Zažít město jinak mi ukázalo, co všechno může ve veřejném prostoru vzniknout, říká autor vizuálu letošních slavností

Grafik a ilustrátor Filip Zatloukal se na organizaci Zažít město jinak podílel už předtím, než rozšířil náš AutoMatí tým. Na slavnostech oceňuje to, jak umějí do veřejného prostoru přinést život a spojovat lidi. Při tvorbě materiálů k letošnímu ročníku se nechal inspirovat dětskými vystřihovánkami a vytvořil tiskoviny, se kterými si můžete hrát. Povídali jsme si o jeho práci nejen pro AutoMat. 

Jakým způsobem jsi uvažoval při tvorbě vizuálu letošních sousedských slavností?

Na začátku mě potěšilo letošní téma Návod k sestavení, protože princip Do It Yourself ve své tvorbě používám často a mám ho rád. Od něj se odvíjelo moje přemýšlení o tom, jak to bude konkrétně vypadat. Napadalo mě více variant, ale nakonec jsem zvolil inspiraci vystřihovánkami z Abíčka.

Jaké byly ty další varianty?

Pohrával jsem si i s myšlenkou modelářství. Jako malý kluk jsem si taky lepil různé modely a chodil jsem na modelářský kroužek. Jenže s tímhle konceptem jsem se nedokázal dostat tam, kam jsem ve finále chtěl. Skončilo to u prvních skic. Pak mě napadly vystřihovánky, díky kterým se všechny tiskoviny dají krásně propojit.

Myslel jsi od začátku na to, že obrázky opravdu někdo vezme a bude si je vystřihovat?

To přišlo o chvíli později. Nejdřív jsem se držel čistě výtvarné stránky a jejího propojení napříč nejrůznějšími formáty. Vizuál Zažít město jinak je specifický v tom, že nejde jen o jeden plakát na akci, ale tvoří se programy, letáky v různých formátech, programové brožury, polepy na tramvaje… Je toho hodně. Potřeboval jsem tedy něco variabilního. Jednotlivé prvky vystřihovánek tak byly pro různorodé formáty ideální. Pak mě teprve napadlo: Proč to opravdu nevystřihovat? V programové brožuře budou omalovánky a na zadní straně pak figurky k vystřižení. Na stánku AutoMatu si za nějaký příspěvek budou moct účastníci koupit diorámu, do které si je budou moct doplňovat. Takže ty tiskoviny budou mít i upcyklované využití.

Letošní ročník Zažít město jinak je prvním, na kterém se umělecky podílíš?

Já jsem v AutoMatu od loňska, kdy výtvarný koncept vytvářel už po několikáté Michal Veltruský a pracoval s ilustracemi Kristiny Fingerlandové. Já jsem pak z grafických prvků a ilustrací skládal různé formáty a vlastně jsem si osahal, které typy tiskovin se pro Zažít město jinak používají. Letos jsem měl tu čest tvořit celý vizuál sám.

Filip (na fotce s naší PR Annou) se podílí také na organizaci výzvy Do práce na kole

Co tě přivedlo do AutoMatu?

AutoMat a jeho práci jsem sledoval dlouhodobě a líbila se mi jeho činnost. S Artrafikou jsem na sídlišti v Braníku organizoval i místní Zažít město jinak. Když jsme se přestěhovali na Letnou, připojili jsme se k lokalitě U Akademie a další rok už jsem byl v AutoMatu. Když přišla nabídka, tak jsem neváhal.

Ty se ale nestaráš v AutoMatu jen o grafiku, zastáváš i funkci produkčního. To se stalo jak?

Já jsem se produkci věnoval v galerii a pořádání akcí mě bavilo. Navíc je dobré, když máš možnost činnosti střídat. A protože to není na full time, tak je pro mě práce produkčního příjemná změna. Baví mě plánovat, organizovat a fyzicky se podílet na akci, pro kterou jsem dělal vizuál. Tak jak to bylo třeba v případě Cyklojízdy. Je to příjemné.

Čím jsi se zabýval před AutoMatem?

Studoval jsem knižní grafiku a ilustrace na Hellichovce. S kreslením jsem začal už na střední škole, kde jsem studoval obalový a grafický design. Od roku 2016 jsem pořádal Artblok festival, což byl festival mladých umělců v Praze, který probíhal na různých místech. Pak jsem si našli vlastní prostory a v galerii Artrafika jsme začali pořádat vlastní výstavy a doprovodný program, promítání a přednášky. To byla moje činnost před AutoMatem.

S projektem Artrafika pořádá Filip výstavy

Artrafika ale pořád žije…

V tuto chvíli funguje hlavně jako vydavatelství knížek, komiksů a autorských zinů. Zároveň děláme výstavy ve veřejném prostoru a workshopy na festivalech. Okolo projektu se začali sdružovat různí umělci, takže pod námi prezentují publikace, které my distribuujeme a tak dále.

Dalo by se o tobě říct, že jsi angažovaný umělec? A má být umění angažované?

Asi dalo. A je to určitě jedna z rolí, kterou umění plní. Nedá se ale říct, že by to tak mělo nebo nemělo být. Na umění je krásná právě ta diverzita, protínání a ovlivňování směrů. Ale určitě by se dal obhájit i jiný postoj. To je čistě subjektivní věc.

Když jsi zmiňoval diverzitu… Daří se akci Zažít město jinak spojovat lidi, kteří by se jinak nepotkali?

To si myslím už od té doby, co jsem Zažít město jinak organizoval poprvé. My jsme se potkali s lidmi, kteří sídlili téměř ve stejné ulici, ale až organizace téhle akce nás svedla dohromady. A takhle to funguje ve spoustě lokalit. Kromě potkávání a propojování je na Zažít město jinak skvělé, že člověk najednou vidí, co všechno se dá ve městě dělat. Já jsem měl nějakou představu o tom, že by se akce ve veřejném prostoru měly konat, ale až Zažít město jinak mi ukázalo, co všechno z toho může vzniknout. Uvědomil jsem si, jak je veřejný prostor za normálních okolností vlastně mrtvý a prázdný. Slouží čistě k tranzitu. Což je škoda, protože by mohl plnit spoustu dalších funkcí.

Umělci při práci

Tušíš, ve které lokalitě tě potkáme během letošních sousedských slavností?

To ještě ne, ale chtěl bych jich obejít víc. Loni, když jsem se na vizuálu podílel poprvé, tak mě organizátoři pozvali do tří lokalit na drink. A bylo to moc milé dívat se, jak používají něco, na čem jsem taky pracoval.

Kam myslíš, že by se veřejný prostor mohl posunout v horizontu řekněme pěti let. Co je podle tebe reálné?

Já nejsem žádný odborník, jen vizuálně zpracovávám odborné podklady od našeho LABu, který má mnohem větší přehled a odbornost. Ale já bych byl rád, kdyby se dotáhla cykloinfrastruktura a abychom se všichni mohli v rámci dopravy cítit bezpečně. To není žádné politické téma a je to zájem všech. Já sám mám auto a v rámci činnosti Artrafiky bych se bez něj obešel jen těžko. A i jako řidič ocením, když cyklista bude mít svůj vlastní cyklopruh a já se nebudu muset bát, že ho ohrozím nebo zraním. Doufám taky, že ve veřejném prostoru uvidíme čím dál tím víc umění. Což se při mém pohledu z Prahy děje. Vidím, že na Vltavské vzniká venkovní galerie, že se na Strossmayerově náměstí hraje před kostelem divadlo a městská část to podporuje. A to jsem moc rád.

Líbí se vám, jak se ulice našich měst proměňují v rámci sousedských slavností Zažít město jinak a chtěli byste naši činnost podpořit? Přidejte se a pomozte nám s dlouhodobým a systematickým oživováním veřejného prostoru.