Cyklistická a chodecká infrastruktura v časech klimatické krize. Inspirace ze světa

Jako reakci na klimatickou nouzi přijímají města po celém světě ambiciózní opatření na snížení emisí a snaží se zvýšit svou klimatickou odolnost. Jejich cílem je ochrana obyvatel a infrastruktury před současným a budoucím extrémním počasím. 97 % měst zapojených do iniciativy C40 pociťuje již nyní efekt klimatického zhroucení a hlásí povodně, bouřky, extrémní horko i zimu, sucho a erozi půdy.

To všechno ohrožuje i veřejnou dopravu, která hraje zásadní roli, pokud jde o přístup obyvatel ke vzdělání, zaměstnání a základním službám. Zároveň se předpokládá, že extrémní počasí bude jevem stále častějším. Proto je zásadní, aby investice, které mají města přivést k uhlíkové neutralitě, s extrémním klimatem počítaly. Co to znamená pro pěší a cyklistickou dopravu?

Budování chodecké a cyklistické infrastruktury je klíčové pro snižování efektu klimatické změny. Chůze a cyklistika je alternativou k automobilové dopravě, je bezemisní a nízkonákladová a dá se na ní spolehnout, když všechny ostatní formy přepravy selžou. Když povodně vyřadí z provozu metro, výpadek elektřiny tramvaje…

Bezemisně po celý rok

Kvalitní infrastruktura pro bezmotorovou přepravu je cesta, jak se na tyto situace připravit. Měla by ale počítat se stále se zvyšující teplotou a nabízet zeleň a stín, a to jak u stávající, tak u plánované infrastruktury. Tak bude moci konkurovat zvýšenému používání klimatizovaných aut. Zlepšování a zahušťování sítě chodecké a cyklistické infrastruktury je cestou, jak lidem umožnit přepravu bezemisní, zdravou a bezpečnou mobilitu i během klima krize. A to celoročně.

Na chůzi a cyklistiku se můžete spolehnout, i když všechny ostatní způsoby dopravy selžou

Nástroj pro lepší města

Aby města lépe porozuměla interakcím a vzájemnému provázání spojenému s adaptací na a snižování efektů klimatické změny, představila C40 nástroj nazvaný AMIA. Ten je navržen tak, aby pomohl expertům na urbanismus a městské plánování zmapovat potenciál infrastruktury, riziko špatných investic a široké možnosti nejrůznějších opatření jako například přechod na elektrické autobusy a investice do solární energetiky. Zahrnuje také 60 případových studií a příkladů iniciativ v různých městech. Stáhnout si ho můžete tady.

Z obsahu vybíráme:

• Kolumbijský Medellín vybudoval zelené koridory podél 18 silnic a 12 plavebních kanálů. Město vysadilo 8 300 stromů a 350 000 keřů. Koridory poskytují stín chodcům a cyklistům, ochlazují zastavěné plochy a čistí vzduch podél rušných cest. Městská botanická zahrada školí lidi ze znevýhodněných podmínek na zahradníky a zahradní techniky. V důsledku těchto opatření klesla teplota v okolí Avenue Oriental, jedné z nejvytíženějších tepen města, o tři stupně Celsia. Celý program zvýšil aktivní mobilitu i biodiverzitu a zmenšil teplotní ostrovy ve městě. Krásná a funkční zeleň pomáhá městu adaptovat se na klimatickou změnu a zvyšuje kvalitu života obyvatel. Za své inovativní řešení obdrželo město několik ocenění. Více si o něm můžete přečíst tady.
• Los Angeles si ve svém klimatickém adaptačním plánu dalo závazek, že do roku 2025 sníží teplotu ve městě o 1,7 a do roku 2030 o 3 stupně Celsia. Za tímto účelem vysazuje zeleň, ale také implementuje do kritických částí městě nové chladící povrchy. 0,25milimetrová povrchu vyjde na méně než  2 dolary na metr čtvereční a dokáže snížit povrchovou teplotu až o 5,5 stupně. Nyní město testuje nový povrch také na cyklostezkách a zkoumá dopad nových povrchů na teplotu v jejich okolí.
• Hamburg staví a upravuje mosty tak, aby odolaly případným povodním.

Hamburg připravuje své mosty na to, aby odolaly povodním

• Tel Aviv zas v reakci na extrémní horka vydal Shading Planning Guidelines, návod pro radnice na kvalitní a dostatečné odstínění ve veřejném prostoru. Dokument zdůrazňuje potřebu ochránit občany před horkem a nabízí několik (zeleň, textil a další struktury) alternativ, jak ji naplnit. V roce 2017 vyhlásilo město soutěž pro architekty a designéry, jejíž předmětem byla potřeba udržet chodce a cyklisty ve stínu. Výsledky kombinují inovativní přístupy s uměním a snižují teplotu ve městě.
• V roce 2015 spustila Čína svou iniciativu Sponge City, aby našla ekologické alternativy k povodním a zvyšující se hladinou moře. Šanghaj, jedno ze 30 pilotních měst, nainstalovala ve svých ulicích propustné chodníky, skrz které se voda může vsáknout do půdy. Vedení města má ambiciózní plán a jejich rozšíření po celém městě a chce tak bojovat tak s důsledky extrémního počasí.