Evropa se musí připravit na extrémy: Ochrana před dopady oteplování „není žádná raketová věda“

Evropa už dnes pociťuje důsledky změny klimatu a podle vědců si nemůže dovolit další otálení. Maarten van Aalst, ředitel Královského nizozemského meteorologického institutu (KNMI) a člen Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC), varuje, že kontinent je zranitelnější, než se dříve předpokládalo. Přizpůsobení se rostoucím teplotám přitom podle něj není nic neproveditelného.

„Před dvaceti lety bychom řekli, že klimatické extrémy budou problémem hlavně v chudších zemích. To, co nyní vidíme, je, že zranitelná je i samotná Evropa – zejména vůči podmínkám, jakým v minulosti nečelila,“ uvedl pro deník The Guardian van Aalst. Podle něj se ukazuje, že připravenost evropských států na extrémní projevy počasí „není nijak skvělá“.

Poradní sbor ESABCC ve své nové zprávě hodnotí dosavadní adaptační opatření jako nedostatečná, často jen dílčí a přicházející pozdě. Doporučuje proto, aby Evropská unie systematicky zavedla povinná hodnocení klimatických rizik, začlenila klimatickou odolnost do všech politik a nasměrovala více financí – včetně soukromých investic – do ochranných a preventivních opatření. Samotná zpráva však nevyčísluje, kolik by taková příprava stála.

Povodně i vlny veder

Silné deště zesílené klimatickým rozvratem si v roce 2021 vyžádaly 134 obětí v německém údolí Ahr a v roce 2024 zabily 229 lidí ve španělském regionu Valencie. Napříč kontinentem letní vedra každoročně usmrtí mnoho desítek tisíc lidí, přičemž studie připisují mezi polovinou a dvěma třetinami těchto úmrtí nárůstu teplot způsobenému znečištěním z fosilních paliv. Loňské požáry mezitím spálily větší část Evropy, než jakou kdy vědci zaznamenali.

Minulý týden bylo Portugalsko vyzváno k vypracování plánů klimatické adaptace poté, co zemi zasáhla bezprecedentní série bouří, která si vyžádala nejméně 16 obětí a způsobila škody odhadované na 775 milionů eur. ESABCC v nové zprávě označuje současné snahy o adaptaci na rostoucí teploty za „nedostatečné, převážně postupné a často přicházející příliš pozdě“ a doporučuje představitelům, aby se připravovali na svět, který bude do roku 2100 o 2,8–3,3 °C teplejší než v předindustriální éře.

Benátky v únoru 2026

Náročné, ale zvládnutelné

Van Aalst zdůrazňuje, že vedle adaptace je klíčové zabránit nejhorším scénářům oteplování. „IPCC jasně říká, že jde o velmi problematickou budoucnost s rychle rostoucími riziky. A u řady rizik narazíme na limity adaptace,“ varuje. Jinými slovy, ani sebelepší příprava nemusí stačit, pokud se globální oteplování výrazně prohloubí.

Zkušenosti posledních let dávají těmto varováním konkrétní obrysy. Evropa čelí silnějším vlnám veder, intenzivnějším srážkám i ničivým požárům. Tyto jevy nejenže způsobují ekonomické škody, ale mají i tragické lidské následky. Podle van Aalsta je proto nezbytné výrazně posílit zejména systémy včasného varování a krizové připravenosti.

Navzdory vážnosti situace zůstává van Aalst opatrně optimistický. Ochrana před extrémním počasím podle něj „není žádná raketová věda“. Část řešení spočívá v relativně jednoduchých a známých krocích – lepším plánování, úpravách infrastruktury či efektivnějším sdílení informací o rizicích.

Výzva, před níž Evropa stojí, je podle vědců bezpochyby náročná. Zároveň je však zvládnutelná – pokud politické reprezentace začnou jednat včas a systematicky.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!