Nová příručka pro zavádění nízkoemisních zón pomůže ke zdravějším městům

Česká města získala novelou zákona účinnější nástroj pro zdravější ovzduší, nízkoemisní zóny (NEZ). AutoMat proto v rámci projektu Central European Active Mobility Lab (CEAML) připravil příručku, která městům pomůže s jejich zaváděním v praxi. Aktuální je to i proto, že od roku 2030 začnou platit přísnější evropské limity pro kvalitu ovzduší.

Příručka Komplexní rámec pro zavádění nízkoemisních zón (NEZ) v městském prostředí České republiky přináší praktický, vědecky podložený a na české prostředí přizpůsobený návod, jak postupovat.

Publikace od AutoMatu popisuje postup od datové analýzy a návrhu zóny, přes veřejné projednání, vydání opatření obecné povahy, až po kontrolní systém a reporting výsledků. Text doplňují příklady potřebných dokumentů a dobré praxe z evropských měst i návrhy komunikační kampaně. Odborné konzultace poskytl Odbor ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí.

Změny v legislativě

„Příručka reaguje na novelu zákona o ochraně ovzduší, který odstranil některé klíčové překážky pro zřizování nízkoemisních zón. Současně byl zaveden systém, který může omezit nebo zpoplatnit vjezd vozidel podle emisních kategorií  Identifikace bude probíhat pomocí kamer propojených s registrem vozidel,“ říká Michal Kalina, vedoucí Laboratoře udržitelného urbanismu spolku AutoMat.

Nově mohou obce:

• stanovit NEZ i bez objízdné trasy,
• vybírat úplatu za vjezd podle emisní kategorie,
• udělovat výjimky a spravovat systém přes centrální registr NEZ,
• využít výnos na podporu veřejné a aktivní dopravy.

Vzhledem k nástupu nových evropských limitů v roce 2030 je plánována flexibilní architektura systému, který umožní zpřísnění pravidel v budoucnu.

Nové limity od roku 2030

• PM2,5 – roční průměr: 10 μg/m3 (dosud 20 μg/m3)
• PM10 – roční průměr: 20 μg/m3 (dosud 40 μg/m3)
• NO2 – roční průměr: 20 μg/m3 (dosud 40 μg/m3)

„Tato změna bude zásadní pro česká města, která se již dnes v okolí dopravních tahů pohybují na hranici současných limitů. Nízkoemisní zóny tak budou hrát klíčovou roli při ochraně zdraví obyvatel i plnění evropských závazků,“ upřesňuje hlavní autor publikace Michael Lažan.

Sofie, Varšava a co dál?

Nízkoemisní zóny se v řadě západoevropských měst uchytily jako dlouhodobá součást dopravní a environmentální politiky. K dispozici jsou přesvědčivá data, která potvrzují jejich přínos – ať už jde o pokles koncentrací PM částic a znečištění oxidem dusičitým nebo zlepšení celkové kvality ovzduší v městských ulicích.

„Mnohá města navíc ukazují, že NEZ nejsou jen dočasným řešením, ale stabilní součástí cesty k udržitelné a spravedlivější mobilitě,“ dodává Kalina. V regionu CEE (střední a východní Evropa) první NEZ pro osobní dopravu zavedli v Sofii (2023), následovala Varšava (2024) a Budapešť zvažuje pilotní zónu. V mnoha městech jsou zóny plánovány v rámci klimatických strategií, často podmíněné soudními rozhodnutími nebo evropským právem.

Komplexní rámec pro zavádění NEZ se svým pojetím zaměřuje na zástupce a zástupkyně samosprávy a státní správy, zástupce a zástupkyně městských úřadů a odbornou veřejnost.

Příručka vznikla v rámci projektu Central European Active Mobility Lab (CEAML) podpořeného Evropskou klimatickou nadací (European Climate Foundation).