„Aňa má odpoledne s maminkou vybrat šaty k promoci. Na kole zastaví na křižovatce v úzkém boxu pro cyklisty, řidič náklaďáku ji ale nevidí. Zraněním podlehla na místě. Jak by zářila na promoci, se už nikdo nedozví.“

„Když bylo Anežce sedm, moc si přála bratříčka. O rok později ji na přechodu usmrtil náklaďák. Přecházela na zelenou, bratříčkovi bylo sedm měsíců.“

„Na cestě k zubaři Irena zazmatkuje po střetu s cyklistou v ranní špičce, sešlápne plyn místo brzdy a přejede ho svým SUV. Otřesená nedokáže napsat ani číslo do mobilu, zatímco čekají na příjezd záchranky a policie.“

Praha má být bezpečným a zdravým městem. Infrastruktura bezpečného města vytváří ohleduplnou komunitu i mezi těmi, kteří se neznají. Žijeme v Praze s tímto pocitem? Realita je jinde. Žádáme změnu.

Každé zranění, zbytečná smrt nebo trauma z ohrožení života je nápadně často politickým a úřednickým selháním.

Vedení města, které si občané volí, úřední aparát i městské organizace nesou zodpovědnost za to, aby opatření pro lepší bezpečnost v městských ulicích byla účinná, systematická a přesahovala volební období. Dlouhodobě však selhává. Obyvatelé Prahy – děti, rodiče, senioři a další – denně zažívají, že situace je naléhavá.

Požadujeme, aby političky a politici hlavního města a městských částí jednoznačně přijali závazek, který je ve vyspělých městech samozřejmostí – nulová úmrtnost v ulicích.

Nemalá část těchto incidentů byla zbytečná. Nešlo o osobní selhání, ale o důsledky nezvládnuté politiky, správy a budování města a také nefunkční infrastruktury. Kteří lidé na to doplatili nejvíce?

V období 2015–2024

Pražské statistiky ukazují, že následky nehod dopadají na různé skupiny nerovnoměrně. Jsou to totiž nechránění účastníci provozu — pěší a lidé na kole  —  kteří při srážkách téměř vždy utrpí zranění či zemřou.*

Statistiky také mlčí o milionech každodenních pocitů ohrožení sebe nebo svých blízkých – neptají se totiž lidí v důchodovém věku, rodičů s malými dětmi, lidí s omezeními. Neptají se těch, kdo se pohybují městem pěšky, v kombinaci s MHD, na kole i v motorovém vozidle. Nebezpečnost a nepřehlednost dopravní infrastruktury je přirozeně stresujícím faktorem i pro řidičky a řidiče.

Špatná politika dopravní bezpečnosti zhoršuje kvalitu života všech obyvatel a obyvatelek Prahy.

Bezpečný pohyb je v moderním městě standardem. Střídající se vedení Prahy a úřednický aparát se přijetí odpovědnosti za bezpečnost provozu často vyhýbají. Nechybí přitom know-how, ale nejčastěji vůle.

Zkušenosti z jiných metropolí ovšem mluví jasně: změny vedoucí k bezpečné dopravní infrastruktuře jsou možné a zachraňují životy.

Nedostatek politické a úřední vůle k potřebným změnám je nejsilnější překážkou, která nás od bezpečnější budoucnosti v Praze dělí.

Je nepřijatelné, že dopravní hrozby v Praze nejsou výsledkem náhody, ale důsledkem vědomých rozhodnutí nebo ignorance státních a městských institucí. Představitelé a představitelky města nemají přesvědčovat veřejnost, že dopravní střety jsou pouze individuálním selháním nebo nešťastnou náhodou, která k životu ve městě patří. Mají konat.

Nemůžeme akceptovat systém, který opakovaně selhává v ochraně těch nejzranitelnějších účastníků a účastnic provozu.

Požadujeme, aby politici a jednotlivé úřady převzali odpovědnost a začali jednat.
Konkrétně:

• Přihlášení k cíli nulové úmrtnosti na ulicích Prahy jako programové prioritě napříč politickým spektrem na úrovni magistrátu i městských částí
• Revizi současného stavu a přijetí dlouhodobé strategie implementace bezpečné infrastruktury, která chrání nejen děti a seniory, ale všechny zranitelné účastníky provozu
• Systematické investice do bezpečnostních úprav veřejného prostoru – přechody, křižovatky, cyklostezky
• Upřednostnění bezpečnosti nad krátkodobým pohodlím nebo průjezdností pro motorovou dopravu

Zasaďme se společně o město, ve kterém se nemusíme bát pohybovat po ulici.
Za město, kde se nebojíme žít, chodit, jezdit.
Za město, které chrání životy.
Za Prahu bezpečnou pro všechny.

Tragická smrt mladé cyklistky Ani Dobiášové v pražských Vršovicích vyvolala vlnu smutku a zděšení. V reakci na tuto událost a přetrvávající přehlížení dopravní bezpečnosti ze strany města se zformoval kolektiv přátel, který tragickou smrt nechce nechat přejít. Výzva 0 vznikla s jasným cílem – zlepšit dopravní situaci v Praze a předejít dalším zbytečným nehodám a úmrtím. Výzva nezávislé Iniciativy 0 vznikla s podporou spolku AutoMat, který se dlouhodobě zasazuje o udržitelný a přívětivý veřejný prostor.

Tento apel adresovaný pražským politikům a političkám je prvním krokem iniciativy k dosáhnutí potřebné změny. 

Přidejte se také!

Za Iniciativu 0

Ondřej Buddeus, Lucie Trlifajová, Marek Pivoda, Vladimír Kroupa, Anna Kociánová, Petr Štádler, František Huber, Vratislav Filler, Martin Šotola, Michal Beluský, Michal Kalina, Eva Pavlíková

*Statistiky nehod v Praze dle Centra dopravního výzkumu. Pozn.: Ve statistikách se „Následky“ nehody zaznamenávají pouze do 24 hodin od jejího vzniku. Pokud osoba zemře na následky nehody až později, je tato smrt evidována zvlášť. 

Chceme, aby vaše příběhy byly slyšet!

Ohrožení, nejistota nebo strach – to jsou pocity, které při pohybu po Praze zažívá řada z nás. Procházíme přes místa, kde se při pohybu v městské dopravě necítíme bezpečně. Řada z nás nebo našich blízkých byla účastníkem dopravní nehody.

Traumatické vzpomínky, zranění nebo jen mráz po zádech z toho, co se nám, nebo ještě hůř dětem, mohlo stát, zažívá v Praze denně příliš mnoho lidí. Přesto o nich často mlčíme nebo je vyprávíme pouze nejbližším.

Váš příběh je důležitý pro nás všechny. Změna v přístupu k bezpečnosti provozu nepřijde, dokud o těchto našich zkušenostech nezačneme mluvit.

Proč sbíráme příběhy o pohybu ve městě?

Anonymizované příběhy použijeme ke zviditelnění problematiky bezpečnosti provozu v Praze a vytvoření tlaku na vedení města.

Také tím pomůžete s mapováním situace v pražském provozu.

V neposlední řadě je dotazník také prostorem, ve kterém můžete své zkušenosti „terapeuticky“ sdílet.

Co nás přesně zajímá?

Popis dopravní nehody, kterou jste v pražské dopravě zažili jako pěší nebo cyklisté či koloběžkáři. Zajímají nás jak nehody, které nikdy nebyly hlášené, a odnesli jste si z nich odřená kolena a obavy, až po vážné kolize, které měly zásadní dopady na vaše životy a fungování.

Místa, kde se při pohybu v městské dopravě necítíte bezpečně. Nemusí být spojena s konkrétními (vážnými) incidenty. Jde nám o místa, kde se například bojíte nechat děti samotné přejít přechod, kde máte pocit, že i na vyznačených místech kličkujete mezi auty aj. Zkrátka kde je město pro pěší nebo cyklisty nebezpečné.

Proč 0? Co je cílem Výzvy?

Nula v názvu výzvy odkazuje k našemu cíli – nulové úmrtnosti v provozu. Název dále odkazuje na severský projekt Vision 0, který ukázal, že cíl nulové úmrtnosti je reálný a dosažitelný. Jeho dosažení je ale podmíněné ochotou politiků přijmout zodpovědnost a systematicky se bezpečnosti provozu věnovat.

Cílem Výzvy je společně vytvořit město, ve kterém se můžeme svobodně pohybovat beze strachu o naše zdraví a životy našich blízkých.

K čemu sbíráte podpisy? Kolik jich potřebujete? 

Výzva je nyní v první fázi, jejímž úkolem je vzbudit o téma zájem a aktivizovat veřejnost. V druhé fázi budeme apelovat na politické strany, aby cíl nulové úmrtnosti zahrnuly do programových priorit k volbám do pražského zastupitelstva v roce 2026.

Podpisy sbíráme k vytvoření občanského tlaku na politiky a úředníky. Cílem je nyní sesbírat takové množství podpisů, které znázorní zájem veřejnosti na změně přístupu k bezpečnosti provozu. Čím více podpisů sesbíráme, tím silnější bude náš hlas. Horní hranice sebraných podpisů tak nyní není určena.

Kdo může podepsat?

Výzva není petice. Náš apel tak může podepsat kdokoliv bez ohledu na věk, trvalé bydliště nebo státní příslušnost.

Co konkrétně požadujete?

Hlavním požadavkem Výzvy 0 je přijetí cíle nulové úmrtnosti jako programové priority politiků. Zahraniční zkušenost ukazuje, že tento cíl lze hlavně naplnit skrze přijetí dlouhodobé strategie implementace bezpečné infrastruktury a systematickými investicemi do bezpečnostních úprav veřejného prostoru.

Tím jsou myšlena hlavně hlavně opatření, která vychází z koncepcí udržitelné bezpečnosti. Dobrou praxí je např. princip oddělené infrastruktury, který odděluje účastníky dopravy (např. podle jejich rychlosti nebo křehkosti) tak, aby k nebezpečným kolizím vůbec nedocházelo.

Další cestou k bezpečnému provozu je princip hierarchie odpovědnosti. Odpovědnost za bezpečnost v provozu by měla být vždy úměrná tomu, jakou škodu účastník může způsobit. Křehkost dětí, seniorů a cyklistů má být v infrastruktuře pozitivně zohledněna.

Systematickým opatřením je např. snížení rychlosti ve městě. Tím není myšleno plošných 30 km/h, ale otočení principu, kterým se při určování rychlosti město řídí. Místo snižování rychlosti je možné uchopit 30 km/h jako výchozí bod a rychlost zvyšovat tam, kde to bude prokazatelně bezpečné.

Jaký je váš vztah s dalšími projekty, které navazují na Vizi 0?

Výzva 0 se svou činností a cílem odkazuje na severský projekt Vize 0, který ukázal, že nulová úmrtnost v provozu je reálný cíl. V Česku se severskou Vizí 0 inspirovaly také projekty BESIPu nebo pojišťovny Kooperativa, které se ale hlavně zaměřují na vzdělávání účastníků provozu. S Výzvou 0, která se zasazuje o systémovou změnu, však sdílí pouze společný cíl. Jiná forma spolupráce momentálně neprobíhá.

Jak vás mohu podpořit?

Nyní je pro nás největší podpora váš podpis. Podpisem také získáme vaší emailovou adresu, kam se vám budeme moci v budoucnu ozvat s konkrétními nabídkami zapojení se do aktivit okolo Výzvy.

Již nyní je ale možné pomoci s osobním sběrem podpisů. V případě zájmu je možné se ozvat na mail robin.bures@auto-mat.cz, kde se domluvíme na dalším postupu.

Má to smysl?

Má.