Otevřený dopis řediteli dopravní policie

Začátkem února se na jednání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny diskutovaly návrhy na novelizaci zákona o provozu na pozemních komunikacích, mezi kterými je i návrh na uzákonění povinného 1,5metrového odstupu při předjíždění cyklistů. Do diskuze se zapojil i ředitel celorepublikové dopravní policie plk. Mgr. Bc. Jiří Zlý, MBA, který bohužel přítomným sdělil několik fakticky nepřesných a zavádějících výroků. Plukovníkovi Zlému jsme minulý týden odeslali reakci formou otevřeného dopisu, jehož plné znění zveřejňujeme:

Vážený pane plukovníku,

v reakci na Vaše vystoupení na Hospodářském výboru poslanecké sněmovny 3. 2. 2021 si Vás dovolujeme oslovit tímto dopisem.

Analýzám nehodovosti a zvyšováním bezpečnosti především s ohledem na zranitelné účastníky provozu se náš spolek věnuje řadu let. Mimo jiné jsme se v loňském roce v poslanecké sněmovně účastnili odborného semináře k tématu bezpečného odstupu. Vaše vyjádření k uzákonění povinnosti dodržovat 1,5metrový odstup od cyklistů proto považujeme za velmi nešťastné.

Jak jsme si potvrdili v loňském roce, řeč čísel může být bez širších souvislostí velmi zavádějící a ve veřejném mínění může působit nedozírné následky. Loni se jednalo o infografiku BESIPu, která za rok 2019 uváděla významný podíl zavinění řidiči nemotorových vozidel na veškerých nehodách s účastí cyklisty (včetně nehod bez dalších účastníků provozu). Stejné chyby jste se bohužel dopustil i Vy ve své argumentaci smrtelnými nehodami v roce 2020. Proti 14 nehodám zaviněným řidiči motorových vozidel jste postavil 25 nehod, při kterých vlastní vinou zemřel sám cyklista. Ve 13 případech se však jednalo o nehody, kterých se neúčastnilo jiné vozidlo. V obecné diskuzi o bezpečnosti cyklistů samozřejmě má tento údaj význam, nicméně v situaci, kdy se konkrétně jedná o vzájemnou interakci s dalšími účastníky provozu (motorovými vozidly), je tento údaj irelevantní, respektive hrubě zavádějící.

Uvádět nejčastější příčiny nehod zaviněných cyklisty, které se navíc netýkají vzájemných srážek s dalšími účastníky provozu, taktéž považujeme za vysoce manipulativní. Tyto neúplné informace odvádějí pozornost od tématu bezpečného odstupu, který mezi příčinami nehod značně podceňujete.

Při detailním pohledu na smrtelné nehody cyklistů zaviněné řidiči motorových vozidel jsme zjistili, k jak velkému množství nehod by vůbec nemuselo dojít, pokud by byl cyklistovi bezpečný prostor dopřán. Nejedná se jen o ty případy, kdy bylo Policií ČR vyhodnoceno „předjíždění bez dostatečného bočního odstupu“ jako hlavní příčina nehody. Patří sem také nehody, ke kterým dojde při jiných druzích nebezpečného předjíždění. A to jak při předjíždění cyklisty, tak při vzájemném předjíždění či vyhýbání motorových vozidel. Také velké množství nehod, při kterých se řidič plně nevěnoval řízení vozidla, je třeba brát v této problematice v potaz.

Z dlouhodobé statistiky za posledních 10 let vyplývá, že necelých 60 % smrtelných srážek více účastníků provozu s účastí cyklisty je zaviněno řidiči motorových vozidel a zhruba pětině těchto nehod by se dalo předejít, kdyby řidiči motorových vozidel s dostatečným odstupem od cyklistů počítali. Stejný podíl vychází i v případě nehod s těžkými následky, kterých je řádově víc, a je jim také třeba věnovat pozornost.

Cyklista v provozu bez cyklistické infrastruktury nemá žádné nástroje, jak si bezpečný odstup zajistit, a musí tedy spoléhat na ostatní účastníky provozu – motoristy. Ti v okamžiku, kdy není bezpečná vzdálenost zákonem stanovena, mnohdy jen stěží tuto míru správně vyhodnotí vzhledem k bezpečnosti cyklisty. Zejména tehdy, když sami nemají s jízdou na kole v provozu zkušenosti. Váš návrh ponechat na zvážení řidiče, jak velký odstup od cyklisty udržet v závislosti na situaci, tedy nepovažujeme za bezpečný. To ostatně potvrzuje denní praxe cyklistů na českých silnicích i výše zmíněná data o nehodovosti.

Přestože zájem o aktivní dopravu každoročně roste (aktuálně i v souvislosti s pandemickou situací, kdy je kolo pro mnoho občanů stále častěji preferovaným způsobem dopravy), podpoře jejich bezpečnosti není věnována odpovídající pozornost. Uzákonění povinného dodržování odstupu chápeme jako jistou formu pasivní bezpečnosti pro ty, které před bezprostřední srážkou nechrání jiné prostředky. Drtivá většina smrtelných nehod se totiž odehrává v místech, kde neexistuje možnost využití paralelní oddělené infrastruktury, která by takovým srážkám předešla úplně.

Víme, že existují různé skupiny cyklistů, ale berme ohledy na ty nejslabší, a tedy zdaleka nejzranitelnější. Pro ty může být zvládnutí řízení při nedostatečném odstupu stejně náročné, jako je pro ně v takové situaci nebezpečná srážka či pád. Z evidence nehodovosti víme, že velký podíl obětí takových nehod jsou právě starší cyklisté.

Uzákonění bezpečného odstupu spolu s výstavbou kvalitní infrastruktury proto vnímáme jako jeden z prostředků k cestě za „vizí 0“, tedy ke snížení množství smrtelných nehod na silnicích. Dalším důležitým aspektem je potom všeobecné zvýšení ohleduplnosti, kterého rozhodně nedosáhneme zveřejňováním neúplných a zavádějících informací, které jedny z nejzranitelnějších účastníků silničního provozu staví do role viníka, nikoliv oběti. Zmíněnou zranitelnost jste ostatně konstatoval i Vy. O to více bychom ocenili, kdybyste i svými prohlášeními a postojem napomohl k ochraně cyklistů a zajistil jim dostatečný respekt.

Vážíme si služeb dopravní policie a její role v zajišťování bezpečnosti silničního provozu pro všechny jeho účastníky. Samozřejmě si uvědomujeme, že i tato „výseč“ problematiky bezpečnosti účastníků silničního provozu (jmenovitě cyklistů) je komplexní problém, který je obtížné shrnout v několika odstavcích, a proto bychom Vám rádi nabídli společnou schůzku. V případě Vašeho zájmu bychom mohli oslovit i další zainteresované – předkladatele návrhu, BESIP, abychom toto téma důkladněji prodiskutovali.

S pozdravem
Martin Šotola
Výkonný ředitel spolku AutoMat