Zní to paradoxně? Ano, ale data mluví jasně. Kanadská studie ukazuje, že produktivita roste spíše tam, kde je mobilita omezená – například kvůli vyšším poplatkům za silniční dopravu, zácpám nebo nižší dostupnosti parkování. Tedy přesně tam, kde byste to možná nečekali.
Většina dopravních politik – jako je stavba městských dálnic, povinné parkovací minimum nebo nízké daně z pohonných hmot – vychází z představy, že rychlejší, levnější a intenzivnější automobilová doprava přinese více prosperity. Jenže podle Litmanovy analýzy je čas tento předpoklad přehodnotit.
Studie ukazuje, že tam, kde je:
dochází ve skutečnosti k poklesu ekonomické efektivity.

Když je objem dopravy nízký, obvykle slouží cestám s vyšší hodnotou, jako je přeprava zboží, nezbytné služby nebo veřejná doprava. Jak mobilita roste, přínosy sice rostou, ale s klesající mírou, protože nejcennější cesty už byly uskutečněny – další ujeté kilometry jsou tedy postupně méně produktivní, zatímco náklady rostou lineárně. Výsledkem je, že při vysoké úrovni mobility tvoří rostoucí podíl dopravy ekonomicky neefektivní cestování: mezní náklady převyšují mezní přínosy, což snižuje produktivitu.
Jistě, některé cesty jsou nezbytné a efektivní – například pro zemědělce, řemeslníky nebo zdravotní sestry. Ale čím více jezdíme, tím větší podíl tvoří jízdy málo přínosné nebo zcela zbytečné. A právě ty generují obrovské náklady:
Výsledek? Roste podíl ekonomicky neefektivní dopravy. Její náklady převyšují přínosy – a to ekonomice neprospívá.
Ve 20. století platilo, že více aut = vyšší produktivita. Ale ve 21. století došlo k obratu. Díky digitalizaci, práci na dálku, elektrokolům a dalším inovacím už nepotřebujeme tolik jezdit, abychom něco vykonali. Ekonomika roste, přestože mobilita stagnuje nebo dokonce klesá.

Náklady na tyhle stavby hradí úplně všichni
Litman popisuje tři klíčové problémy současné dopravní politiky:
1. Podinvestování nemotorové dopravy
Až 40 % lidí nemůže nebo nechce řídit. Přesto většina veřejných peněz jde do automobilové infrastruktury. Pěší, cyklistická a veřejná doprava jsou dlouhodobě podfinancované.
2. Skryté náklady pro společnost
Polovinu nákladů na silnice a většinu nákladů na parkování neplatí řidiči, ale daňoví poplatníci. Řidiči nehradí externality – zácpy, nehody, hluk, znečištění. Náklady na parkování zvyšují ceny bydlení, zboží i služeb.
3. Urbanismus podporující závislost na autech
Města často omezují hustotu, nařizují povinné parkování a nezohledňují skutečné náklady rozptýlené zástavby. To vše uměle zvyšuje potřebu auta i na kratší vzdálenosti.
Podle Litmana je klíčem spravedlivé ocenění nákladů dopravy. Když budou lidé platit skutečnou cenu za to, že jezdí autem – a zároveň budou mít kvalitní alternativy, začnou se rozhodovat efektivněji.
Příklad z praxe: Tam, kde se zpoplatní parkování, klesne počet jízd v průměru o 20 % – a s tím i zácpy, nehody a emise.
Závěr? Více aut neznamená více prosperity. Často je to právě naopak. Skutečně efektivní doprava je taková, která dává smysl – nejen ekonomicky, ale i společensky a ekologicky. Je čas přestat slepě podporovat automobilovou mobilitu a začít investovat tam, kde to dává dlouhodobý smysl: do pěší, cyklistické a veřejné dopravy.
Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Ideálně na pravidelné bázi. Děkujeme!
Stavte se za námi na kus řeči, něco na zub a hrnek kafe na náplavce pod Rašínovým nábřežím před Bike7. Zpříjemněte si odpoledne a stavte se cestou z prá Na stav vašeho kola se rádi podívají odborníci z kolektivu Bike Kitchen.
Projeďte se společně po místech, kam si na kole třeba netroufnete. Trasa bude ohlášena.
Přijďte oslavit své úsilí a nechte se odměnit na Závěrečný večírek Do práce na kole s vyhlášením, který se uskuteční ve čtvrtek 18. června 2026 v dejvické Stanici 6.
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!