Archiv Dopravního podniku HMP

Severojižní magistrála do počátku 90. let

V 70. letech 19. století se objevily první úvahy o vytýčení slavnostního bulváru na uvolněných hradebních pozemcích (obdoba Ringstrasse ve Vídni). Záměr ale nebyl realizován a pozemky byly využity k činžovní zástavbě (dnešní ulice Sokolská a Legerova). Ve dvacátých letech minulého století se objevily první úvahy o překlenutí Nuselského údolí, od čtyřicátých let se pak magistrála stabilizuje jako prvek pražského komunikačního systému. Magistrála byla (jako tzv. 2. severojižní magistrála) součástí tzv. Roštového systému z šedesátých let, i Základního komunikačního skeletu z let sedmdesátých. Právě v 70. letech je pak rozhodnuto o její realizaci z důvodu přetížení centra automobilovou dopravou.

Magistrála byla uváděna do provozu postupně v letech 1973 (Nuselský most) – 1980 (Most Barikádníků). Záměr byl koordinován s přestavbou Hlavního nádraží. Magistrále ustoupilo nádraží Těšnov, později i včetně ne zcela nutné demolice cenné budovy padla novorenesanční budova Kavárenského pavilonu poblíž ulice Na Florenci a blok budov s hotelem Slovan, na jehož místě vznikly stejnojmenné garáže. Magistrála byla realizována téměř celá s výjimkou úseku přes nádraží Bubny, které mělo být zrušeno.

Magistrála na sebe navázala značnou část automobilového provozu centrem a podmínkou pro vznik pěších zón na Zlatém kříži, v ulicích Na Příkopě a 28. října. Magistrála nicméně odřízla budovu Národního muzea a společně se zrušením tramvajových tratí na Václavském náměstí a některých pěších spojení vytvořila bariéru odřezávající historické centrum města od Karlína, Žižkova a Vinohrad. V blokové zástavbě Prahy 2 vytvořila z ulic dopravní stoky s minimem pěších povrchových vazeb. Na území Prahy 4 pak byla veškerá křížení řešena dokonce jen mimoúrovňově.

Na počátku 90. let se v rámci tehdejšího přehodnocování dopravní koncepce hledalo řešení pro převedení jedné větve magistrály za Muzeum a uvažovalo se o částečné humanizaci ulic Sokolská a Legerova (ateliér ALEJ). Rychlý nárůst intenzit automobilové dopravy ale tyto myšlenky zastavil.

(zdroj Wikipedia a studie ÚRM (Útvar rozvoje města) a TSK-ÚDI (Technická správa komunikací – Úsek dopravního inženýrství) 2009)