Naše města dusí auta. Takhle by to podle odborníků šlo změnit

Proměna parkovacích míst v zelené plochy a větší podpora cyklistické dopravy mohou patřit k nejrychlejším způsobům, jak zlepšit kvalitu života ve městech.

Čistší vzduch, bezpečnější ulice a stabilnější klima patří mezi hlavní důvody, proč lékaři a odborníci na životní prostředí volají po omezení počtu aut na našich silnicích. Dalším argumentem je nižší závislost na pohonných hmotách – zejména v době vysokých cen a v zemích, které většinu paliv dovážejí. Zatímco některá města s prvotřídní veřejnou dopravou hledají způsoby, jak omezit i ten malý podíl cest, které se stále uskutečňují autem, jiná – zejména ve Spojených státech – se stala na automobilové dopravě natolik závislá, že obejít se bez auta je v nich téměř nemožné.

Od lepšího propojení příměstských oblastí až po přesvědčování členů královských rodin, aby využívali autobusy – zde jsou čtyři odborníky doporučované způsoby, jak se vypořádat s automobilovou kulturou.

1. Rozšiřovat a zkvalitňovat veřejnou dopravu

Přechod od automobilů se spalovacími motory k elektromobilům výrazně snižuje emise, které přispívají ke změně klimatu. Sám o sobě ale nezajistí bezpečnější ulice. K tomu lidé potřebují spolehlivé alternativy, jak se po městě pohybovat. „Prvním krokem je zajistit, aby veřejná doprava dokázala naplnit potřeby obyvatel v oblasti mobility,“ říká Alissa Kendall, ředitelka Institutu dopravních studií na Kalifornské univerzitě v Davisu.

„Pokud je cestování veřejnou dopravou příliš pomalé nebo vás nedostane tam, kam potřebujete, nikdy nepřesvědčí lidi, kteří si mohou dovolit vlastnit a provozovat auto, aby ho přestali používat. A zároveň nebude dostatečně sloužit těm, kteří jsou na veřejné dopravě závislí.“ Podle odborníků je kvalitní, rychlá a spolehlivá veřejná doprava základním předpokladem pro to, aby lidé mohli auto využívat méně často – nebo se bez něj úplně obejít.

Kvalitní veřejná doprava zvyšuje komfort ve městech

Rozlehlá města, typická například pro Severní Ameriku, se propojují veřejnou dopravou obtížněji než hustěji zastavěná města běžná v Evropě nebo Asii. Přesto by přesun části cestujících z aut do autobusů mohl přinést značné úspory. Bezplatná autobusová doprava se například stala jedním z hlavních bodů úspěšné kampaně Zohrana Mamdaniho na starostu New Yorku. Výzkumy však naznačují, že samotné zlevnění jízdného má na omezení používání automobilů jen omezený dopad.

„Nejvíce z něj obvykle těží lidé, kteří už veřejnou dopravu využívají,“ říká Matthias Cremer-Schulte, odborník na dopravu z Technické univerzity v Dortmundu. „Pro snížení počtu cest autem jsou klíčoví především lidé, kteří řídí proto, že potřebují flexibilitu. A právě je levnější autobusová jízdenka sama o sobě jen zřídka přesvědčí, aby auto nechali doma.“ Podle odborníků je proto důležitější než samotná cena především kvalita veřejné dopravy – její rychlost, spolehlivost, četnost spojů a dobré propojení jednotlivých částí města.

2. Vrátit veřejný prostor chodcům a cyklistům

S tím, jak po druhé světové válce začaly ve městech dominovat automobily, byl veřejný prostor postupně přizpůsobován především jejich potřebám. Chodci byli vytlačeni na úzké chodníky a cyklisté stáli před rozhodnutím, zda jim jízda po silnici stojí za riziko, které s sebou nese. Mnohá města proto dnes usilují o spravedlivější rozdělení veřejného prostoru mezi všechny jeho uživatele. To zahrnuje širší chodníky, bezpečné přechody, chráněné cyklostezky nebo zklidňování dopravy v obytných čtvrtích.

Cílem není auta z měst odstranit, ale vytvořit prostředí, ve kterém se mohou bezpečně a pohodlně pohybovat i lidé pěšky nebo na kole. Taková města bývají nejen bezpečnější, ale také zdravější, živější a příjemnější pro každodenní život. Vrátit část uličního prostoru jiným způsobům dopravy patří mezi nejúčinnější nástroje, které mají města k dispozici, pokud chtějí snížit závislost na automobilech. Vyhrazením pruhů pro cyklisty, přeměnou parkovacích míst na zelené plochy nebo pěší zóny mohou radnice podpořit aktivní způsoby dopravy tím, že je učiní bezpečnějšími a pohodlnějšími.

Cyklodoprava v Barceloně

Opatření, která bývají někdy kritizována jako „válka proti motoristům“, jsou ve skutečnosti často snahou efektivněji nakládat s omezeným veřejným prostorem, říká Hannah Budnitz z Dopravního výzkumného centra Oxfordské univerzity. Automobily totiž patří mezi nejméně prostorově efektivní způsoby přepravy lidí, zejména během dopravní špičky, a většinu času navíc pouze stojí zaparkované.

„Pokud auto potřebujete jen jednou týdně, nemůžete vlastnit jednu sedminu auta,“ říká Budnitz. „A pokud velké vozidlo schopné táhnout přívěs potřebujete jen na každoroční dovolenou pod stanem, nemůžete vlastnit čtyři procenta takového auta.“ Aby se města vyhnula odporu veřejnosti, který často doprovází omezování prostoru pro automobily, některá z nich nejprve zavádějí změny pouze dočasně. Například německý Münster na několik měsíců uzavřel vybrané ulice pro automobilovou dopravu, aby si obyvatelé mohli sami vyzkoušet, jaký rozdíl taková změna přináší.

Podobný přístup zvolil i Stockholm, který nejprve pilotně zavedl mýtné za vjezd do centra společně s rozšířením veřejné dopravy a teprve poté o opatření nechal hlasovat v referendu. „Ve většině případů odpor po určité době poleví, jakmile si lidé na změny zvyknou a zažijí jejich přínosy,“ říká Matthias Cremer-Schulte. „Pro řadu měst je však obtížné podobné experimenty zavádět, protože místní politici mají pochopitelně obavy. Nikdo nechce prohrát volby kvůli cyklostezce.“

3. Zaměřit se na předměstí

Města jako Kodaň a Amsterdam ukázala, že díky investicím do kvalitní veřejné dopravy a rozsáhlé sítě cyklostezek je možné snížit podíl cest uskutečněných autem na méně než třetinu všech cest. Přesto však značná část vozidel, která ve městech zůstávají, přijíždí z oblastí mimo jejich centra. „Právě nesoulad mezi tím, kde lidé bydlí a kde pracují, vytváří tak velké problémy,“ říká Susana López-Aparicio, zástupkyně ředitelky oddělení městského prostředí v norském výzkumném institutu NILU. „Každé evropské město je kolem osmé hodiny ráno ovlivněno dojížděním a silným provozem.“

Předměstí bez občanské vybavenosti představují problém, pokud jde o dopravu

Lepší veřejná doprava na předměstích a v příměstských oblastech – které často nespadají přímo pod správu městských samospráv – může lidem nabídnout skutečnou alternativu k jízdě autem. Stejně důležité je zajistit, aby lidé měli základní služby v docházkové vzdálenosti od svého bydliště. Tento princip je známý jako „patnáctiminutové město“ a pomáhá snižovat potřebu dlouhých každodenních cest. López-Aparicio tento efekt pozorovala při studii zaměřené na rozrůstání polské Varšavy a zažila ho i osobně, když se z okraje Osla přestěhovala blíže do centra. „Nejenže mám k dispozici více spojů veřejné dopravy, ale také supermarket, poštu nebo kadeřnictví. Všechny tyto věci mohu vyřídit pěšky,“ říká.

4. Pochopit, proč lidé jezdí autem

Venkovské obce, kde by bylo zajištění časté veřejné dopravy příliš nákladné, nebo lidé s některými zdravotními omezeními často nemají jinou realistickou možnost než automobil. V takových případech může být auto doslova životně důležitým prostředkem pro cestu do práce, k lékaři nebo za základními službami. Pro mnoho dalších lidí by však alternativy k jízdě autem mohly být atraktivnější, pokud by se podařilo odstranit několik klíčových překážek. Odborníci proto upozorňují, že snaha o omezení závislosti na automobilech by neměla vycházet z předpokladu, že všichni řidiči mají stejné potřeby. Naopak je důležité pochopit, proč lidé autem jezdí, a zaměřit se na řešení konkrétních důvodů, které je k tomu vedou.

Někde může pomoci lepší veřejná doprava, jinde bezpečnější cyklostezky, pohodlnější pěší trasy nebo dostupnější služby v místě bydliště. Cílem není lidem auto zakazovat, ale nabídnout jim takové alternativy, které budou stejně pohodlné nebo ještě výhodnější.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!