Jak Paříž porazila auta. Pět poučení z velké transformace

Proměna hlavního města Francie směrem od automobilové dopravy se – přestože byla fantasticky chaotická – stala globálním vzorem. Pod vedením starostky Anne Hidalgo byla Paříž podle kanadského urbanisty Brenta Toderiana „nejvlivnějším městem na světě“.

Mezi lety 2002 a 2023 klesla automobilová doprava v Paříži o více než polovinu, zatímco síť cyklostezek se rozšířila šestkrát. Na kole se dnes uskuteční více než dvojnásobek cest než autem. Hidalgo, která po dvanácti letech ve funkci končí, to shrnula slovy: „Kolo porazilo auto.“

Tuto i příští neděli si Paříž volí nového starostu. Volby jsou částečně referendem o autech. Mezi favority patří levicový kandidát Emmanuel Grégoire, který pokračuje v politice Hidalgo (i když se zdá, že si osobně příliš nerozumí), a pravicová politička Rachida Dati, která je k automobilové dopravě vstřícnější. Jaké poučení tedy plyne z pařížské dopravní revoluce?

Za prvé: omezení aut zlepšuje život většině obyvatel

Paříž zaznamenala méně dopravních nehod, méně hluku a čistší vzduch. Více než 300 „školních ulic“ bylo přeměněno na pěší zóny; děti si tam po škole mohou hrát. Město je také plné venkovních zahrádek: od dubna do října mohou kavárny a restaurace umisťovat stolky na místa, kde dříve parkovala auta. Města by totiž neměla sloužit jako skladiště hromad kovu.

Druhé poučení: vytlačování aut nepoškozuje městskou ekonomiku

Obchodníci se často obávají, že přijdou o zákazníky, ale studie opakovaně ukazují, že tomu tak není. Kritici starostky Anne Hidalgo by navíc měli vysvětlit, proč se Paříž pravidelně umisťuje v první čtyřce světových žebříčků měst vhodných pro byznys, které sestavují například Oxford Economics, Mori Memorial Foundation nebo Kearney.

Třetí poučení: města bez aut musí lidem nabídnout dobré alternativy dopravy

Paříž je má – špičkovou veřejnou dopravu i cyklostezky. Auto vlastní jen 28 % pařížských domácností. Samotná Paříž je však poměrně malé město s asi 2,1 milionu obyvatel. Přibližně pět milionů lidí žijících za okružní silnicí v metropolitní oblasti Velké Paříže má dopravu složitější. Situace se ale zlepšuje: mezi lety 2024 a 2031 vznikne 68 nových stanic příměstského metra. Předměstí také budují cyklostezky a elektrokola umožňují delší dojíždění. Podle bývalého pařížského náměstka pro urbanismus Jean‑Louis Missika však předměstí potřebují také rychlé autobusové koridory, které dopraví lidi ke stanicím.

Pařížané se bez aut v pohodě obejdou

Čtvrté poučení: město musí mít pod kontrolou doručování zásilek

V Paříži je často zajišťují dodávky stojící ve druhé řadě. Studie Massachusetts Institute of Technology ukázala, že zpoždění doručování o pouhých pět minut by mohlo snížit počet kilometrů ujetých doručovacími vozy asi o 30 %, protože by dopravci mohli lépe sdružovat zásilky. K tomu ale města potřebují řešit větší problém: získat kontrolu nad technologickými firmami, které v ulicích působí, a také přístup k jejich datům. Společnosti jako Waze nebo Google totiž často vědí o fungování města více než samotné radnice.

Páté poučení: města musí také regulovat cyklisty

Agresivní jízda může ohrožovat chodce. Podobně divocí byli kdysi i první motoristé, než přišla pravidla a zákony. Kandidát na starostu Emmanuel Grégoire (který byl mimochodem jednou pokutován za jízdu na kole se sluchátky) proto slibuje přísnější dohled.

Ani jeho soupeřka Rachida Dati však cyklistiku zrušit nechce. Slibuje, že „zachová místo pro kola“ a dokonce chce některé cyklostezky přidat. Zároveň ale slibuje levnější a dostupnější parkování pro auta – a právě zde si musí husté město vybrat: ne všechny druhy dopravy mohou existovat ve stejném prostoru ve stejné míře. Její vítězství by mohlo zpomalit globální trend měst směřujících k omezení aut.

Jean-Louis Missika se domnívá, že vlastnictví aut ve městech bude dál klesat bez ohledu na politiku. „Auta jsou ve městě ten nejabsurdnější dopravní prostředek. Devadesát pět procent času stojí zaparkovaná. K přepravě člověka vážícího 70 kilogramů je potřeba dvoutunový stroj. A čím je město hustší, tím absurdnější to je.“

Předpovídá také, že další ránu vlastnictví aut zasadí autonomní robotaxi. Po testování v amerických a čínských městech se mají letos objevit i v Londýně. Mohou jezdit prakticky neustále, nemusí parkovat v centrech měst a jejich provoz by měl postupně zlevňovat. Tento trend navazuje na proměnu, kterou odstartovala společnost Uber: jízda autem se stává službou, nikoli nutně vlastněným produktem. V některých městech už také začínají jezdit malé autonomní autobusy – robobusy. Jiná města dnes možná vedou další fázi této proměny, ale královnou té předchozí byla Paříž.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!