Nejnovější plány států na navýšení těžby uhlí, plynu a ropy znemožňují plnění klimatických cílů

Svět nedělá dost pro zmírnění klimatické nouze. Nové údaje ukazují, že vlády po celém světě plánují v nadcházejících desetiletích těžit více fosilních paliv, než se plánovalo v roce 2023, píše britský The Guardian.

Místo toho, aby se snižovala závislost na fosilních palivech, státy chystají ještě vyšší produkci uhlí, plynu a ropy, než tomu bylo v minulých prognózách z roku 2023, tedy poté, co se veřejně zavázaly k “odklonu od fosilních paliv” a snížení jejich těžby, obzvlášť uhlí. Pokud by se všechny plánované nové těžební projekty realizovaly, svět by v roce 2030 těžil více než dvojnásobek množství fosilních paliv odpovídající limitu umožňujícímu udržet nárůst průměrné globální teploty na 1,5 °C nad předindustriální úrovní.

Emily Ghosh ze Stockholm Environment Institute varuje, že produkce fosilních paliv měla už dosahovat maxima a poté začít rychle klesat. Každý rok prodlení tak dramaticky zvyšuje tlak na již přetížený klimatický systém. Tím, jak plánovaná nadměrná těžba pokračuje, svět „spálí“ zbytek svého uhlíkového rozpočtu, tedy povolené množství emisí, které lze ještě vypustit bez trvalého překročení hranice 1,5 °C.

Uhlí je dál v kurzu

Výzkum, nazvaný Production Gap 2025, který společně připravily organizace Stockholm Environment Institute, Climate Analytics a International Institute for Sustainable Development, analyzoval plány 20 hlavních producentů fosilních paliv – například USA, Ruska, Saúdské Arábie, Číny, Kanady, Brazílie, Austrálie a Velké Británie. Tyto státy představují asi 80 % světové produkce fosilních paliv.

Pouze Velká Británie, Austrálie a Norsko plánují do roku 2030 snížit produkci ropy a plynu oproti úrovním roku 2023. U jedenácti z těchto 20 států plán pro těžbu fosilních paliv od roku 2023 naopak vzrostl. Některé země sice plánují snížit těžbu uhlí – například Čína, USA, Německo a Indonésie. Naproti tomu Indie, Rusko, Kolumbie a Austrálie chtějí produkci uhlí zvýšit.

Poptávka určuje nabídku

Klíčovou roli v těchto plánech hraje samozřejmě poptávka po fosilních palivech – země musí podporovat obnovitelnou energii a zvyšovat energetickou účinnost, aby se snížila potřeba nových zdrojů ropy, plynu a uhlí. Neil Grant z Climate Analytics upozorňuje, že zatím se růst obnovitelných zdrojů odehrává mimo spotřebu fosilních paliv, místo aby s ním nahrazoval jejich využívání – a že poptávka po fosilních palivech stále roste.

Elektřinou se budou postupně nahrazovat fosilní paliva v některých sektorech jako je doprava, vytápění a další a touto cestou by se mohla snížit základní potřeba primární energie. Ale pokud se poptávka po fosilních palivech snižuje, mohou jejich ceny klesat, což by mohlo vést k tzv. “návratnému efektu” (tj. že levné fosilní palivo povzbudí vyšší spotřebu).

Chceme-li přežít, musíme se fosilních paliv vzdát

 Mlhavé formulace bez konkrétních kroků

Na klimatickém summitu COP26 v roce 2021 se všechny země zavázaly „postupně snižovat“ těžbu uhlí. Původní formulace byla „vyřazovat“ uhlí, ovšem bez časového rámce, ale díky intervenci Číny a Indie byla přijata méně striktní formulace. Na COP28 v Dubaji v roce 2023 se státy dohodly na „odklonu od fosilních paliv“, ale bez konkrétních kroků či definice, jak by to mělo fungovat v praxi.

Zpráva Production Gap 2025 vychází v době, kdy se světoví lídři chystají setkat s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem v New Yorku během Valného shromáždění OSN. Guterres bude tlačit na země, aby předložily nové závazky ke snížení emisí skleníkových plynů, zejména v souvislosti s připravovaným summitem COP30 v Brazílii v listopadu. Podle Pařížské dohody z roku 2015 mají vlády letos předložit nové národní plány do roku 2035.

Za minutu dvanáct

Simon Stiell, klimatický šéf OSN, už řekl ale již před rokem The Guardianu, že tyto národní plány nejsou dostatečné k tomu, aby udržely svět v rámci limitu 1,5 °C. Státy místo toho doufají, že se podaří závazky posílit vnějšími silami, jako je soukromý sektor. Další zpráva od Industrial Transition Accelerator, uvádí, že ze 700+ projektů nízkouhlíkové průmyslové výroby, které jsou ve fázi plánování či vývoje po celém světě, jen cca 15 ročně získá financování potřebné k zahájení plné výroby.

Emily Ghosh zdůrazňuje, že pokud má cíl 1,5 °C zůstat dosažitelný, svět musí rychle snížit investice do uhlí, ropy a plynu, přesměrovat zdroje na energetický přechod, který bude spravedlivý a rovnocenný. Musí být rozšířena výroba obnovitelné energie, ukončena těžba fosilních paliv, řízena energetická poptávka a zavedeny přechody energie zaměřené na komunity.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!