Transformace století: Barcelonské “superbloky” vrací město lidem a inspirují (nejen) Evropu

Místo křižovatek dětská hřiště, na ulicích stánky s občerstvením a venkovní posezení, sportoviště, spousta zeleně a bezpečného prostoru pro všechny. Tak vypadá ideální město jednadvacátého století. A to nejen na papíře nebo v našich snech, ale i ve skutečnosti. Barcelonské “superbloky”, kterými nesmí projíždět auta, se osvědčily. A v pandemii jejich realizace ještě eskalovala. V Barceloně, ale teď už i v Berlíně obyvatelé na vlastní oči vidí, že tudy vede cesta. A její tvůrci zdůrazňují, že může fungovat v jakémkoliv městě.   

Na začátek se musíme trochu vrátit v čase. V roce 2014 řešila katalánská metropole problém, který už se nedal dál přehlížet. Extrémně znečištěné ovzduší, překračující všechny emisní limity Evropské unie, neustále ucpané ulice a všudypřítomný hluk neohrožovaly jen kvalitu života, ale měly samozřejmě i nežádoucí dopad na zdraví místních obyvatel. Město potřebovalo zklidnit – tedy omezit dopravu tak, aby se v něm dalo ještě vůbec žít. Barcelonská radnice se rozhodla jednat a předpokládá, že do roku 2024 zmizí z jejího centra 125 000 vozidel. Jak toho chce dosáhnout?

Barcelona vrací ulice lidem

Zbavit se aut, ne lidí

První superblok, tedy uzavřená oblast devíti bloků (400 x 400 m), ze které je vykázaná tranzitní doprava a kde je uvnitř zúžený prostor pro auta, vznikl v roce 2016 v Poblenou, oblasti s městskými nájemními byty pro nízkopříjmové obyvatele. Vedení města se totiž chtělo vyhnout tomu, co se stalo s předchůdci moderních superbloků. V oblastech Born a Gracia, kde zklidnili dopravu už v letech 1993 a 2003, došlo velmi rychle k gentrifikaci. Tedy k tomu, že ceny nemovitostí kvůli zvýšené atraktivitě v lokalitě vyletěly nahoru, starousedlíci zmizeli a jejich místo zabrali turisté, realitní kanceláře, hotely a luxusní butiky. A to rozhodně nebylo cílem.

Katalánská metropole patří k nejhustěji osídleným městům v Evropě

Ulice, které neslouží jen pro přesuny

Poblenou, nad jehož nemovitostmi si drží kontrolu město, tedy nebylo vybráno náhodně. Auta, kterým je vjezd do superbloku povolen (rezidenti, IZS, taxi, zásobování), v něm musí dávat přednost chodcům a jet maximálně rychlostí 10 km/h. Cílem tohoto opatření byla a je kromě kvality ovzduší především podpora udržitelné mobility, aktivní dopravy a také vnesení (bio)diverzity do města s obrovskou hustotou obyvatel a jen minimem parků. Reorganizace dopravy se ukázala být efektivním způsobem, jak vrátit veřejný prostor lidem a vytvořit v něm nová náměstí, místa k odpočinku a přinést do něj více zeleně. Jak to vypadá tam, kde ulice neslouží pouze k mobilitě, ale fungují jako místo pro trávení volného času a rozvoj lokální ekonomiky, se můžete podívat tady.

V centru mezinárodní pozornosti

Pilotní program, který se stal  součástí projektu Public Commitment for Sustainability 2012 – 2022, zahrnoval takových superbloků celkem pět. A to navzdory odporu některých obyvatel, kteří zorganizovali několik demonstrací na protest proti omezením automobilové dopravy. Většina obyvatel Poblenou však téměř dvojnásobek prostoru pro bezpečný aktivní pohyb uvítalo. Poté, co po městě přibyly čtyři další superbloky (ve čtvrtích Saint Martí, Les Corts, Plaça de les Glories, Eixample a Hostafrancs), oznámil Salvador Rueda, ředitel Barcelonské agentury pro městskou ekologii a “duchovní otec” superbloků, že se vedení metropole ztotožnilo s jeho návrhem vytvořit jich po celé Barceloně celkem 500. Cílem je poměnit téměř 70 % barcelonských ulic na místa, kde jsou prioritou lidé. Projekt přitáhl mezinárodní pozornost a nad tím, jak jeho myšlenku zreplikovat, začali přemýšlet nejen v evropských metropolích, ale dokonce až v Seattlu či New Yorku.

Takhle jednoduše funguje superblok

Trocha (dechberoucích) čísel

Koncept superbloků se propsal také do Plánu městské mobility města Barcelona (2013-2018) stejně jako do Green Infrastructure and Biodiversity Plan. Tým vědců z barcelonského institutu BCNecologia v roce 2019 spočítal, že ve městě s 500 superbloky podíl individuální motorové přepravy poklesne o 19,2 %, emise oxidu dusičitého se sníží o 24,3 %, o 5,4 decibelů klesne úroveň hluku a podíl zeleně ve městě vzroste o 13,1 %. To vše zlepší nejen kvalitu života, ale i jeho délku a zdravotní stav obyvatel a zabrání ročně 667 předčasným úmrtím. A ještě navíc pozitivně ovlivní životní styl, psychické zdraví a sílu lokální ekonomiky. Že byste takové město chtěli taky? Nejste sami!

V rámci pilotního projektu byla přijata přechodná opatření, např. stromy v květináčích

Superbloky v Evropě

Pak přišla pandemie. Opatření, která si vyžádala po celém světě, poukázala mimo jiné na to, jak málo prostoru lidé ve městech mají. Obyvatelé třetího berlínského obvodu Panków už na začátku roku 2020 prostřednictvím místních iniciativ reagovali na množství úmrtí na silnicích a inspirováni Barcelonou navrhli rozdělení obvodu na klidnější “Kiezblocks”. V lednu a únoru koncept prostřednictvím workshopů představili a konzultovali s rezidenty. Příchod pandemie pak jen uspíšil tlak na implementaci těchto opatření pro zvýšení komfortu aktivního pohybu a pobytu v ulicích. Iniciativy vedle dočasných (tzv. pop-up) pruhů pro chodce a cyklisty požadovaly urychlenou realizaci pop-up bloků. Ostatně i barcelonské superbloky začínaly jako dočasná opatření formou nestavebních a vratných úprav (jejich vnitřní prostor se “vykolíkoval” s pomocí květináčů se stromy a starých pneumatik, dopravní omezení komunikovaly dočasné dopravní značky) a teprve po vyhodnocení pilotního projektu se začalo přistupovat k opatřením trvalým.

Zpátky k bicyklům

Stejně jako u nás, i u sousedů přiměla pandemie spousty lidí, aby se po městě začali přepravovat na kole. Pop-up cyklopruhy, které následně vznikly po celém Berlíně se staly později předmětem soudních řízení, ve kterých ale v lednu 2021 nakonec Vyšší administrativní soud v Berlíně rozhodl, že předmětná opatření mají svůj význam a mohou zůstat. Své rozhodnutí zdůvodnil skutečností, že mnoho Berlíňanů nevlastní auto a městská hromadná doprava v pandemii nestačí pokrýt potřeby obyvatel. Vzrostla také poptávka po pěším pohybu a bezpečných prostranstvích pro trávení volného času.

Konceptem superbloků se nechali inspirovat také u našich západních sousedů

Lidé sobě

Ve čtvrti Friedrichshain-Kreuzberg uzavřeli o nedělích na dva měsíce několik ulic, aby v sousedství měly děti bezpečný prostor ke hře. Ve čtvrti Panków z 18 vytipovaných oblastí vybrali nakonec pět nejvhodnějších, ve kterých průjezd automobilů omezily jednoduché červenobílé sloupky. “Kiezbloky vytvářejí novou kvalitu bydlení,” jásají berlínští Zelení. Co si o opatřeních myslí samotní rezidenti si můžete přečíst tady. Občanská iniciativa Changing Cities šíří myšlenku mezi obyvatele celého Berlína a postupně se tak přidávají další sousedské lokality. Cílem iniciativy je založit do podzimu takových kiezbloků v rámci Berlína 180 a zásadním předpokladem je to, aby se na jejich podobě podíleli lidé, kteří v dotčených oblastech žijí, s ohledem na své každodenní potřeby.

Parky na dosah. Chystá se super-superblok

V listopadu 2020 představila  starostka Barcelony Ada Colau plán, podle kterého by  se měla oblast Eixample se do roku 2023 proměnit v takový super-superblok. Zahrnuje 21 zelených ulic a 21 klidných náměstí, které zajistí pro každého obyvatele dostupnost těchto prostor ve vzdálenosti do 200m. V dubnu 2021 byly ve veřejné soutěži vybrány návrhy na provedení těchto prostranství pro lidi. Vjezd do celé oblasti bude povolen pouze rezidentům a dopravní obsluze a vznikne tak dalších 33,4 hektarů bezpečného prostoru pro chodce s více než přes 6 hektarů zeleně! Město se ale stále ze všech sil snaží zabránit tzv. zelené gentrifikaci. Tedy jevu, kdy se investice do veřejné zeleně odrazí ve zvýšení cen nemovitostí a původní, zejména sociálně slabší občané jsou pak z těchto lokalit vytlačováni.

Oblast, které se pro její velikost říká jednoduše superblok Barcelona

Lepší město pro všechny

Spolu se zvyšováním cen nemovitostí souvisí také proměna skladby místních podniků. Městská rada se proto rozhodla na rok pozastavit vydávání licencí a povolení na bary a další aktivity v připravovaném super-superbloku a zatím připravit detailní projekt na nové osy a náměstí, které vzešly z architektonické soutěže. “Chceme, aby všechny aktivity a obchodní ´huby´, které budou těžit z velmi důležité transformace a veřejných investic, zaručily zachování místního podnikání,“ zdůraznila v březnu Janet Sanz, náměstkyně primátora pro městské plánování v městské radě Barcelony.

Vizualizace jednoho z vítězných návrhů

Transformace století

Podle magazínu Bloomberg se jedná pravděpodobně o největší transformaci velkého evropského města v tomto století a první krok k uskutečnění plánu proměny 70 % barcelonských silnic na veřejný prostor. Barcelona se tak pomalu blíží k naplnění Ruedovy vize moderního města. Ada Colau na tiskové konferenci vyzvala: “Mysleme na nové město pro současnost a budoucnost s menším znečištěním, novou mobilitou a novým veřejným prostorem.” Zdá se, že zatímco 20. století patřilo autům, 21. bude, minimálně v Barceloně, náležet lidem.