PRAHA – Dnes projede centrem Prahy tak jako každý třetí čtvrtek v měsíci cyklojízda, propagující jízdní kolo jako vhodný dopravní prostředek pro moderní město. Trasa cyklojízdy spojí místa, kde byli během sovětské invaze před čtyřiceti lety zavražděni civilisté bránící svobodu Československa. Účastníci cyklistické akce si tak zároveň připomenou oběti sovětské okupace.
„Nechceme pražské cyklojízdy spojovat s politickými tématy, ale srpnová okupace Československa byla tak významnou událostí moderních českých dějin, že se jí vzhledem k termínu a letošnímu výročí nemůžeme vyhnout,“ řekl Michal Křivohlávek z iniciativy Auto*Mat, která akci koordinuje. „Možná, že nebýt čtyřiceti let sovětského područí, Praha by na tom dnes byla s cyklistickou infrastrukturou stejně dobře, jako západoevropská města,“ dodal s nadsázkou Křivohlávek.
Cyklojízda odstartuje v 18 hodin z náměstí Jiřího z Poděbrad. Na tomto místě probíhá celé odpoledne výtvarná dílna, při níž budou lidé vytvářet z papírových krabic růžové tanky. Později je připevní na svá těla a kola a připojí se k ostatním cyklistům.
Prvním zastavením cyklojízdy bude budova Českého rozhlasu, u níž probíhaly během srpnové okupace nejtěžší boje a kde padlo nejvíce obětí. Účastníci pak položí květiny u památníku Jana Palacha a Jana Zajíce na Václavském náměstí a prohlédnou si výstavu fotografií se vzkazy ruským okupantům a dalšími dobovými záběry. Dalšími zastávkami budou Palachovo náměstí a Klárov, kde cyklisté uctí památku téměř devadesáti obětí okupace.
„Chceme touto formou připomenout místa, kde umírali nevinné oběti invaze „spřátelených“ zemí do suverénního Československa. Pozvali jsme i pamětníky, kteří se s námi podělí o bezprostřední zážitky,“ řekl Dan Mourek, který je členem odborné rady iniciativy Auto*Mat.
Na náměstí Kinských, kde se cyklojízda zakončí, bude čekat na účastníky překvapení. Výtvarník David Černý sem hodlá přemístit sochu sestávající z kusu tanku, který se zarývá pod zem. Plastika byla dosud instalována v Lázních Bohdaneč.
Iniciativa Auto*Mat u příležitosti srpnové cyklojízdy zveřejní výtvarnou podobu plakátů a dalších propagačních materiálů, zvoucích na velkou podzimní cyklojízdu. Ta se uskuteční 21. září v rámci Evropského týdne mobility a série osvětových akcí Zažít město jinak. „Věříme, že se nám letos podaří překonat loňský rekord v počtu účastníků cyklojízdy, který média odhadla na tři až čtyři tisíce lidí. Přijeïte všichni!“ vzkazuje Pražanům organizátor akce Michal Křivohlávek.
Přílohy:
1) Místa, kterými projede srpnová cyklojízda:
Český rozhlas
Podle Ústavu pro studium totalitních režimů přišlo během invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa od 21. srpna do konce roku 1968 o život 108 lidí, zhruba 500 osob utrpělo těžká zranění a další stovky Čechoslováků byly zraněny lehce. Nejvíce obětí přišlo o život před budovou Českého rozhlasu. Několik lidí bylo zastřeleno, další zemřeli pod koly sovětských vozidel nebo je zabily střepiny z tanku, který explodoval.
Václavské náměstí – památník Jana Palacha a Jana Zajíce
V počátku okupace ostřelovaly kulomety sovětských tanků z Václavského náměstí nesmyslně budovu Národního muzea v mylném domnění, že se jedná o budovu Československého rozhlasu. Na Václavském náměstí bylo několik obětí na životech i těžce zraněných osob. Na protest proti okupaci se zde v roce 1969 upálili studenti Jan Palach a Jan Zajíc.
Opletalova ulice
Šestnáctiletý chlapec zde zemřel na následky průstřelu plic a žaludku, které mu v září způsobil opilý sovětský voják.
Náměstí Jana Palacha
Synonymem odporu proti cizí okupaci se stal Jan Palach, po němž bylo po roce 1989 pojmenováno náměstí a kde mu byla odhalena busta. Jana Palacha následovalo po celém Československu dalších 7 obětí.
Klárov
Na Klárově zemřela 26. srpna na následky střelné rány 26letá žena.
Náměstí Kinských
Dnes ráno se na náměstí opět po 17 letech objevil sovětský tank číslo 23, který stál od konce druhé světové války na náměstí jako socha. Byl opředen legendou prvního sovětského tanku, který v květnu 1945 vjel do města pomoci bojujícím Pražanům. Ve skutečnosti tento typ tanku do Prahy nikdy nedojel, ale působil mohutněji než tanky, které ve městě skutečně byly. Na začátku devadesátých let 20. století natřel výtvarník David Černý tank narůžovo.
2) Více o pražských cyklojízdách: http://cyklojizdy.cz
3) Jak a kudy nejlépe jezdit na kole? http://prahounakole.cz
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!