V Praze přibývá vážných nehod. Úpravy nebezpečných křižovatek jdou pomalu.

16. 01. 2008, Uncategorized @cs

PRAHA – Přede dvěma lety tragicky zahynul propagátor městské cyklistiky a tvář iniciativy Auto*Mat Jan Bouchal. Při jízdě na kole z práce domů jej srazilo auto (1), (2). Ačkoliv křižovatka Nábřeží kapitána Jaroše s ulicí Dukelských hrdinů (3), kde k nehodě došlo, patří mezi nejnebezpečnější v Praze, dodnes není adekvátně upravena. Laxnost úřadů, policie a politiků potvrzují děsivé statistiky (4). Zatímco v západní Evropě auta zabíjejí a zraňují stále méně chodců a cyklistů, v Praze je tomu naopak (5). Zbytečnou smrt Jana Bouchala a pomalou práci města ve čtvrtek připomene smuteční cyklojízda (6).

„Občanské sdružení Oživení, které Jan Bouchal řídil, navrhlo úpravu nebezpečné křižovatky na Nábřeží kapitána Jaroše už v roce 2004,“ říká Michal Křivohlávek z iniciativy Auto*Mat. „Magistrát souhlasil a začal připravovat kompletní přestavbou křižovatky, ale proces se vleče neskutečně dlouho. Do dnešní doby se v pražské byrokracii nepodařilo získat ani územní rozhodnutí. Nevyhovující dopravní řešení tak stále ohrožuje zdraví a životy lidí,“ doplňuje Křivohlávek.

Za dva roky od neštěstí Jana Bouchala se v nábřežní křižovatce změnil režim semaforů, přibyly betonové bloky v dělícím pásu a začala příprava bezpečnostního auditu. Při přecházení ale musí chodec dodnes třikrát čekat na zelenou, protože auta přijíždějí z různých směrů a semafory nejsou dobře seřízené. Překonat třicet čtyři metry širokou silnici může trvat i několik minut.

Podle Tomáše Cacha z Auto*Matu je tento případ vrcholkem ledovce. Srovnatelně nebezpečných míst má Praha desítky. „Magistrát o problému ví a každý rok se na několika křižovatkách objeví technická opatření. Úpravy ale probíhají vzhledem k závažnosti problému pomalu. Přednost dostávají nákladná řešení před rychlými účelnými kroky. Magistrát by mohl na všech kritických místech prakticky okamžitě zúžit jízdní profil a instalovat bezpečnostní značení, které by donutilo řidiče zpomalit. Není k tomu nutné ani stavební povolení, stačí jen vůle,“ vysvětluje Cach.

Příčiny nehod jsou vždy stejné. „Špatná infrastruktura, podporující rychlou jízdu, se kombinuje s mentalitou mnohých českých řidičů. Prioritou města je průjezd co největšího počtu aut městem. Koncepce a vize rozvoje dopravy zcela chybí,“ vypočítává Tomáš Cach. „Nelze se pak divit, že víc než polovinu obětí motorové dopravy v Praze tvoří chodci.“ Mezinárodní statistiky ukazují, že podle množství vážných dopravních nehod patří Česká republika k nejhorším státům EU.

Vzpomínková akce na Jana Bouchala proběhne ve čtvrtek 17. ledna. V 17:45 odstartuje z náměstí Jiřího z Poděbrad cyklojízda, která bude směřovat do Sněmovní 7. Odtud bude v 18:30 pokračovat po trase poslední cesty Jana Bouchala z práce domů. V 19 hodin se cyklisté i pěší shromáždí na místě tragické dopravní nehody – nebezpečné křižovatce na Nábřeží kpt. Jaroše.


Přílohy:

(1) Vyšetřování nehody Jana Bouchala

Tragická nehoda, při níž byl smrtelně zraněn Jan Bouchal, se stala 6. ledna 2006 kolem půl osmé večer na křižovatce Nábřeží kapitána Jaroše s ulicí Dukelských hrdinů. Policie nikdy nevyšetřila, jak k nehodě došlo. Vyšetřující policisté pracovali hned v prvním protokolu bez jakýchkoli důkazů s verzí, že cyklista nedal přednost jedoucímu automobilu. Do protokolu též uvedli, že Jan Bouchal jel bez ochranné helmy, neosvětlen a se sebevražednými úmysly. Rozpor s dodatečně zjištěným faktem, že cyklista měl helmu i funkční osvětlení, nijak nevysvětlili.

Bez důkazů byla naopak akceptována hypotéza, že řidič Březina nepřekročil při průjezdu křižovatkou povolenou rychlost a že za jízdy netelefonoval. Na místě nehody nebyly zajištěny stopy, proto se nikdy nepodařilo prokázat, jak k nehodě skutečně došlo a kdo ji zavinil. Policie nevyslechla ani hlídku Dopravního podniku, která na místo nehody dorazila bezprostředně po ní.

Auto*Mat považuje průběh, závěry vyšetřování i přezkumné řízení nehody Jana Bouchala za nevěrohodné. Vyšetřování bylo vedeno s vědomím, že Jan Bouchal nemůže vypovídat a že výpovědi svědků jsou málo konkrétní. Na rozdíl od zemí, které podporují používání jízdních kol ve městech, se v České republice klade zavinění dopravních nehod za vinu téměř automaticky právě cyklistům či chodcům, přestože jde o slabší a zranitelnější účastníky provozu.

Stránka o Janu Bouchalovi: http://www.oziveni.cz/pup/

Tisková zpráva Auto*Matu k prvnímu výročí smrti Jana Bouchala:
https://auto-mat.cz/2007/01/2007011201

(2) Pomník Janu Bouchalovi

Po tragické nehodě ze zimy 2006 se přátelé Jana Bouchala rozhodli, že mu na místě, kde jej srazilo auto, vytvoří památník. Ten neměl být jen připomínkou výjimečného člověka, ale také varováním pro ostatní chodce, cyklisty i řidiče, před nepřiměřeným chováním v dopravě a přílišnou lehkovážností a» už za volantem nebo na přechodu.

Ve výtvarné soutěži, která byla vyhlášena, vybrala porota návrh sochaře Davida Černého. Pomník tvoří kovová silueta cyklisty sraženého z kola, zasazená do asfaltu vozovky v místě neštěstí a doplněná nápisem. Ačkoliv je vše připraveno, pomník se dosud nepodařilo umístit. Protestuje proti němu magistrátní odbor dopravy, Technická správa komunikací i dopravní policie. Kovový povrch reliéfu by údajně mohl řidiče vylekat, v zimě by navíc mohl namrzat a způsobit smyk.

Letos iniciátoři pomníku přistoupili k alternativnímu řešení a navrhují siluetu vytvořit jen pomocí protiskluzové barvy, používané na povrch vozovek. Památník by tak zároveň plnil bezpečnostní funkci před přechodem pro chodce. Zda se podaří toto řešení prosadit, zatím není jisté.

Návrhy na památník Jana Bouchala:
https://auto-mat.cz/2007/01/pamatnik-jana-bouchala/

(3) Křižovatka na Nábřeží kapitána Jaroše je ukázkovým příkladem bariéry pro pěší. Ačkoli je klíčovou spojnicí mezi dvěmi sousedními částmi města, svým odpudivým charakterem odrazuje od potenciálně velmi atraktivní procházky po nábřeží Vltavy. Cesta ze Strossmayerova náměstí na Náměstí Republiky trvá pěšky kolem patnácti minut. Křižovatku na nábřeží však chodec přechází natřikrát a pokaždé čeká znovu na zelenou. Přejití může trvat i déle než tři minuty. Po celou dobu stojí chodec na úzkém ostrůvku mezi pěti automobilovými pruhy a tramvajovým pásem.

Křižovatka mohla být již několik měsíců po nehodě Jana Bouchala mnohem bezpečnější, kdyby magistrát nechal instalovat nové dopravní značení včetně přejezdu pro cyklisty, fyzicky zúžil jízdní pruhy a provizorně doplnil světelnou signalizaci. V takové podobě pak mohla křižovatka několik let poměrně bezpečně fungovat až do své kompletní stavební rekonstrukce, která se plánuje. Zavržení jednoduchých opatření a čekání na povolení celkové přestavby vystavuje zbytečnému nebezpečí další chodce a cyklisty.

(4) V celé západní Evropě počet smrtelně a těžce zraněných chodců dlouhodobě klesá. Mezinárodní statistiky ukazují, že Česká republika patří již mnoho let, pokud jde o dopravní nehodovost, k nejhorším státům v EU. To se týká i zraněných a usmrcených dětí do 15 let. Výmluvné údaje poskytuje Mezinárodní databáze dopravních nehod Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (IRTAD OECD). Počet usmrcených dětí do 15 let v důsledku dopravních nehod na 100 tisíc dětí dané věkové kategorie činí například ve Velké Británii 1,5; ve Švédsku 1,9; v SRN 1,8; v Polsku 2,4 a v ČR 3,2. To znamená, že v České republice je v důsledku dopravních nehod usmrceno ročně téměř dvakrát více dětí než v ostatních evropských státech.

Zdroj statistiky: Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality, sekropk@mvcr.cz, 9. 8. 2006

(5) Následky dopravních nehod v Praze (2004-2007)

Počet smrtelně a těžce zraněných cyklistů za poslední čtyři roky každoročně klesá o přibližně 20 %. Je to způsobeno především rozšířeným používáním cyklistických přileb, které zabraňují vážným úrazům hlavy.

Od roku 2004 do roku 2006 postupně klesal počet smrtelně a těžce zraněných dětských chodců z dvaceti na třináct. V roce 2007 došlo podle předběžných výsledků statistického sčítání opět k alarmujícímu nárůstu těchto vážných nehod dětí, a to dokonce o 62 %, tedy ze třinácti smrtelně a těžce zraněných dětí na odhadovaných 21 (potvrzený údaj bez započtení prosince je 19).

Ze statistiky vyplývá, že také trend snižování počtu smrtelně a těžce zraněných dospělých chodců z let 2004 až 2006 se zastavil. V roce 2007 klesl počet smrtelně a těžce zraněných chodců ve srovnání s rokem 2006 o pouhá 2 % (ze 177 klesl počet vážně zraněných podle předběžných údajů na 173 lidí).

Přehled o počtu zraněných cyklistů a chodců v Praze za roky 2004 – 2007

ROKUsmrceno cyklistů celkem/dětíTěžce zraněno celkem/dětíLehce zraněno celkem/dětí
20040/017/098/15
20053/011/292/11
20060/012/164/8
2007 (leden – listopad)0/06/132/2
ROKUsmrceno chodců celkem/dětíTěžce zraněno celkem/dětíLehce zraněno celkem/dětí
200426/0215/20607/107
200535/1183/15537/87
200625/2152/11489/64
2007 (leden – listopad)15/0144/19407/57

Zdroj statistiky: Tiskové oddělení pražské policie, 15. 1. 2008

Tisková zpráva Auto*Matu o dopravních nehodách v Praze (září 2007):
https://auto-mat.cz/2007/09/2007092001/

(6) Podrobnosti o vzpomínkové akci na Jana Bouchala:
https://auto-mat.cz/2008/01/2008011401/

Vše o pražských cyklojízdách: http://cyklojizdy.cz

Nakrmte AutoMat

Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku uvidíte údaje potřebné k založení platby v bance.

měsíčně 1000,-

Děkujeme mnohokrát za Vaší podporu, moc si ji vážíme.

Prosíme, nastavte si platbu ve své bance podle následujících údajů, abychom poznali, že jde o podporu od Vás.

  • ve prospěch účtu: 2400063333/2010
  • částka: [amount]
  • variabilní symbol: [variable_symbol]
  • vybraná frekvence plateb: [freq]
Něco se nepovedlo
Zpět do formuláře