kdo by se chtěl na kruhové lázně podívat přímo na místě, bude ale zklamán. Banchiniho konstrukce stála na místě pouhý týden v rámci architektonického festivalu Concéntrico, který se ve městě konal v červnu 2025. Nechtěně tak ukázala, jak obtížné je trvale proměnit infrastrukturu měst uzpůsobených především automobilům.

„Kdybychom postavili něco trvalejšího, museli bychom řešit otázky bezpečnosti,“ řekl Banchini s tím, že návštěvníci lázní se na kruhový objezd mohli dostat pouze po přechodu pro chodce na jedné straně. Pravidla týkající se automobilové dopravy se mění jen velmi obtížně a většina podobných požadavků nakonec putuje až k vedení města,“ dodal. „A politici se do čehokoli, co souvisí s auty, opravdu bojí zasahovat, protože mají strach, že by je to mohlo stát hlasy voličů.“

Z kruháče park

Tvůrcům dalšího španělského projektu mezi finalisty, barcelonského Plaça de les Glòries Catalanes (na úvodní fotce), se podařilo zajít dál. Tři dopravní tepny, které dříve přiváděly dopravu na kruhový objezd Glòries, byly zčásti svedeny pod zem, čímž vznikl prostor pro rozsáhlou zeleň.

Antverpský Zuidpark vznikl v rámci podobné snahy vytlačit auta z městského prostoru. Nachází se v jižní části města zvané Zuid a jeho 800 metrů dlouhý zelený pás zabírá místo, které dříve sloužilo jako velké bezplatné parkoviště. V roce 2015 vypsala městská správa soutěž na podobu veřejného prostoru, který měl na tomto místě vzniknout. „Už 25 let pracuji na podobných projektech, ale tenhle park musel být úplně jiný než cokoli, co jsme dosud vytvořili. A to kvůli klimatické krizi,“ řekl Bart Van Gassen ze společnosti Tractebel, která se zabývá městskou architekturou a zakázku získala.

Firma se rozhodla odtěžit 70 procent plochy nového parku a navézt na ni 1,5 metru vysokou vrstvu půdy, která umožní stromům a keřům rychleji růst. Dva roky po otevření v roce 2024 lemují Zuidpark dvě řady celkem 500 nových stromů, které během vln veder poskytují příjemný stín.

Zuidpark

„Výsadba se opravdu rozrůstá,“ říká Van Gassen. „Máme projekty, které jsme dokončili před deseti lety, a stromy na nich jsou pořád menší než tady.“ Podle něj nedávný výzkum Antverpské univerzity ukázal, že teploty uvnitř parku jsou výrazně nižší než jinde ve městě. Klimatická krize nepřináší jen vlny extrémních veder, ale také přívalové srážky. I na ty se Zuidpark snaží připravit pomocí snížených ploch, takzvaných „dešťových zahrad“, které slouží k zadržování dešťové vody. Tyto divočejší části parku, vyplněné vegetací, které nevadí vlhké prostředí, si oblíbily především děti jako místa ke hraní.

Úplně bez aut? Ne

Ani tady se ale auta úplně nevytratila. Pod severním a jižním křídlem Zuidparku vzniklo nové, už placené parkoviště rozložené do čtyř podzemních podlaží. Vjezdy na něj se nacházejí mimo areál parku. „Můžeme být kritičtí, protože je to pořád parkoviště pro 2 000 aut, navíc velmi blízko centra města,“ pokračuje Van Gassen. „Pokud přemýšlíte udržitelně, možná mělo vzniknout někde dál od města. Ale pak je tu otázka, zda bychom bez parkoviště vůbec dokázali postavit park.“

V parku nechybí vodní prvky

Mezi dalšími projekty, které se dostaly do užšího výběru bienální ceny, jsou Leça Green Corridor na severozápadě Portugalska a Peace Park v italské Vicenze.

Vítěz ceny, kterou pořádá barcelonské Centre de Cultura Contemporània de Barcelona společně s dalšími šesti evropskými architektonickými institucemi, bude vyhlášen 15. října. V roce 2024 se na užší výběr ceny dostaly i zasklené kobky na pražské náplavce pod Rašínovým nábřežím.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!