Hodnocení volebních programů politických subjektů kandidujících do zastupitelstva hl. m. Prahy

Auto*Mat před volbami analyzoval volební programy devíti hlavních politických stran a hnutí kandidujících do pražského zastupitelstva. Zabývali jsme se především tématem dopravy a celkem jsme programy hodnotili ve vztahu k 28 konkrétním tématům – od způsobu řešení Městského okruhu přes podporu veřejné a bezmotorové dopravy, přístup k projednávanému Metropolitnímu plánu hl. m. Prahy, dostupnému bydlení, zacházení s veřejným prostorem a třeba i řešení znečištěného ovzduší až po nakládání s hlukem, zelení, vodou nebo odpady.

Volební programy obecně obsahují sliby pozitivní i problematické, někdy jsou sliby formulované nejasně, a občas jsou navržená opatření do jisté míry v rozporu buď mezi sebou, nebo s předpokládanými stranickými postoji. Hodnocení programů proto ilustrujeme čtyřmi navazujícími formami:

1. Známým memem – tři řádky tabulky přibližně sdružují strany podle očekávaného dopadu na udržitelnost rozvoje Prahy (od dobrého po špatný), sloupce pak reflektují míru chaotičnosti jednotlivých programů
2. Krátkým textovým zhodnocením
3. Podrobným hodnocením stranických programů, zaměřeným na zhodnocení vnitřní logiky a prospěšnosti programu jako celku
4. Analýzou vztahu politických stran k důležitým tématům udržitelného rozvoje města

Stručné hodnocení

Praha sobě

Praha Sobě nabízí v otázkách dopravy, životního prostředí a územního rozvoje velmi solidní program. Obsahuje však určité nejasnosti a nedůslednosti. Ty dle našeho názoru vyplývající z programové neukotvenosti hnutí. V určitých sférách je program blízký Zeleným, zároveň se ale vyhýbá kontroverzním opatřením.

Výsledná známka: 2

Zelení

Zelení nabízejí program v souladu s udržitelným rozvojem Prahy. V některých tématech (klimatická změna, mýto, parkování, Radlická radiála) jsou ale překvapivě struční a nekonkrétní. Takové nastavení posouvá Zelené programově blízko ke konkurenci typu Praha Sobě.

Výsledná známka: 2

Piráti

Pirátský program je v oblasti dopravy překvapivě průměrný a blízký spíše postoji Spojených sil pro Prahu než názoru Prahy sobě. V kapitolách územního rozvoje a životního prostředí je tomu ovšem naopak.

Výsledná známka: 2-3

KSČM

Volební program KSČM je především v dopravní oblasti průměrný, s pozitivními i negativními výkyvy. Přístupem k životnímu prostředí a udržitelnosti leží mezi Piráty a Spojenými silami pro Prahu.

Výsledná známka: 3

Spojené síly pro Prahu

Koalice Spojených sil může být dobrou volbou pro ten typ konzervativních voliček a voličů, kteří výstavbu kapacitních komunikací sice jednoznačně požadují, současně ale nejsou necitlivé/í k otázce životního prostředí. Bohužel, jejich postoj celkově nevede k systémovému zlepšení, ale spíše k zachování statu quo.

Výsledná známka: 3

ANO 2011

Program ANO je v otázkách dopravy, územního rozvoje, veřejného prostoru a životního prostředí velmi podprůměrný, jeho největší rizika leží v oblasti územního rozvoje – kde je hlavním východiskem centralizace rozhodování o povolování staveb.

Výsledná známka: 3-4

ČSSD

Volební program ČSSD je v oblastech územního rozvoje a životního prostředí zcela nedostatečný. V oblasti dopravy pak nevede k udržitelnému rozvoji města. Je tak překvapivě téměř srovnatelný s programem ODS.

Výsledná známka: 4

SPD

V programu SPD se v dopravních a územně-plánovacích otázkách projevuje aktuální malá zkušenost SPD s těmito tématy. Body týkající se automobilové dopravy ale prezentují čistý dopravní populismus a stranu často usvědčují z neznalosti současné podoby správy hl. m. Prahy. Vzniklý celek se tak s principy udržitelného rozvoje zcela míjí.

Výsledná známka: 4

ODS

Program ODS (s podporou Svobodných) je v otázkách dopravy, územního rozvoje, veřejného prostoru a životního prostředí v naprostém rozporu s dlouhodobou udržitelností rozvoje města. Vzhledem k propracovanosti postojů je pro Prahu značně nebezpečný.

Výsledná známka: 4-5

Podrobné hodnocení jednotlivých programů

Praha sobě

Praha Sobě nabízí obsáhlý program, který je chvílemi až obtížně stravitelný. Program obsahuje mnoho krátkodobých kroků, aniž by v některých zásadních otázkách jasně definoval dlouhodobé směřování města, čímž odráží zkušenosti tvůrců programu především s politikou na městských částech. Mozaika opatření ve svém celku nakonec nabízí sympaticky chaotický udržitelný rozvoj města v nejasném časovém horizontu.

Jednoznačně se vyjadřují pro dokončení Městského okruhu, předpokládají nicméně další posouzení konkrétního řešení a zejména se chtějí vyvarovat několikaletému nevyváženému investování do prioritní stavby na úkor jiných. Praha Sobě jmenuje například potřebu zahloubení ulice V Holešovičkách. U Radlické radiály žádá o řešení akceptovatelné rezidenty. Parkovací politika je relativně progresivní: předpokládá zapojení soukromých parkovišť do systému rezidenčního parkování. Program v oblasti veřejné dopravy je obsáhlý, zahrnuje návrhy na řadu tramvajových tratí a výrazné zkvalitnění preference veřejné dopravy. Slabinou programu v této části je absence jasné podpory rozvoji příměstské železnice formou výstavby nových tratí. Část programu věnovaná pěší a cyklistické dopravě je poměrně obsáhlá a kvalitní. Pro snížení emisí z dopravy předkládá Praha Sobě solidní koncept včetně důsledné kontroly znečišťujících vozidel, například formou mobilních kontrol. Nenavrhuje ale zavedení jakékoliv regulace vjezdu.

V oblasti územního rozvoje se program nevyznačuje ani extrémní progresivitou ani zřetelnými negativy, byť návrh na maximálně dvouletou dobu stavebního řízení působí poněkud populisticky. Navrhovaná bytová politika dostatečně reflektuje současný nedostatek a soustřeďuje se na rekonstrukce a výstavbu obecních bytů. Zdá se, že Praha Sobě směřuje k podpoře komunitního života ve městě – slabinou však může být, že mezi množstvím konkrétních cílů v oblasti centrální části města může být opomenut důraz na podporu sídlišť a dalších okrajových částí.

V oblasti životního prostředí nabízí Praha Sobě obsáhlý program dílčích a někdy velmi progresivních kroků (například plán začít pracovat s dešťovou vodou odtékající dnes do kanalizace). Celkové pojetí se nicméně poněkud vyhýbá pojmenování nutnosti řešit klimatickou strategii města.

Zelení

Program Zelených je v dobrém souladu s předpoklady o udržitelném rozvoji a mobilitě, v některých bodech je ale překvapivě konformní či nedůsledný.

Městský okruh Zelení stavět chtějí, kladou ale důraz na finanční únosnost a urbanistické řešení. Jako jediní mají odvahu požadovat humanizaci Severojižní magistrály. Nepochopitelná je naopak podpora dostavbě Radlické radiály, jejíž očekávaný dopad na životní prostředí je velmi sporný. V rezidenčním parkování chtějí Zelení zapojit volné prostory a soukromé garáže, což by zvýšilo kapacitu. Zóny placeného stání ale vnímají jako nástroj usnadňující parkování rezidentům a nikoliv jako nástroj regulace intenzity automobilové dopravy. Ve veřejné dopravě Zelení jako jediní přímo uvádějí podporu stavbě železničního diametru. Investice do tramvajových tratí podporují podobně jako jiné strany. Společně s Piráty nicméně výslovně jmenují návrat tramvají přímo na Václavské náměstí. Důrazně se také staví za zlepšení preference povrchové veřejné dopravy. Návrh splácet roční kupón ve více splátkách je vhodný ze sociálního hlediska, bez sblížení ceny měsíčního a ročního předplatného leží ale na hraně populismu.

Z opatření zmenšujících znečištění ovzduší automobilovou dopravou jmenují Zelení vhodně i ta nejefektivnější. Jako jediní také navrhují zavést v Praze nízkoemisní zónu. Neotevírají ale otázku zavedení mýta, přitom právě kombinace mýta a nízkoemisní zóny se ukazuje jako velmi účinný krok zlepšující současně kvalitu ovzduší i plynulost dopravy. Program v pěší dopravě je obsáhlý, ale stále nedostatečně důsledný: neobsahuje jmenovitě odstraňování vizuálních bariér (parkujících aut) před přechody. Deklarace podpory cyklistické dopravě je pro změnu stručná, ale i tak ze všech stran nejdůslednější.

Zelení jako jediní deklarují potřebu chránit existující zeleň také regulací v územním plánu. V bytové politice najdeme návrhy, kterými se Zelení od podobných stran příliš neliší, nicméně je nutno podotknout, že některá opatření prosazují dlouhodobě a ostatní subjekty je od nich určitým způsobem přejaly. Progresivní metody politiky sociálního bydlení a ukončování bezdomovectví (typu „housing first“) neakcentuje ani tato strana. Program v oblasti územního plánování a veřejného prostoru je solidní, není ale také v ničem zvlášť výjimečný. Velkou pozornost věnují Zelení veřejnému prostoru a aktivitám v něm i zde mají ovšem konkurenci. Jako jediní v programu nicméně akcentují význam zařazení Prahy do UNESCO. Velice pak oceňujeme plán zřídit pozici koordinátora rozvoje pražských sídlišť.

Paradoxně, k tématu klimatického vývoje, kde bychom mohli od Zelených očekávat silný postoj, jsou formulace velmi nedůsledné. Že Zelení v programu nepracují s uplatňováním pražské Strategie adaptace na klimatickou změnu ani se snižováním emisí CO2, je pro nás nepříjemným překvapením. V tématech ochrany ovzduší, vody, odpadů a dalších existuje přinejmenším na úrovni programů pro Zelené velmi silná konkurence.

Piráti

Stručnost nemusí být na škodu. V programu Pirátů se ale nedostalo na důležité nuance dopravních témat, navíc některá zestručnění vedou až k nesrozumitelnosti.

Piráti slibují urychlení výstavby Městského okruhu. Podmiňují ji ale analýzou přínosů a nákladů, což jinak sporný postoj (jde proti podmínkám EIA) poněkud racionalizuje. Pozitivem je, že pirátský program nezapomněl na doprovodná opatření ve vnitřním městě, vyplývající částečně právě z podmínek EIA. Program v oblasti veřejné dopravy je přiměřený. Je zdůrazněna potřeba lepší příměstské železnice, byť ne přímo zřízení diametru. Piráti dále navrhují zlevnění měsíčního předplatného na 400,– , což je pro nízkopříjmové Pražany výhodné – výše veřejné provozní kompenzace činí toto opatření bez dalšího promyšlení financování veřejné dopravy a rozvoje dopravní infrastruktury více než sporným. Piráti nicméně akcentují efektivitu vynakládaných prostředků na dopravní stavby. Parkovací politika je přiměřená, soustřeďuje se na odstranění nedostatků v použitelnosti modrých zón. Program se věnuje problematice ovzduší znečištěného dopravou a uvádí některá vhodná opatření, například regulaci vjezdu za smogových situací. Toto téma ale řeší o něco lépe právě lépe hodnocení Praha Sobě a Zelení. Překvapivě málo se Piráti věnují pěší dopravě. Podpora cyklistické dopravy je pak výběrová a vyhýbá se opatřením, která by mohla vzbudit kontroverzi. Podpora bezmotorové dopravy je tak zhruba srovnatelná s postojem Spojených sil pro Prahu.

Vyjádření k územnímu plánování není u Pirátů příliš srozumitelné, s výjimkou pozitivně hodnocené podpory regulačních plánů. V oblasti výstavby nicméně podporují zajímavá opatření, například podporu družstevní výstavby a rozvoj systematické městské politiky bydlení, jež bude zaměřena i na ty nejslabší. Piráti také vhodně podporují komunitní život včetně jeho zlepšení na sídlištích.

V oblasti životního prostředí jsou prezentována výběrová, spíše dílčí opatření. Protože se ale Piráti nevyhýbají ani potenciálně kontroverznímu omezení dopravy za smogových situací, relativně proaktivní přístup mohou mít i v oblastech, kterým se v programu pro stručnost přímo nevěnují.

KSČM

Program KSČM se nám nepovedlo včas dohledat, neprošel tedy stejně podrobnou analýzou jako je tomu u ostatních stran zejména v nedopravních kapitolách. Program je strukturován přehledně, stručně a věcně.

V uvažování o okruzích se nevymyká ostatním stranám, klade ale jistý důraz na doprovodná opatření a navrhuje omezit automobilovou dopravu v Pražské památkové rezervaci. Program také vnímá vliv dopravy na životní prostředí, byť řešení není zvlášť důsledné. Podpora veřejné dopravy je deklarována jasně, navrhovaná opatření jsou nicméně průměrná. Slib bezplatné MHD považujeme za krajně neefektivní řešení. Podpora výstavby P+R parkovišť nevybočuje z představ ostatních stran, zajímavý je návrh na proměnu vybraných pražských ulic v pěší zóny a částečný přesun rezidenčního parkování z uličního prostoru do parkovacích domů. Parkovací politika ale není v programu srozumitelně specifikována, není jasné, co mají „stejná pravidla pro všechny“ znamenat. Podpora cyklodopravy zdůrazňuje chráněné cyklostezky. Pěší doprava je řešena poměrně dobře.

V otázce územního rozvoje si strana zakládá na důkladné kontrole developerských projektů, v otázce územního plánu prosazuje provázanost se strategickým plánováním se zřetelem na potřeby a zájmy obyvatel města. V rámci životního prostředí program předkládá opatření na podporu zeleně, ochranu těchto území nezastavitelností a zachování zahrádkářských osad. Program sice předkládá návrh na komplexní opatření ke snížení hluku, prašnosti a imisí, je však obecný a nekonkrétní. Strana si klade za hlavní cíl zlepšení bytové politiky v Praze formou vytvoření celopražského systému dostupného bydlení s výraznou podporou sociálně slabších, určitých profesí (hasiči, zdravotníci, učitelé) a cenové dostupnosti nájemného – vše pod kontrolou státu. V oblasti komunit a veřejného prostoru KSČM akcentuje podporu komunitních center, zavedení komunitního plánování služeb a zapojení občanů do veřejné diskuze nad zásadními projekty města.

Spojené síly pro Prahu

Program Spojených sil pro Prahu (Koalice TOP 09, STAN a KDU-ČSL s podporou Demokratů Jana Kasla a LES) je v kapitolách dopravy, územního rozvoje a životního prostředí formulován s vědomím rizik vývoje města a pochopením kontextu metropolitního regionu, byť navrhovaná řešení – zejména v dopravě – zpravidla neopouštějí dnes již zastaralý rámec uvažování o dopravě.

Z hlediska velkých dopravních staveb je program zaměřený na jejich rychlou dostavbu, přičemž poměrně dost prostoru věnuje vnějšímu okruhu. Akcentuje ale – byť nepříliš důsledně – i dopady na životní prostředí a výslovně zmiňuje zahloubení ulice V Holešovičkách. V tomto ohledu je program výrazně citlivější než postoje ANO a ODS. V programu najdeme také zajímavý návrh na propojení platby za zónu placeného stání a předplatného na veřejnou dopravu. Negativně lze naopak hodnotit myšlenku uvolnit rezidenční parkování, což by výrazně omezilo již tak malý efekt modrých zón na regulaci dopravy v pohybu. Pozitivně vnímáme zmínku o potřebě zkapacitnění příměstské železnice, byť bez zmínky o diametru, a dlouhý seznam navrhovaných nových tramvajových tratí. V podpoře pěší dopravy program zmiňuje zlepšování bezbariérovosti a podporu bezpečného pohybu dětí v okolí domova. Program také vyjadřuje podporu cyklistické dopravě a vyzdvihuje potřebu zajištění bezpečného koridoru pro průjezd na kole centrem Prahy. Praha Sobě a Zelení ovšem pro bezmotorovou dopravu nabízejí více.

Územní rozvoj a bytovou výstavbu akcentuje koalice podobně jako většina ostatních stran, program je zde dosti konkrétní a návrhy převážně racionální. Částečně oceňujeme zejména na billboardech deklarovanou snahu o zastavení zahušťování sídlišť, tážeme se ale po konkrétní strategii, jak tento slib naplnit. Velmi riskantní je myšlenka na stavební úřad pro velké stavby. Ten by dle našeho názoru jen vytvořil klientelistické prostředí pro silnější developery. V oblasti komunit a veřejného prostoru je program na první pohled dobře soustředěný na aktivitu městských částí. Deklarovaná kulturní a komunitní politika je dobře zacílená na různá městská prostředí.

V oblasti životního prostředí je sympatická snaha zřizovat další parky a vykupovat zelené plochy do vlastnictví města, jakož i deklarace potřeby zřizovat v ulicích vnitřního města stromořadí i za cenu přeložek inženýrských sítí. Celkový přístup k ochraně životního prostředí či vývoji klimatu je ale nedostatečně důsledný. Velké plus je nicméně třeba přiznat za deklarovanou snahu konzultovat záměry s možným negativním dopadem na životní prostředí s veřejností a podpoře občanského sektoru při ochraně životního prostředí.

ANO 2011

Věcný program ANO, oprostí-li se od balastu úvodního PR, je strukturován do konce volebního období (2022) a delšího výhledu (2030), což výrazně přispívá k jeho srozumitelnosti. Konkrétní sliby jsou nicméně v řadě případů – a zejména tam, kde se jedná o otázky vyžadující jasný názor – formulovány neurčitě a je možné je vyložit více způsoby (například řešení rezidenčního parkování nebo podpora příměstské železnice).

V oblasti dopravy považujeme za největší pozitivum podporu S-bahnu s horizontem roku 2030, byť tento bod není zformulován příliš konkrétně. V podpoře veřejné dopravy program dále nevybočuje z průměru. Také u automobilové dopravy jsou sliby očekávatelné, včetně dostavby Městského okruhu do roku 2030, tedy pravděpodobně v rozporu s podmínkami EIA. Formulace k dalšímu vývoji zón placeného stání je v programu ANO zcela neurčitá. Dopady dopravy na životní prostředí řeší program ANO jen nepřímo, zmíněním několika izolovaných opatření typu elektrifikace městského vozového parku. Pěší dopravu zmiňuje jen ve formě investic do nových lávek. Cyklistická doprava pak v programu ANO není zmíněna ani ve formě obecné floskule o její podpoře.

V oblasti územního rozvoje směřuje program ANO stejně jako ostatní strany k urychlení výstavby a zjednodušení rozhodování o stavbách. Cíle ANO jsou poměrně ambiciózní (140 tisíc nových bytů do roku 2030, tedy cca 12 tisíc za rok). Pro mnohé možná líbivý cíl ztrácí na atraktivitě pripomeneme-li si populistické zmínky o údajném brždění výstavby „zelenými“ aktivisty. Tento autoritativní postoj naznačuje, jakým způsobem bude ANO přistupovat k developerským záměrům majícím zřetelné negativní dopady na své okolí. Problematicky hodnotíme také snahu zřídit jeden stavební úřad pro celou Prahu, což je pouze další krok hnutí ANO směrem k centralizaci a klientelizaci rozhodování o stavbách. Veřejný prostor a jeho užívání je nahlíženo dost výrazně prizmatem investic (postavíme, zřídíme, vybudujeme). V oblasti živé kultury je poměrně obsáhlý, dá se ale snadno vysledovat, že směřuje spíše do roviny podpory velkých kulturních projektů, lokální komunitní život je zmiňován velmi okrajově a vágně. Památková péče je v programu řešena slabě, je ale zmíněno omezení vizuálního smogu (což je překvapivé vzhledem k přístupu ANO ke kauze Pražských stavebních předpisů v roce 2015).

V otázkách životního prostředí nabízí ANO (stejně jako většina konzervativních stran) pouze řešení dílčích nedostatků (především údržby zeleně a racionalizace systému likvidace odpadů) bez vize dlouhodobé udržitelnosti životního prostředí nebo dokonce klimatu. Program je v těchto kapitolách (snad s výjimkou nakládání s odpady) velmi nedostatečný.

ČSSD

Program ČSSD je stručný a dost obecný. Oproti ostatním stranám – dokonce i těm konzervativním – pak působí poněkud neaktuálně a bezradně. ČSSD technokraticky podporuje urychlenou výstavbu Městského okruhu a radiál, zklidnění centra odkládá a vymezuje se vůči „aktivistům“, kteří výstavbu okruhů údajně zdržují. V oblasti veřejné dopravy se ČSSD příliš soustřeďuje na rozšiřování sítě metra, jiné kolejové sítě zmiňuje jen vágně. Zcela je opomenuto dopravně významné téma dojížďky ze Středních Čech. Program také téměř nezmiňuje pěší a naprosto pomíjí cyklistickou dopravu. Hlavním politickým slibem v oblasti dopravy je pak zavedení veřejné dopravy zdarma, což lze za stávajících podmínek v Praze hodnotit jedině jako nemístný a škodlivý populismus. Podíl vybraného jízdného by se měl naopak zvýšit, aby mohlo město investovat do staveb pro veřejnou dopravu.

K územní politice se ČSSD v programu téměř nevyjadřuje, výjimkou je upozornění na potřebu bránit úbytku zeleně vlivem výstavby. Podporuje ale obecní bytovou výstavbu a vyjednávání s developery, společně se snahou o možnost převodu nových bytů do vlastnictví města. V obecné rovině program podporuje zlepšování veřejného prostoru a komunitní aktivity, v podstatě ale bez dalších podrobností. Zlepšování kvality ovzduší je v programu zmíněno pouze v souvislosti se Smart city, tedy vlastně vůbec.

Výklad takto formulovaného programu je velmi problematický a to i s ohledem na značku ČSSD.

SPD

Program SPD do jisté míry odráží nezkušenost strany s tématy pražské komunální politiky. Program tak navrhuje buď samozřejmosti nebo kroky, které najdeme i u mnoha jiných stran. Tomu se v programech pochopitelně nevyhýbají ani jiné strany (obzvlášť ANO má v oblibě balit do přitažlivého obalu věci, které by v Praze udělal naprosto každý), přichází-li ale program SPD s originálními nápady, lze často pochybovat o jejich realizovatelnosti.

U silničních okruhů je ve vyjádření přímo smotán dohromady okruh vnější a vnitřní – lze z toho snad vyvodit, že SPD podpoří stavbu obou. V otázce parkování je ale program naprosto populistický, když navrhuje jednotnou parkovací zónu mimo centrum v podstatě za evidenční poplatek na vydání karty. Návrh stavět v budovách parkovací místa pomíjí, že stavebníci tuto povinnost mají už desítky let. Bláznivá je myšlenka, že nějaké zřetelné zlevnění veřejné dopravy pro Pražany může být kompenzováno zdražením jízdenek pro mimopražské. Mimopražské je potřeba z aut do veřejné dopravy dostat, ne jim to ještě ztěžovat. Program SPD ale v dopravě obsahuje i položky, které lze hodnotit pozitivně, například zahloubení ulice V Holešovičkách nebo vyjádření podpory rozvoji pěší a cyklistické dopravě.

V oblasti územního rozvoje program SPD prakticky chybí. Celkem racionálně se nicméně vyjadřuje k bytové politice, aktivitám ve veřejném prostoru a podpoře sousedských aktivit. V oblasti životního prostředí se program soustřeďuje hlavně na jeho pobytovou kvalitu pro uživatele a vymezuje se striktně vůči bezdomovcům a imigrantům (cca 13 % obyvatel Prahy) – aniž by ovšem v některé jiné kapitole jejich situaci racionálně řešil. Problémy s hlukem hodlá řešit nasazením tichého asfaltu – ovšem při současném zrušení hluku a nečistot tlumících zelených tramvajových pásů. Pozitivním opatřením je návrh na jímání dešťové vody.

ODS

Paradigma volebního programu ODS a Svobodných se v kapitolách dopravy a životního prostředí zřetelně odlišuje i od fakticky nepříliš vzdálených postojů ANO. Hlavním rozdílem je téměř naprosté zanedbání tématu životního prostředí a udržitelnosti rozvoje města včetně zamlčení negativních dopadů automobilové dopravy.

ODS jde proti soudobým trendům v oblasti udržitelné mobility a jednostranně se ve městě staví za řidiče automobilů. Nad rámec kroků obvyklých pro jiné strany (urychlená dostavba Městského okruhu a radiál, telematika, zlepšování propustnosti křižovatek apod.) najdeme v programu také návrhy na zvyšování rychlosti jízdy autem v ulicích či zavedení nočních prací na uzavírkách ulic bez zmínky o existenci hlukových limitů. ODS jde také nejdál v představě zahušťování silniční sítě dalšími silničními tunely. Rezidenční parkování chce ODS řešit zřízením celopražské zóny, což je jednoznačně populistický a pro dopravu v širším centru Prahy ničivý krok. V oblasti veřejné dopravy je program ucházející, byť zde zjevně neleží důraz stranické dopravní politiky. Podmínky pro pěší chce ODS „zlepšovat“ výstavbou dalších silnic, údajně uvolňujícím ulice v zástavbě, což je ale bez důrazu na dopravní zklidnění stávajících ulic v rozporu s realitou. Stejně jako u ANO, není v programu ODS ani slovo o cyklistické dopravě.

V oblasti územního rozvoje není – na rozdíl od prakticky všech ostatních stran – téměř řešena bytová politika, v podstatě se omezuje na schvalování nových ploch pro bydlení. Rozvoj veřejných prostranství si ODS představuje formou zajištění podmínek pro ještě větší vytěžení města prostřednictvím komerčních záborů, zcela absentuje podpora místních komunit či akcí ve veřejném prostoru. V otázkách životního prostředí najdeme v programu nutné minimum v podobě dílčích opatření a soustředění se na údržbu zeleně. Vyjádření ke kvalitě ovzduší, tepelnému ostrovu či problematice klimatické změny je nahrazeno floskulemi o nových technologiích a „smart“ řešeních. Vize, kterou dnes ODS představuje, je zřejmá: Dělejme si co chceme, klidně buďme bezohlední, všechny naše ekologické a sociální „pseudoproblémy“ jednou vyřeší technologie, na kterých někdo někde určitě pracuje.

Postoje politických subjektů ke klíčovým otázkám Auto*Matu

V rámci analýzy volebních programů jsme zjišťovali i postoje kandidujících subjektů vůči klíčovým tématům udržitelného rozvoje města. Výsledky této zevrubné analýzy naleznete v samostatném PDF.

Úvodní foto: Martin Strachoň, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0