1,5 metru v ohrožení: ministr odpovídá, my reagujeme

Přinášíme otevřenou odpověď ministra dopravy ČR Martina Kupky na náš otevřený dopis ze dne 14. 7. 2022 i reakci spolku AutoMat na jeho obsah. Znovu vysvětlujeme, proč chystanou novelu zákona o bezpečném předjíždění cyklistů považujeme za nešťastnou a hlavně nebezpečnou. O své zkušenosti s bezpečným odstupem se můžete s ministrem Kupkou podělit na e-mailových adresách: martin.kupka@ods.cz či ministr@mdcr.cz.

Odpověď ministra dopravy ČR:

Vážený pane řediteli, vážení cyklisté,

dovoluji si – také otevřenou cestou – reagovat na Váš otevřený dopis.

Jsem si vědom toho, že cyklisté jsou velmi zranitelnými účastníky silničního provozu. Sám patřím mezi aktivní cyklisty, a proto moc dobře vím, jak se člověk na kole cítí, když jej předjíždí bezohledný řidič bez dostatečného odstupu.

Změna zákona, která umožní řidičům motorových vozidel předjet cyklistu v nižší rychlosti než 30 km/h bez dodržení fixního odstupu 1,5 metru, ale za dodržení všech pravidel pro bezpečné předjíždění, rozhodně není namířena proti cyklistům a jejich bezpečnosti na silnicích. Limit 30 km/h je uplatňován například pro zklidnění dopravy ve městech právě proto, že zaručuje velmi bezpečný prostor pro tzv. zranitelné účastníky silničního provozu – chodce a cyklisty. Jsem přesvědčen, že při tomto snížení rychlosti je možné bezpečně předjet i bez paušálního 1,5 metru.

Dovolte mi shrnout důvody, které nás vedly k přípravě návrhu na změnu legislativy. Zároveň zareaguji na některé výtky otevřeného dopisu.

Ad Bezpečnost – životy a zdraví:

Podle policejních statistik došlo v loňském roce k 4 163 nehodám cyklistů šetřeným ze strany Policie ČR. V předcházejícím roce, kdy vrcholila tzv. covidová cyklistika, to bylo 4 306 nehod. Podle webu portalnehod.cz, který nehody eviduje na základě policejních statistik od roku 2010, byl předminulý rok na počet nehod spolu s rokem 2018 vůbec nejhorší. Podle Policie ČR 67 procent nehod zavinili sami cyklisté. Pokud nehodu způsobili motoristé, pak nejčastěji proto, že cyklistovi nedali přednost v jízdě, dále pak nevěnováním se řízení nebo nezvládnutím řízení.

Předjížděním bez dostatečného bočního odstupu v uplynulých 12 letech podle policejních statistik způsobili motoristé 370 nehod cyklistů a v dalších 668 případech nehodu cyklistů ohrožením při předjíždění způsobili, aniž by bylo v protokolech uvedeno, zda se jednalo o nedostatečný boční odstup. V posledních 12 letech tedy došlo v průměru k 86 nehodám ročně, které byly nebo mohly být způsobeny předjížděním cyklisty bez dostatečného bočního odstupu. Od roku 2014 se přitom počet nehod s účastí cyklistů stabilně drží nad 4 tisíci ročně.

Je pravda, že statistika jsou jen čísla, za každou nehodou je skutečný člověk a nehodu může způsobit kombinace více rizikových faktorů. Přesto je možné spolehlivě konstatovat, že nedodržení bezpečného odstupu při předjíždění není nejvýznamnějším problémem ve vztahu k bezpečnosti cyklistů, a to i v případě, že odečteme tzv. samonehody. Těch bylo za loňský rok zhruba 1300. Vycházím přitom z důvěryhodných statistik, aniž bych je jakkoli překrucoval či účelově zpochybňoval.

Ad Nedostatečné zhodnocení

Návrh na spojení 1,5metrového odstupu s rychlostí vyšší než 30 km/h zdaleka nesouvisí jen s případnými problémy na úzkých lesních cestách, kde cyklistu nelze s požadovaným odstupem 1,5 metru předjet. K dopravním komplikacím dochází rovněž na úzkých silnicích II. a III. třídy, pokud cyklista nejede u kraje. Sám jako cyklista vím, že jezdit po krajnici, jak si představují někteří řidiči, není v mnoha případech možné – například kvůli nesprávně uloženým kanálovým vpustím, výtlukům či ulámaným krajnicím. Řidič, který nechce cyklistu ohrozit, pak musí při předjíždění výrazně vybočit ze svého pruhu a v nepřehledných úsecích riskuje střet s protijedoucími vozidly, a to zejména v případě spěšného předjíždění, o které se řidiči při předjíždění cyklistů často snaží.

Ad Vymahatelnost a výchovný aspekt

Základním předpokladem bezpečného silničního provozu všech, motoristů, cyklistů i chodců, je vzájemná tolerance a respekt. Teprve pak přichází na řadu zákon a jeho vymáhání. Už v době projednávání návrhu na zavedení povinného 1,5metrového odstupu policie upozorňovala, že dodržení tohoto pravidla bude náročné jak pro řidiče, tak pro policii, která nemá jak tento přestupek přesně změřit a dokázat. Ve výsledku tak může sankcionovat až zjevné porušení zákona, což mohla i dříve. Změřit a zaznamenat okamžitou rychlost vozidla je naopak běžnou a rozšířenou praxí státní, městské i obecní policie.

Souhlasím s názorem, že intenzivní debata a medializace před přijetím zákona napomohla k povědomí o potřebě dostatečného odstupu při předjíždění pro bezpečnost cyklistů. Nemyslím si ale, že by navržená úprava měla ochranu cyklistů jakkoliv oslabit. Nehrozí ani žádné zmatení veřejnosti, neboť je zcela zřejmé, že při zpomalení vozidla na 30 km/h nebo méně lze boční vzdálenost přiměřeně snížit bez ohrožení chodce nebo cyklisty.

Zároveň chci zdůraznit, že pro dlouhodobé dodržování každého pravidla je důležité, aby jej bylo možné v praxi naplnit. Pokud to v některých situacích i přes dobrou vůli nejde, dostavuje se místo respektu spíše rozpačité pokrčení ramen. Přiměřenost zákona je tak základním příspěvkem k jeho naplnění a dobrému přijetí. Záleží mi na tom, aby se na českých silnicích v mnohem větší míře uplatňoval vzájemně ohleduplný přístup. K němu může významně přispět i zklidnění zbytečného a často vyhroceného odporu mezi motoristy a cyklisty.

Ad Dobrá praxe

Závěrem mi dovolte Vás ubezpečit, že zákon rozhodně nehodláme měnit urychleně. Příslušnou novelu zákona o silničním provozu teprve předkládáme do meziresortního připomínkového řízení, následovat bude projednání vládou a samozřejmě parlamentem. Návrh nyní čeká několik měsíců diskusí, v nichž nepochybně dojde i na zkušenosti ze zahraničí, kde se objevují různé modely bezpečného odstupu od cyklisty. Platnost zákona navrhujeme od roku 2024. Věřím, že nás čeká otevřená expertní debata a že ji povedeme způsobem, který bude přát vzájemnému respektu a ve výsledku pomůže k větší bezpečnosti na silnicích i cyklistických stezkách.

Děkuji Vám za zvážení těchto argumentů a věcnou diskusi.

A jako aktivní cyklista Vám přeji mnoho příjemných kilometrů v sedle.

Vážený pane řediteli,

budu rád, pokud reakci zveřejníte na svých webových stránkách jako odpověď na Váš otevřený dopis.

A pokud budete chtít, můžete se ke mně zítra přidat. V 6:50 vyjíždím na kole z Líbeznic na Ministerstvo dopravy.

S pozdravem

Mgr. Martin Kupka
Ministr 

Reakce spolku AutoMat:

Vážený pan ministře,

děkuji za podrobnou odpověď, rádi na ni naše čtenáře a podporovatele upozorníme. Dovolím si, ale ještě touto cestou několik upřesnění, které mohou v budoucím jednání, v něž velmi doufám, předejít některým nedorozuměním:

I přes snad v některých případech zkratkovitou komunikaci z naší strany jsme přesvědčeni, že tuto změnu chystáte s nejlepším vědomím a svědomím a bezpečnost nejzranitelnější skupiny účastníků silničního provozu nepomíjíte záměrně. Některá výchozí data (na jejichž problematičnost BESIP i Policii ČR dlouhodobě upozorňujeme) ale vedou k – minimálně z našeho pohledu k chybné interpretaci stavu na českých komunikacích.

Jsou to zejména:

• Míra zavinění: Vámi uváděných 67 % je včetně tzv. samonehod, což naprosto zásadně zkresluje statistiku v situaci, kdy se bavíme o vzájemných střetech. Bez samonehod je míra zavinění lidmi na kolech dlouhodobě (desetiletý průměr) kolem 40 %. Jinými slovy téměř 60 % nehod-střetů si cyklisté sami nezaviní a přesto 98 % procent nehod s automobilem s vážným zraněním dopadá následky na ně.
• Počet nehod:CDV společně s BESIP bohužel prezentují z našeho pohledu zavádějící statistky nehod kategorizované pouze podle hlavní příčiny. Z nich vychází ono medializované „zanedbatelné“ jedno procento nehod spojených s nebezpečným předjížděním. Při detailnější analýze, kterou náš spolek provedl v loňském roce a kontrolní analýze z tohoto roku vychází podíly zásadně odlišně: srážky s příčinou nevhodného předjíždění tvoří minimálně 10 % srážek cyklisty a jiného vozidla, souviset s ním však může až 30 % všech srážek, u smrtelných nehod je to dokonce 15 %, respektive 45 %*. (viz data a detailní rozbor)
  (*pro úplnost zde uvádíme přesná čísla doplněná naším expertem až po odeslání dopisu ministrovi: srážky s příčinou nevhodného předjíždění tvoří minimálně 9,4 % srážek cyklisty a jiného vozidla, souviset s ním však může 32,6 % všech srážek, u smrtelných nehod je to dokonce 16 %, respektive 42 %)
• Dotčené komunikace: Zde si dovolím osobní pohled – jelikož trávím opravdu hodně času v šumavských lesích tyto „dopravní“ situace v opravdu širokém spektru typů úzkých cest velmi dobře znám. Bez ohledu, zda se jedná o člověka na kole, nebo chodce, těžká lesní technika a často ani větší automobil nemohou projet bez toho aby je chodec/cyklista zastavením u krajnice/za krajnicí pustil. Což je fakt, který přiznal i pan Jiří Svoboda, předseda SVOL, kterého jsme v této věci kontaktovali. Předjíždění na těchto cestách s šířkou kolem 3m nebylo a nebude fyzicky (!) možné bez ohledu na znění zákona. Parametry dalších komunikací pak v drtivé většině případů odpovídají i jejich vytíženosti. Předpokládám, že MD bude mít detailnější přehled včetně šířek komunikací silniční sítě, každopádně komunikace, které nesplňují ČSN jsou dopravně nevýznamné a riziko nějakého dopravního kolapsu se blíží nule. I na těchto komunikacích je ale člověka na kole třeba objet s dostatečným odstupem právě pro vámi popsané situace (špatná krajnice, překážka, poryv větru, zavrávorání, atd atd.). Nezapomínejme, že na kolech jezdí i děti a senioři, nicméně i zdatný cyklista může chybovat, nebo se střetnout s něčím neočekávaným. Předjíždění na velmi úzké komunikaci, když jede v protisměru automobil musí být nepřípustné vždy, bez ohledu na rychlost předjíždějícího vozidla. Zejména to platí pro nákladní vozy, jejichž zadní kola mohou člověka na kole vážně ohrozit nebo usmrtit.  Zde je nutné napřít síly do vysvětlování řidičům, proč je podobný manévr smrtelně nebezpečný, nikoliv dávat teoretickou možnost tento manévr provést.
• Nemožnost zákon dodržet: bez konkrétních dat „nemožnost zákon dodržet“ není možné zhodnotit. Subjektivně se situace mírně zlepšuje, ale je potřeba počkat na meziroční srovnání minimálně v horizontu 2 let. V odkaze na Rakousko si ještě dovolím upozornit, že tamní policie bezpečný již několik let kontroluje v rámci preventivních akcí. Nic takového se v ČR neděje a preventivní akce byly a jsou nulové. Je tedy otázka na jakém základě se má zmiňovaná ohleduplnost budovat.
  
  Pravidla mají být pokud možno jednoduchá srozumitelná, proto je jejich komplikace dalšími podmínkami často problematická. Konkrétně v případě tohoto zákona i potenciálně nebezpečná. Tento zákon zkrátka potřebuje dost času, aby se „zažil“, dost času na celostátní osvětovou kampaň, dost času na to, aby se stal součástí preventivních akcí dopravní policie (zaměřených jak na řidiče tak cyklisty), dost času na vyhodnocení, důkladnou analýzu a následně odbornou debatu. Změna, která není podložena prokazatelnými daty, je v této fázi příliš uspěchaná a v navrhované podobně rozhodně není změnou k lepšímu. A to jak z pohledu „plynulosti“ provozu, tak z pohledu bezpečnosti. V tom se zcela shodujeme s iniciativou Dám respekt a dalšími dopravními a legislativními odborníky.

I z důvodu věcně vedené odborné diskuze jsme si dnes dovolili zaslat Vám žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb, zejména k výše zmiňovaným podnětům a datům z českých silnic, po jejich poskytnutí a prozkoumání bychom se s Vámi rádi sešli k další debatě o plánované změně.

Ještě jednou děkuji a přeji mnoho bezpečných kilometrů jak na kole, tak v ostatních dopravních prostředcích.

Se srdečným pozdravem

Mgr. Martin Šotola

výkonný ředitel spolku AutoMat