7 míst, na kterých vzali veřejný prostor za správný konec

Co tvoří skvělý veřejný prostor? Neexistuje jednoduchý návod, opravdu funkční veřejné prostory ale spojují stejné klíčové hodnoty: propojování lidí, inovace a udržitelnost. Vybrali jsme pro vás příklady míst, která slouží všem svým obyvatelům, udržují město zdravé a funkční i do budoucnosti.

Během pandemie covidu-19 se právě takhle místa stala centrem života místních a poskytovala bezpečný prostor pro setkávání v rámci dodržování opatření, místo pro komunitní události a platformu pro živoucí občanskou společnost. Podívejte se na pár příkladů toho, jak to vypadá, když se urbanismus dělá s ohledem na lidi.

Newyorské „visuté zahrady“. Foto: Wikimedia Commons

1. High Line, New York City

I v megapoli se spoustou celosvětově známých veřejných prostor zvládá dechberoucí High Line stále přitahovat pozornost i obdiv místních i turistů. Město transformovalo nefunkční průmyslovou železniční trať na 2,6 km dlouhý vyvýšený veřejný park, do kterého se dá vstoupit z různých částí města. Zelený pruh slouží jako velmi populární rekreační prostor pro obyvatele betonové džungle i a přestože je vyvýšený nad úroveň ulice, nechybí mu bezbariérové přístupy ani bezbariérové toalety.

Oáza klidu uprostřed hluku velkoměsta. Foto: Wikimedia Commons

V Praze se můžeme těšit na drážní promenádu vedoucí před Strašnice a Vršovice.

2. Nádrž Paddington, Sydney

Další učebnicový příklad toho, co je možné docílit přeměnou bývalých industriálních zón na veřejné zelené prostory. Na konci 19. století nádrž přečerpávala a zpracovávala vodu z přilehlé bažiny Botany. Později se z ní stalo skladiště autodílů. V roce 1990 se u bývalé nádrže propadla střecha a donutila majitele přehodnotit její využití. A výsledek? Zelená bezbariérová oáza poskytující všem odpočinek od přeplněných velkoměstských ulic.

Není tržnice jako tržnice. Foto: Wikimedia Commons

3. Atwater Market, Montreal

Tržnice Atwater v kanadském Montrealu funguje jako celoroční přehlídka místní produkce, umění a kultury i komunitních akcí. Během pandemie se z ní stala také platforma pro místní podnikatele a obyvatele, kteří je chtějí podpořit. Desítky let existující instituce sídlí v budově ve stylu art deco a pro místní obyvatele představuje snadný přístup k lokálním a sezónním produktům. Doslova vybízí návštěvníky k tomu, aby své každodenní potřeby uspokojovali udržitelně a lokálně.

Vizualizace budoucího univerzitního parku. Foto: Wikimedia Commons

4. University Park, Toronto, Canada 

Jeden z nejočekávanějších počinů v kanadském veřejném prostoru je stále ještě ve fázi plánování. Revitalizace jedné z ikonických ulic metropole ji má proměnit na park o rozloze 90 akrů a propojit všechny zelené ostrůvky v jejím okolí díky drobným úpravám současných komunikací a proměně 9,5 aktů městského asfaltu na trávníky, pěší zóny, cyklostezky a kulturní instalace. Cílem je propojit oblast mezi Queen´s Parkem a pobřežím jednou velkou zelení.

The Seawall nabízí téměř devítikilometrovou procházku či projížďku podél oceánu. Foto: Wikimedia Commons

5. The Seawall, Stanley Park, Vancouver

A ještě jeden příklad z Kanady. Ve Vancouveru není o skvělý veřejný prostor nouze. Najdete tu také legendární Stanley Park a jeho The Seawall, nejdelší nepřerušovanou pobřežní cestu na světě. „Zeď“ z roku 1917 slouží jako protipovodňová ochrana a stezka pro chůzi, běh a cyklistiku v jednom. Spojuje různé oblasti města a poskytuje residentům možnost cestovat mezi nimi bezmotorově a udržitelně.

Jezero v parku Chapultepec. Foto: Wikimedia Commons

6. Chapultepec Park, Mexico City

Park či spíše les v mexickém hlavním městě je jedním z největších světových parků. Rozkládá se na téměř 700 hektarech. Přezdívá se mu také „plíce města“ a zajišťuje v oblasti dostatek čerstvého vzduchu. Najdete tu široké spektrum atrakcí včetně hradu, muzea a zoologické zahrady, které přitahují pozornost návštěvníků z řad místních i turistů. Tou největší z nich ale stále zůstává možnost doslova se utopit v místní zeleni uprostřed pulzující megapole.

Barcelonské superbloky jsou fenoménem inspirujícím celý svět. foto: FB

7. Superblok Poblenou, Barcelona

O fenoménu barcelonských superbloků jsme se zevrubně rozepsali už loni, v našem výčtu ale nesmí chybět ten historicky první z nich. Vznikl jako odpověď na alarmující znečištění vzduchu a hluku v oblasti. Město vytvořilo superblok jednosměrných ulic s maximální povolenou rychlostí 10 km/h a vjezdem pouze pro rezidenty, taxíky, zásobování a IZS. Přidalo taky cyklostezky, zeleň, venkovní posezení a dětská hřiště. Tím oficiálně pozvalo veřejnost do prostoru, který byl dříve vyhrazen jen autům. Ta jeho počin ocenila obzvlášť během pandemie. Barcelona nyní pokračuje budováním dalších a dalších superbloků a vytváří tak bezprecedentní příklad pro města po celém světě.

Nakrmte AutoMat

Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku uvidíte údaje potřebné k založení platby v bance.

měsíčně 1000,-

Děkujeme mnohokrát za Vaší podporu, moc si ji vážíme.

Prosíme, nastavte si platbu ve své bance podle následujících údajů, abychom poznali, že jde o podporu od Vás.

  • ve prospěch účtu: 2400063333/2010
  • částka: [amount]
  • variabilní symbol: [variable_symbol]
  • vybraná frekvence plateb: [freq]
Něco se nepovedlo
Zpět do formuláře