Ne Blance 2 řekly na veřejném projednání desítky Pražanů

20. 10. 2011, Uncategorized @cs

Desítky Pražanů vyslovily na veřejném projednání svůj silný nesouhlas se záměrem staveb pokračování městského okruhu, označovaných souhrnně jako Blanka 2. Své připomínky přednesli nejen zástupci občanských sdružení 8jinak!, Auto*Mat, Krocan a Za naši budoucnost, ale také desítky občanů rozhněvaných navrhovanou podobou záměru.

Na projednání se nedostavil takřka nikdo z pozvaných zástupců městských částí. Pouze za Prahu 9 a 10 zaznělo, že nemají připomínky.

V téměř šestihodinové diskuzi se pak desítky obyvatel Libně a dalších městských částí často emotivně dotazovaly na konkrétní problémová místa, přerušené pěší cesty, demolované domy nebo obecně smysl celé stavby.

Občanská sdružení 8jinak!, Auto*Mat a Krocan ve společné námitce požádaly o to, aby Ministerstvo životního prostředí vydalo k záměru záporné stanovisko a vrátilo jej zadavateli k opětovnému dopracování z důvodu, že porovnání není postavené korektně a postrádá některé pravděpodobné scénáře.

Verdikt Ministerstva životního prostředí o vlivu stavby na životní prostředí se bude nejspíš vztahovat k „optimalizované variantě“ projektu. Klíčový prvek optimalizace spočívající v zavedení mýta a nízkoemisních zón ale není nikdo schopen zaručit. Dokumentace posuzuje vliv Blanky 2 na životní prostředí kladně po dokončení vnějšího Pražského okruhu a po zavedení mýta uvnitř Městského okruhu. Přitom šance, že by Pražský okruh fungoval dřív než ten Městský, je takřka nulová a reálné kroky se nepodnikají ani v otázce zavedení mýta. Rovněž není zrovna korektní, když se jako výchozí situace pro srovnání s optimalizovanou variantou zvolí stav bez Blanky 2 a Pražského okruhu, ale také bez mýta. Všechna porovnání navíc vycházejí z předpokladu, že po širším centru Prahy bude za deset let jezdit o třetinu víc aut než dnes.

Pro případ, že by záměr získal kladné stanovisko, požadují organizace doplnit vyjádření k možné realizaci záměru o řadu konkrétních podmínek, které by zajistily, aby konečný negativní vliv záměru na životní prostředí a kvalitu života v Praze byl co nejmenší. Konkrétně jsme žádali upřesnit podmínky pro předchozí výstavbu Pražského okruhu tak, aby se neopakovala situace s tunelem Blanka, který bez přítomnosti vnějšího okruhu prokazatelně zamoří severozápad Prahy desetitisíci dalších aut denně. Další společné podmínky upřesňují zavedení mýta, jednotlivá řešení návazností pro veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu, a navrhují přehodnotit záměr tam, kde vede jeho současná verze ke zbytečným demolicím.

Značnou část času projednání hovořili zástupci sdružení Za naši budoucnost, jejichž studie navrhující trasování tunely pod Bulovkou byla z ne zcela jasných důvodů z procesu posuzování vyřazena. V rámci veřejného projednání, kde ji prezentovali její autoři z Ateliéru dopravního inženýrství, byla opět podobně zamítnuta.

Je nutné dodat, že účast by bývala byla pravděpodobně ještě vyšší, kdyby Pošta správně doručila 10 000 pozvánek, které nechal Auto*Mat roznést po zasažené oblasti. Bohužel máme zatím jen mnoho signálů od místních, že nic do schránek nedostali.

Výsledkem veřejného projednání bude postupné vypořádání všech připomínek, které zazněly nebo došly písemně na MŽP. Vzhledem ke složitosti problému, který rozporuje připomínka sdružení Auto*Mat, jsme navrhli, aby vypořádání naší připomínky proběhlo formou osobního jednání za přítomnosti zadavatele, zpracovatele posudku, ministerstva a dopravních odborníků přizvaných všemi stranami.

Ministerstvo Životního prostředí pak vypořádá všechny námitky a vydá konečný výsledek hodnocení EIA, kterým může být buď souhlasné stanovisko, nebo návrh k dopracování dokumentace. Ať už stavba obdrží kladné hodnocení, nebo ne, další podstatné kroky budou probíhat na půdě Magistrátu při přípravě územního řízení. Výslednou podobu stavby pak bude i nadále ovlivňovat síla hlasu občanů, zejména pokud jde o to, nakolik se podaří vyřešit připravované mimoúrovňové křižovatky vstřícněji pro místní obyvatele, pěší, případně cyklisty.