V cyklotrasách se Praha může učit od Vídně
3.4.2008, Hana Válková, Pražský deník
Praha – Česká metropole by si mohla vzít příklad z hlavního města Rakouska. Alespoň co se týká cyklistiky. Tvrdí to občanské iniciativy Oživení a Auto* Mat, které společně s Kontaktní kanceláří města Vídně představily cyklistiku v tomto městě. Tipy a nápady, kterými by se Praha mohla od sousedů inspirovat, předají magistrátu obě sdružení příští týden na komisi pro cyklistiku.
Zlepšení podmínek
„Vídeňská infrastruktura pro cyklisty ukazuje, že i podmínky v Praze by mohly být výrazně lepší,“ řekla mluvčí Oživených Magdalena Kýnová – Učíková. Komentovala tím skutečnost, že Vídeň má několik typů dopravních opatření, kterými zajiš»uje, že se dá na kole dostat téměř všude, do centra i na okraj města. Nejčastějším opatřením pro cyklisty v hlavním městě Rakouska jsou stezky, které slouží pouze cyklistům a ve Vídni je lze najít v různé šířce, od jednoho do 2,5 metru. V Praze na stezky připadá zhruba 27 procent z celé cyklistické infrastruktury.
Speciální cyklopruhy
Dalším opatřením jsou cyklopruhy. Ty Vídeň má na méně dopravně zatížených silnicích. Pruhy jsou vyhrazeny pouze cyklistům nebo je cyklisté sdílejí spolu s autobusy či nákladními vozidly. V Praze takové opatření loni vzniklo například na novém úseku Pobřežní ulice, v Chotkově ulici nebo na Štefánikově mostě. Auto* Mat ale navrhuje dalších sedm desítek ulic, kde by mohly být. Jde například o Vršovickou nebo Vinohradskou ulici. Kromě toho mohou cyklisté vjíždět do pruhů vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy. Obousměrně smějí jezdit také v části vídeňských jednosměrek. Praha jednosměrky sice zpřístupňuje, podle Auto* Matu by si tuto změnu zasloužilo ještě 80 až 100 jednosměrek.
Cyklotrasy hlavně v klidových zónách
Součástí Vídně jsou také cyklotrasy, tedy úseky, které sdílejí cyklisté s pěšími i řidiči automobilů. Taková místa jsou ale na rozdíl od Prahy v klidových zónách, kde je povolena maximální rychlost 30 kilometrů v hodině.
Podle ředitele Kontaktní kanceláře města Vídně Jana Krčmáře navíc cyklistům pomáhá mimo jiné také systém on- line vyhledávání nejrychlejších nebo nejbezpečnějších cest městem. K dispozici je také 54 stanic, na kterých si lze za zálohu půjčit jednoduchá žlutá kola. Podobné zařízení je v Praze například na Invalidovně.
Jenom značka, jinak nic
Podle Michala Křivohlávka z Auto* Matu by se metropole mohla přiučit ve všech těchto opatřeních. „V Praze zatím většina tras vzniká tím, že se do ulic umístí značka. Kromě ní se ale nestane vůbec nic. Skutečné nové stezky a trasy vznikají většinou jen na okraji Prahy. Hlavní sí» páteřních cyklostezek v širším centru prakticky neexistuje,“ uvedl Křivohlávek, který je členem cyklistické komise. Právě na ní příští týden předá zpracované tipy z Vídně. Podle magistrátu v loňském roce přibylo 16,55 kilometru nových cyklistických stezek, 1,05 kilometru vyhrazených pruhů pro cyklisty a 700 metrů obnoveného povrchu a značení stezky u Vyšehradského tunelu. Od letošního roku do roku 2010 by cyklisty měly čekat změny na 11 místech, mimo jiné na Novém Městě, ve Vysočanech, v Hostivaři nebo na ®ižkově. Do roku 2010 by Praha měla mít celkem 450 kilometrů páteřních a hlavních cyklistických tras.
Jak je to jinde v Evropě
Německo: Jedna z nejhustších sítí cyklostezek v Evropě, napojená na sí» železničních stanic, hotelů, kempinků a restaurací specializujících se na cyklistickou klientelu, často využívá zlikvidovaných železničních tratí, které měly minimální stoupání, velké zatáčky a vedly po mostech a přehradních zdech s krásnými vyhlídkami. Cyklisté mají k dispozici permanentní on- line službu pro pomoc v nouzi, hotely a kempinky u cyklostezek jsou vybavovány speciálními soupravami pro případ oprav.
Nizozemsko: Země je hustě protkaná sítí cyklostezek. Amsterodam je město bicyklů, podle odhadů zdejší obyvatelé vlastní asi 800 000 kol, bicykly tvoří téměř polovinu dopravy ve městě. V hlavním městě Amsterdamu je hustá sí» půjčoven bicyklů se širokým výběrem cyklistického vybavení, půjčovné od přibližně osmi eur za den a 20 eur za týden, půjčovny jsou na všech železničních stanicích a na řadě dalších míst.
Velká Británie: Starosta Londýna Ken Livingstone zveřejnil v pondělí program výstavby rozsáhlé sítě cyklostezek ve městě za pět set milionů liber. V rámci plánů bude k dispozici obyvatelům města i turistům šest tisíc kol, rozmístěných ve městě, jejichž zapůjčení bude zahrnuto v tarifu městské veřejné dopravy. Livingstone také přislíbil nové cyklistické zóny.
Francie: Letos v červenci by mělo být v Paříži k dispozici 750 cyklistických stanoviš», koncem roku by se jejich počet měl rozšířit na 1500 s celkovým počtem 20 600 kol. Stanoviště budou rozmístěna u východů ze stanic metra, vlakových zastávek a jiných důležitých komunikačních bodů.
Co s cyklisty? Praze radí Vídeň
03.04.2008, Petr Švec, Mladá fronta Dnes – Praha
Rakouské zkušenosti pomůžou Praze s cyklodopravou
Praha/Vídeň – Aktivisté, kteří v hlavním městě bojují proti automobilové dopravě a snaží se prosazovat dopravu cyklistickou, si včera přivezli z Vídně nové zbraně.
Těmi chtějí „zaútočit“ na pražský magistrát a také na radnice městských částí. Nejde však o žádné halapartny či cepíny, a už vůbec ne o střelné zbraně – představitelé rakouské metropole poslali do Prahy statistiky a své zkušenosti.
Město na Dunaji totiž na rozdíl od Prahy cyklisty upřednostňuje před auty už třicet let.
Šest lidí ze sta jede ve Vídni do práce na kole, v Praze jeden „Zatímco v roce 1977 bylo ve Vídni jen 11 kilometrů cyklotras, loni to bylo 1 090 kilometrů. Cyklistika dávno není jen sportem. Stala se plnohodnotným druhem dopravy,“ řekl Jan Krčmář, ředitel Kontaktní kanceláře města Vídně. Podíl cyklistů na dopravě ve Vídni je 6 procent, v Praze slabé jedno procento.
Na kole jezdí pravidelně do práce, školy či jen tak pro zábavu tisíce Vídeňanů. V roce 2006 ujeli podle Krčmáře dohromady 191 milionů kilometrů, a tím ušetřili životnímu prostředí 35 tisíc tun oxidu uhličitého, který by vypustily do ovzduší výfuky jejich aut.
Vedení Prahy nemá podle Michala Křivohlávka z iniciativy Auto*mat odvahu omezit automobilovou dopravu v centru města na úkor cyklistů a pěších. „Města patří lidem a ne autům. Je na politicích, komu dají přednost,“ říká Křivohlávek, který společně s vídeňskou kanceláří příští týden předá magistrátu a radnicím materiál s fotografiemi a informacemi o cyklodopravě v rakouské metropoli.
Podle sdružení Oživení zatím auta v oblibě mezi politiky vítězí před bicykly na celé čáře. „Pro cyklisty tu není místo. Vezměte si, že za posledních dvanáct měsíců vzrostl počet aut ve městě o 21 tisíc. To je 60 denně,“ upozornila mluvčí sdružení Magdalena Kýnová Učíková.
Cyklopruhy jsou už i v Praze Je však nutné říci, že se přístup města k lidem na kolech v posledních letech výrazně mění. K lepšímu. Od roku 2004 se jak počet značených cyklostras, tak i stezek oddělených od aut zdvojnásobil.
Pražané mohou dnes jezdit po 130 kilometrech cest, aniž by se museli bát, že je srazí auto. Na ulicích se objevily i první cyklopruhy – na Štefánikově mostě, Chotkově a Pobřežní ulici.
Pruhy letos silničáři namalují i v Karlovarské, Budějovické, Anglické či Francouzské či Roztocké ulici. Celkem tak chce správa silnic utratit letos 16 milionů korun. Dalších 40 milionů půjde na výstavbu nových cyklostezek.
Duel na téma cyklistika a možnost inspirovat se v zahraničí
Jan Bumba (moderátor), Michal Křivohlávek, Petr Introvič, Radiožurnál – Radiofórum, 02.04.2008
Moderátor (Jan Bumba):
Jízda Prahou na kole může být sice výrazný adrenalinový zážitek, ale za běžný dopravní prostředek bicykl v hlavním českém městě považovat asi nejde. Stoupenci cyklistické dopravy mají za to, že Praha by se měla inspirovat v zahraničí, např. ve Vídni, kde jezdí na kole mnohem více lidí. Měla by Praha, pražský magistrát, pražští úředníci více myslet na cyklisty? Ve studiu teï vítám Tomáše Křivohlávka ze sdružení AutoMat, dobrý den.
Host (Michal Křivohlávek, sdružení AutoMat):
Dobrý den.
Moderátor (Jan Bumba):
A na telefonní lince je Petr Introvič z Technické správy komunikací hlavního města Prahy, dobrý den i vám.
Host (Petr Introvič, Technická správa komunikací hl. m. Prahy):
Dobrý den.
Moderátor (Jan Bumba):
Pane Křivohlávku, přijel jste na kole?
Host (Michal Křivohlávek, sdružení AutoMat):
Samozřejmě.
Moderátor (Jan Bumba):
Samozřejmě. Jak se vám jelo?
Host (Michal Křivohlávek, sdružení AutoMat):
Standardně.
Moderátor (Jan Bumba):
Takže dobře?
Host (Michal Křivohlávek, sdružení AutoMat):
Tzn. dá se to snést, musíte vědět kudy a musíte vědět jak.
Moderátor (Jan Bumba):
Je podle vás jízda na kole vyloženě nebezpečná v Praze?
Host (Michal Křivohlávek, sdružení AutoMat):
Nebezpečná není, je náročná. Znamená to, že vlastně musíte mít určitou řidičskou zkušenost cyklistickou, a poté být poměrně sebevědomý ve smyslu, že ten prostor, který si tou jízdou na tom kole berete v té ulici, tak je vidět, že je váš, že ho vlastně používáte vy a nebýt nějakým způsobem zmatečný nebo nějakým způsobem zbytečně zmatkovat.
Moderátor (Jan Bumba):
Vy vyzýváte k tomu, aby se Praha inspirovala ve Vídni, kde je podle vašich údajů třikrát více cyklostezek než v Praze, jak přesně Vídeň podporuje cyklisty? Jaké jsou vaše informace?
Host (Michal Křivohlávek, sdružení AutoMat):
Ta podpora je samozřejmě z mnoha zdrojů. Ta cyklistická infrastruktura, ta výstavba konkrétních prvků, a» už jsou to cyklostezky, cyklopruhy nebo jiné lineární stavby, je jedním z pilířů podpory cyklistiky. Dalším významným pilířem je vzdělávání a osvěta a vedení lidí k tomu, aby to kolo používali. Třetím velmi účinným a velmi nutným prvkem je regulace automobilismu. Zklidněné zóny, kde se cyklista a pěší cítí líp a vlastně celková kultivace dopravního prostředí města.
Moderátor (Jan Bumba):
Pane Introviči, může se Praha inspirovat vídeňským příkladem?
Host (Petr Introvič, Technická správa komunikací hl. m. Prahy):
Já si myslím, že nejenom vídeňským, samozřejmě je spousta měst na západě, které mají náskok před námi takových 40 let, můžeme se inspirovat všude.
Moderátor (Jan Bumba):
Proč to tak Praha nedělá?
Host (Petr Introvič, Technická správa komunikací hl. m. Prahy):
Praha to tak dělá.
Moderátor (Jan Bumba):
Proč to tak dlouho trvá?
Host (Petr Introvič, Technická správa komunikací hl. m. Prahy):
To by pan Křivohlávek mohl sám vědět, teprve v roce 2003 bylo programové prohlášení rady, kdy se teprve začal zabývat cyklistikou a jakákoli věc v Praze udělat, já myslím, že to je takhle bohužel i venku na západě, nejde ze dne na den. Takže když si řekneme, Ježíš, tady máme krásnou ulici Pobřežní, já bych tam chtěl mít čáry červené, pojïte je tam zítra namalovat, tak to všechno musí projít různýma peripetiemi úřednickýma a je to záležitost ne týdnů ale měsíců, dá se říct skoro let. Nejde to moc rychle.
Moderátor (Jan Bumba):
Pane Křivohlávku, není to vaše srovnání skutečně trochu nefér?
Host (Petr Introvič, Technická správa komunikací hl. m. Prahy):
To je nefér samozřejmě, odpovídám první.
Host (Michal Křivohlávek, sdružení AutoMat):
Nefér, no my neříkáme, že Praha má být v tom momentě, ve kterém je Vídeň teï, my říkáme, že Praha musí začít, tak jako Vídeň začala před 20 lety, velice aktivní politiku na podporu cyklistické a pěší dopravy. Nejedná se jenom o cyklistiku, jedná se i o prostředí pro pěší, které vlastně v Praze není úplně vhodné. My chceme vlastně, aby ten start začal v těchto letech a my bohužel jsme součástí komise pro cyklistickou dopravu a my vidíme, že touto rychlostí ten stát to nezačne.
Moderátor (Jan Bumba):
Pane Introviči, rozuměl jsem vám správně, že vedení Prahy, magistrát potažmo třeba technická správa komunikací mají vůli zlepšit situaci pro cyklisty v Praze, ale že to prostě rychleji nejde?
Host (Petr Introvič, Technická správa komunikací hl. m. Prahy):
Řekl jste to velmi správně. Já bych chtěl podotknout, že na svém místě jsem 4 měsíce, takže nejsem tak dalece v obraze, ale už jsem. My se dostáváme k věcem, které jsou plánované že proběhnou až za rok, za dva. Teï se připravují ty akce, kde se zakomponovává cyklistická doprava, integrace, tzn. pruhy, stezky, trasy. A to, co se chystá tento rok, tak to vlastně se bude realizovat za dva roky.
Moderátor (Jan Bumba):
Co byste vy osobně označil za největší problém, za největší brzdu nějakého rychlejšího rozvoje cyklostezek, cyklopruhů, zkrátka cyklistické dopravy jako celku?
Host (Petr Introvič, Technická správa komunikací hl. m. Prahy):
Brzdu? Já si myslím, že hlavní věc jsou peníze. Na letošek máme 40 milionů, a když si vezmete, že kilometr cyklostezky stojí plus mínus 5 milionů, tak máme na 8 kilometrů.
Moderátor (Jan Bumba):
Pane Křivohlávku, co k tomu řeknete, když teï pan Introvič vysvětluje, že prostě není dostatek financí na podporu cyklostezek nebo cyklotratí?
Host (Michal Křivohlávek, sdružení AutoMat):
Finance vůbec nejsou to hlavní, tohle je úhybný argument, který vede úplně mimo. Hlavní je vůle a ochota věnovat cyklistům prostor v pražských ulicích.
Moderátor (Jan Bumba):
Podezíráte vedení Prahy z toho, že nějakým způsobem záměrně brzdí rozvoj cyklostezek?
Host (Michal Křivohlávek, sdružení AutoMat):
Ano, neumožňuje ho. Ne brzdí, ale de facto svými prioritami jde proti rozvoji cyklistiky. Ono totiž v širším centru města, to je tam, kde vlastně cyklistika bude hrát tu největší úlohu, kde vlastně lidé budou jezdit nejvíce, vůbec nejde o výstavbu nějakých samostatných cyklostezek, ale jde o velmi levné prvky, co se týče dopravního značení, tzn. cyklopruhy, věci, které vás stojí několik desítek tisíc korun. Zcela marginální peníze. Problém je prostor. Prostor města je totálně zahlcený a vlastně co chybí magistrátu, chybí vůle věnovat prostor cyklistům tak, aby mohli jezdit na kole po městě.
Moderátor (Jan Bumba):
Pane Introviči, z pohledu laika skutečně by se mohlo zdát, že namalování nějakých pruhů pro cyklisty na stávající silnice by nemusel být až tak finančně náročný problém?
Host (Petr Introvič, Technická správa komunikací hl. m. Prahy):
Ne, oni tyhle ty amatéři, pardon, že musím pana Křivohlávka takto napadnout…
Moderátor (Jan Bumba):
Za laika jsem označoval sebe.
Host (Petr Introvič, Technická správa komunikací hl. m. Prahy):
Ano, ty to vidí velice jednoduše. Já říkám, nejsem v tom tak dalece v obraze, já jsem cyklista, začal jsem jezdit na kole a pořádat cyklistické závody již před 40 lety, takže já jsem rodilý cyklista, bohužel silničář ne biker. Takový problém třeba na Smíchově je pěší zóna, kde je značka: Cyklisto sesedni z kola. Což je absurdní, že a v naší kompetenci není, abychom tu značku odstranili, když tam můžou jezdit na té pěší zóně automobily a nemůžou projíždět cyklisti. Je to jednoduché, je to v gesci městského úřadu městské části Prahy 5, který povoluje odstranění značek, dání značek, malování po ulici, a to je taky velký problém.
Moderátor (Jan Bumba):
Pane Křivohlávku, podle vás, měly by být některé části Prahy nebo třeba některé ulici úplně uzavřeny pro automobily?
Host (Michal Křivohlávek, sdružení AutoMat):
Tak Praha má poměrně rozvinutý systém pěších zón, který samozřejmě má i v budoucnu být dále rozvíjen a je to jenom dobře. Úplné uzavření je jistě jednou variantou, nicméně daleko běžnější na západě jsou nějaké typy regulace, omezení vjezdu, tzn. způsoby zjednosměrnění, popř. zpoplatnění a nebo zklidnění dopravní rychlosti, tzn. velmi populární a velmi rozšířené zóny 30. Znovu podotknu, všechny tyhle opatření nepřinášejí benefity jenom cyklistům, ale de facto rezidentům, místnímu obchodu i lidem pěším, kteří v těchto zónách procházejí nebo žijí.
Moderátor (Jan Bumba):
Pane Introviči, myslíte, že by vedení Prahy stálo o to, aby do některých ulic nebo třeba do většího počtu ulic se vůbec nesmělo s autem, ale jen na kole? Je ta podpora cyklistiky až do takovéto míry?
Host (Petr Introvič, Technická správa komunikací hl. m. Prahy):
Ono to je strašně těžké. Magistrát může chtít jak chce, ale je to na městských částech, které potom povolují určité věci, my třeba máme vytipováno 100, 150 jednosměrek, kde můžeme jezdit v protisměru, jak je to běžné na tzv. západě nebo ve vyspělé Evropě a prostě problém je, aby to místní úřady, policisté povolili tuto nezvyklou pro ně věc jet v jednosměrce, natož zklidnit ulici atd. To není v naší kompetenci. Na magistrátu sedí komise pro cyklistickou dopravu, která nemá ty kompetence, aby rozhodla, že městská část má umožnit průjezd tam, tady to zklidnit. To je tady problém, že nemáme takové pravomoci.
Moderátor (Jan Bumba):
Ale obecně řečeno jste přesvědčen o tom, že podpora cyklistiky by vedla ke zklidnění dopravy v Praze?
Host (Petr Introvič, Technická správa komunikací hl. m. Prahy):
Určitě.
Moderátor (Jan Bumba):
Pan Křivohlávek s tím, předpokládám, souhlasí? ®e celková dopravní situace v Praze by se výrazně zklidnila, kdyby přibylo cyklistů?
Host (Michal Křivohlávek, sdružení AutoMat):
100 %. Musíme si uvědomit to, že ta cyklistika je vlastně velkou šancí pro moderní města, která se jinak utápí v té motorové dopravě a když máte šikovnou dlouhodobou dopravní politiku, tak dokážete část lidí přemluvit na ty kola a je to vlastně benefit pro všechny.
Moderátor (Jan Bumba):
Dodává Michal Křivohlávek ze sdružení AutoMat, já vám děkuji, že jste přišel. Nashledanou.
Host (Michal Křivohlávek, sdružení AutoMat):
Nashledanou.
Moderátor (Jan Bumba):
Našim hostem byl i Petr Introvič z Technické správy komunikací hlavního města Prahy, děkuji i vám. Na slyšenou.
Host (Petr Introvič, Technická správa komunikací hl. m. Prahy):
Nashledanou.
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!