„Je to prostě nádhera.“ Jak jedna pařížská čtvrť znovuobjevila pohostinnost

Začalo to organizovaným „bonjour.“ Následně se „republika dobrých sousedů“ rozhodla převzít celé ulice. Odstartovala tak revoluci bez barikád, radikálních studentů, gilotin a z chodníků vyrvaných dlažebních kostek.

Namísto toho prostřeli na ulici Rue de l´Aude 215 metrů dlouhý stůl s 648 židlemi a domácím občerstvením. Sousedé, kteří se k němu chtěli posadit, měli místo hesla prohlásit jen prosté bonjour. Pro některé z nich to znamenalo první skutečnou konverzaci mezi sousedy. „Nic takového jsem nikdy předtím neviděl,“ říká Benhamin Zhong, který v sousedství provozuje kavárnu. „Bylo to, jako by mi, jako by nám všem ta ulice patřila.“

Supersousedská revoluce

Toho zářijového dne roku 2017 slíbili revolucionáři svou věrnost Republique des Hyper Voisins čili Republice Supersousedů, kterou najdete ve 14. obvodu na levém břehu řeky Seiny a zahrnuje zhruba 50 ulic a 15 000 obyvatel. Během následujících pěti let se tato „laboratoř sociálních experimentů“ pokoušela řešit nedostatky moderního městského života, který může být zběsile rychlý a zároveň velmi osamělý. Vyzývá lidi, aby se v ulicích nejen zdravili, ale pravidelně spolu na denní bázi interagovali skrze schémata vzájemné výpomoci, dobrovolnické sdílení a organizovaná setkání.

Pohostinnost jako cenné aktivum

„Stále panuje stereotypní představa, že Pařížan je příkrý a nevlídný,“ říká Patrick Bernard, bývalý novinář a lokální resident, který stál u zrodu celého projektu. „Ale život ve městě nemusí být nepříjemný a anonymní. Chceme vytvořit atmosféru vesnice v městských prostorách. Pohostinnost není jenom o dobrém pocitu. Může se stát cenným aktivem, základním ekonomickým a sociálním faktorem při tvorbě měst zítřka,“ vysvětluje.

Zažít 14. arrondissement jinak. foto: FB Hyper Voisins

Pravidelné brunche a aperitivy v místních restauracích nyní navštěvují až dvě tisícovky lidí, účastní se kulturních akcí, setkávání pamětníků, dětských akcí a dalších událostí. Během pandemie se místní mobilizovali k šití roušek, donáškám nákupů zranitelným skupinám obyvatel a pečení koláčů na podporu místní charity. Klíčovou roli v jejich činnosti hrál také digitální aspekt: desítky whatsappových skupin zahrnují i ty, které se věnují opravám rozbitých nástrojů, prodeji věcí z druhé ruky a sdílení zdravotnických informací.

Teď mě baví chodit ven

Anna Morosova, 31, je původem Ruska a tvrdí, že sousedský projekt vnesl do jejího života po rozvodu stabilitu. „Žiju sama, ale když potřebuji s něčím pomoci, vždycky tu někdo je. Tohle místo mi dodává energii,“ říká architektka, která hodlá ke komunitnímu životu přispět hodinami tanga. Mireille Roberdeau, 86letá vdova, která se do čtvrti přistěhovala v roce 2000, přiznává, že projekt jí přinesl důvod ráno vstát z postele. „Předtím jsem byla docela stydlivá. S nikým jsem nemluvila, na lidi jsem se mračila. Teď mě baví chodit ven. Můj doktor říká, že je to dobré pro mé zdraví,“ vysvětluje. Roberdeau, nyní nadšená uživatelka WhatsAppu, byla v březnu hospitalizována a sousedé jí po propuštění z nemocnice nosili nákupy. „Tohle místo mě změnilo,“ dodává.

Kromě „jídla, pití a oslav jako sociálního inženýrství“ slovy Bernarda, definovaly počáteční fáze Hyper Voising dlouhodobé cíle zaměřené na transformaci samotné povahy a fungování městské čtvrti. Ty spadají pod čtyři pilíře: životní prostředí, zdravotní péče, veřejný prostor a mobilita.

Komunita myslí i na své nejzranitelnější

Příkladem může být jejich spolupráce s neziskovkou Les Alchimistes, díky které došlo k nainstalování veřejných kompostérů na několik bývalých parkovacích míst. Ještě významnějším krokem je pak otevření zdravotního střediska, které se soustředí na potřeby místních. S podporou ve výši 500 000 EUR od Pařížské radnice, bude zaměstnávat 10 lidí a fungovat i ve večerních hodinách, poskytovat konzultace bez objednání i návštěvy doma.

Šetřit veřejné peníze

„Někdo se může dostat do nemocnice a nemůže být propuštěn, protože potřebuje, aby se něj někdo staral,“ vysvětluje Bernard. „Ale pokud spustíme program na zapojení místních dětí, které by mu mohly zajišťovat např. nákupy, mohl by být propuštěn i o týden dříve. Bylo by to lepší pro ně a zároveň by to ušetřilo spousty veřejných financí.“

V rámci zklidňovaní dopravy plánují Hyper Voisins nákupy elektrokol a cargo kol a instalaci dobíjecí stanice. Jednají také se starostou o případném uvalení místní daně na nechtěné firmy, jako jsou realitní kanceláře, banky a logistická centra a dát obyvatelům možnost hlasovat o tom, zde ve čtvrti vůbec mohou vůbec působit. „Chceme podporovat podniky, které zlepšují náš každodenní život. Ty ostatní by měly platit, tak jako znečišťovatelé.“

Supersousedé se starají i o udržitelnou mobilitu místních

Ačkoliv projekt Hyper Voisins není nijak oficiálně spojen s radnicí, přesto pasuje do její strategie aktivního zapojování obyvatel do dění v jejich komunitách. „Paříž je velká, kosmopolitní a různorodé město a pokud takovou má zůstat, lidé tady musí žít společně a šťastně,“ vysvětluje Pénélope Komités, místostarostka Paříže a náměstkyně pro odolnost. Prostřednictvím pohostinnosti, solidarity a pevných vazeb mezi našimi obyvateli můžeme lépe absorbovat nečekané otřesy.“

Kdekoliv za 15 minut

Hyper Voisins představuje nejen nástroj pro spolupráci na lokální mikroúrovni, ale také za součást přístupu 15minutového města – urbanistického konceptu vyvinutého Carlosem Morenem, francouzsko-kolumbijským teoretikem. Jde o koncept, v němž jsou všechny potřeby obyvatel uspokojeny v docházkové vzdálenosti.

Podle socioložky Charlot Schans si od pandemie začalo město veřejného prostoru a komunit více vážit. „Potřebujeme města zaměřená na lidi a veřejná prostranství, která přímo vybízejí k veřejnému životu. Hyper Voisins je skvělým příkladem rekultivace městského rozvoje,“ říká ředitelka neziskové sítě Place Making Europe. Ta působí ve 30 zemích a podporuje lepší politiku veřejného prostoru. „Města mají tendenci se rozvíjet shora dolů. Výsledkem je rostoucí osamělost a směřování k nižší mobilitě a místům méně vhodným pro zdravý život. Cílem Placemaking je vytváření měst pro lidi,“ pokračuje Schans.

Takhle začala celá revoluce

A leckde se ho už podařilo naplnit. Španělské město Pontevedra zakázalo auta, Barcelona vyvinula svůj vlastní systém „superbloků“ a Amsterdam nabízí neziskovým organizacím peníze na odkoupení turistických obchodů a jejich nahrazení lokálně orientovanými podniky. Bernard také zmiňuje inspiraci montrealským Solon Collectif, komunitním projektem, který snížil spotřebu energie prostřednictvím sdílené teplonosné kapaliny cirkulující v podzemí a omezil plýtvání potravinami díky konzervování místního ovoce a zeleniny.

Aby město kvetlo

Studie socioložky Camille Arnodin zjistila, že HyperVoisins a další dva dobrovolnické komunitní projekty v Paříži, zvýšily v pandemii odolnost, proměnily křehké sousedské vztahy v pevná pouta a snížily sociální izolaci. A Komités říká, že město Paříž má v plánu pomoci i dalším svým částem, aby květly. „Nejde nám o to zreprodukovat to, co dělají Hyper Voisins, každé sousedství je trochu jiné. Mohly by vzniknout velmi odlišné iniciativy.“

Město pro lidi i jejich plyšáky

Další aktivita Hyper Voisins umožnila sousedům oslavit znovunalezený veřejný prostor na náměstí Place des Droits de l´Enfant. To podle Bernarda už dávno nesloužilo jako místo pro život, interakce a potkávání. Po konzultaci s místními začalo plnit svou roli podle jejich představ, stalo se zelenou pěší zónou díky grantu ve výši 200 000 EUR od pařížské radnice. Místo bylo slavnostně otevřeno v doprovodu živé hudby, deskových her pro děti a domácího občerstvení. „Tady mají lidé místo pro to, aby se zastavili a popovídali si,“ říká Patrick Touzeau, 46, který se sem i se svými třeti dětmi přistěhoval v roce 2018. „Je to prostě nádhera a výsledek kolektivního úsilí. Výsledky se nedostavují hned, chce to čas, ale myslím si, že tenhle koncept by měli mít všude.“

Líbí se vám co v AutoMatu děláme? Podpořte nás, udržitelnou mobilitu a městskou cyklistiku v Česku jakoukoliv částkou a nakrmte AutoMat. Díky!