Změřili jsme pražské cykloboxy. Třetina z nich nesplňuje standard

V reakci na smrtelné nehody lidí na kolech na pražských křižovatkách zkoumal tým naší Laboratoře udržitelného urbanismu reálné podmínky tzv. předsunutých stopčar. Zaměřil se na terén širšího pražského centra. Jaké podmínky určují normy a předpisy a jak moc jsou v pražském prostoru dodržovány? Kde je potřeba apelovat na změny, abychom mohli nehodám co nejvíce předcházet?

Co je to předsunutá stopčára?

Jedná se o vodorovné dopravní značení s kódem V 19 – prostor pro cyklisty. V cyklistické komunitě ho můžete znát také pod pojmem cyklobox nebo třeba chlívek. Ten by se měl dle TP 81 (dodatek z r. 2018) umisťovat na světelných křižovatkách všude tam, kde není vyloučen cyklistický provoz. Prostor umožňuje, aby křižovatkou projel člověk na kole jako první, byl pro všechny zúčastněné dobře viditelný a aby dýchal minimum exhalací při stání v koloně. Prostor pro cyklisty by cyklista měl podle zákona využít (pokud tím nebude ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu).

Více na https://ebook.nakolejensprilbou.cz/prostor-pro-cyklisty 

Podobnou funkci plní předsunutá stopčára u vyhrazeného jízdního pruhu pro cyklisty. Předpisy pro její parametry jsou ale drobně odlišné a v některých případech nedostatečné.

Jak má tedy prostor pro cyklisty vypadat?

Nebezpečí využití cykloboxů netkví jen ve správném vyhodnocení situace a načasování předjíždění kolon, ale také v jejich rozměrech. V jak velkých cykloboxech jsou cyklisté dobře viditelní ze sedaček nadrozměrných SUV a nákladních aut? Technické podmínky 81 doporučují velikost (délku) 3 m, minimum je stanoveno na metry dva. V případě předsunuté stopčáry vyhrazeného jízdního pruhu je minimum pouze metr, což považujeme jednoznačně za nedostatečné zejména v situacích, kdy přes cyklopruh odbočují souběžně jedoucí vozidla.

Požadavky TP 81 na prostor pro cyklisty

Požadavky TP 81 na předsunutou stopčáru vyhrazeného cyklopruhu

Pražské Standardy chtějí víc

V pražském prostředí byly upraveny standardy cykloboxů v zatím pracovní verzi Vzorových řešení pro Standardy aktivní mobility. Ty za standard považují 3,25–3,5 m s tím, že připouštějí i jeho prodloužení v případě předpokládaných vyšších intenzit cyklodopravy nebo těžkých nákladních vozidel a autobusů. Minimum ve výjimečných případech („výjimečné nouzové substandardní řešení”) prakticky kopíruje technické podmínky (viz obrázek níže).

Předsunutá stopčára v prodloužení vyhrazeného cyklopruhu blíže specifikována ve vzorových řešeních není, což považujeme za nešťastné a na tento nedostatek jsme během projednávání upozornili. TP 81 totiž stanovují minimum předsunutí bez ohledu na konkrétní situaci. Když přes vyhrazený cyklopruh odbočují motorová vozidla, jsou 2 metry jednoznačně málo. V roce 2024 došlo v Praze ke smrtelné nehodě na Ústecké ulici právě v místě tohoto typu předsunuté stopčáry, ve kterém řidič nákladního vozidla cyklistu přehlédl.

Analýza předsunutých stopčar v širším centru

Podle podmínek výše a s ohledem na nově navržená vzorová řešení jsme proto v širším centru Prahy hodnotili zejména délku prostorů pro cyklisty a také vzdálenost stopčar bez cykloboxů od přechodů pro chodce. Hodnocení jsme roztřídili na standardní, podměrečná a nevyhovující. Výsledky jsou zobrazeny v mapkách níže a můžete si tak snadno ověřit místa, kterými se pohybujete vy nebo vaši přátelé.

Jak uvádějí vzorová řešení, může být pro délku cykloboxů rozhodující, zda se zde častěji pohybují velká vozidla, ze kterých může hrozit periferní přehlédnutí cyklisty. V mapě jsou proto červeně zvýrazněny komunikace 1. třídy, kde se jejich častější výskyt předpokládá.

Předsunuté stopčáry vyhrazených cyklopruhů jsou hodnoceny samostatně s ohledem na možnost kolize s odbočujícími vozidly. Metodika hodnocení je zobrazena v tabulce níže.

Tabulka hodnocení problémovosti (odpovídá zobrazení v mapách)

Symbologie hodnocení na příkladu ortofotomapy a kompletní legenda

Mapy ke stažení 

Zhodnocení

Podmínky v pražském širším centru jsou dle TP 81 až na pár výjimek v pořádku. Novým pražským standardům dle Vzorových řešení nicméně vyhovují dle konkrétních typů opatření z poloviny až ze dvou třetin. Vzorová řešení se vztahují zejména k nově zřizovaným křižovatkám, ale každé podměrečné místo v intenzivnějším provozu může ve výsledku přispět k podobné nehodě, jako se odehrála na podzim roku 2024 u pražského Edenu, kterou mladá cyklistka nepřežila. Osudný cyklobox o 20 cm nesplňuje ani pražský standard, v tomto místě by ale jednoznačně vzhledem k intenzitě provozu potřeboval nadstandardní prodloužení.

Tabulka četnosti případů v širším centru Prahy

Identifikovali jsme vysoký poměr případů, kdy předsunuté stopčáry chybí úplně. Pro čtenáře jsme hodnotili i jejich skutečnou potřebu. Není totiž třeba mít cykloboxy například v levých souběžně směřujících pruzích. Cykloboxy by ale bylo třeba doplnit ve více než polovině těchto případů.

Ověřte si v mapě bezpečnost míst, která znáte

Naše výstupy mohou posloužit jako podklad pro jednání se samosprávami městských částí či hlavního města nebo pro samosprávy samotné, aby dle dostupných dat míru nebezpečnosti současných řešení komplexně zhodnotily. Analýzu proto na příslušné úřady zašleme a vyzveme je k řešení zejména absentujících a předpisově nedostatečných cykloboxů. Vy můžete potřebnost úprav cykloboxů na úřadech podpořit zasláním vlastních podnětů.

Zvyšování bezpečnosti při průjezdu křižovatkou

Křižovatky jsou dlouhodobě místy s nejvyšší nehodovostí, současná legislativa ale zatím bezpečnosti lidí na kolech, kteří jsou v provozu méně viditelní, příliš nepřispívá. Cykloboxy jsou jedním z mála opatření, která nyní mohou riziko minimalizovat, a je dobře, že pražská vzorová řešení celorepublikové technické předpisy alespoň formálně zpřísňují. Lidé na kolech se ale nepohybují jen v Praze, a bude proto potřeba na základě zkušeností přehodnotit podmínky i v celostátních (závazných) předpisech.

Předsunuté stopčáry u vyhrazených cyklopruhů se v pražském prostředí objevují minimálně, což je vzhledem k jejich nedostatečně stanoveným limitům jedině dobře. Pokud by měly dobře sloužit, bylo by třeba, zejména těm potenciálně kolizním na komunikacích vyšších tříd, stanovit jejich délku odpovídající minimálně standardům pro cykloboxy.

Výraznou pomocí pro průjezd křižovatkami by mělo být dlouho očekávané zavedení jasných předpisů pro tzv. nepřímé levé odbočení, které umožňuje cyklistům a cyklistkám překonávat křižovatky v tomto směru prakticky bezkolizně. Tomuto tématu se navržená vzorová řešení věnují taktéž, a to včetně návrhu potřebných změn v legislativě.

Za bezpečí těch nejzranitelnějších účastníků provozu chce působit Výzva Nula, která si klade za cíl snížit počet úmrtí v provozu na čistou nulu. Svůj podpis pod ní můžete připojit i vy? 

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!