5 způsobů, jak překonat beznaděj z klimatické krize

Pokud vám na naší planetě záleží alespoň trochu, může být těžké odtrhnout se od titulků a videí o vyschlých řekách a jezerech, požárech v západní a jižní Evropě, povodních v Asii či o proměně amazonského deštného pralesa v savanu. Zvlášť, když sami aktuálně zažíváme další vedru veder.

„Každý rozumný člověk má důvod pociťovat z klimatické změny úzkost,“ říká Sara Via, profesorka entomologie a odbornice na poradenství při University of Maryland. „Protilékem na environmentální úzkost i klimatický fatalismus – které často vedou jen k nečinnosti – je něco udělat. Vyberte si činnost, která vám dává smysl, a pak pokračujte dál a udělejte další krok.“

Via je původně evoluční genetička. Řadu let vyučovala na University of Maryland kurz ekologie a evoluce, jehož součástí byly také dopady lidské činnosti na ekosystémy, například kyselé deště. Postupem času ji však stále více znepokojovaly důsledky klimatické změny, a proto se v roce 2023 rozhodla omezit vědecký výzkum a soustředit se na vzdělávání veřejnosti o globálním oteplování – a o tom, jak může každý z nás přispět ke změně.

„Vědecké poznatky převádím do srozumitelné podoby a snažím se je co nejvíce zjednodušit pomocí názorných vizuálních pomůcek. Pomáhám lidem pochopit, co skutečně funguje – například elektrická tepelná čerpadla – a co je naopak méně pravděpodobné, že přinese významný užitek, například zachycování uhlíku,“ říká.

Jedno z hlavních sdělení, které zdůrazňuje, je, že lidé často nabývají dojmu, že jejich individuální rozhodnutí nemají žádný význam. Ve skutečnosti však 60 % emisí souvisejících se spotřebou energie vzniká v důsledku rozhodnutí, která děláme ve svých domácnostech.

Ne každý z nás může vyvíjet účinnější klimatizační technologie, šlechtit odrůdy jabloní odolné vůči horku a chorobám nebo navrhovat estetické a udržitelné autobusové zastávky, jak to dělají vědci, pedagogové a absolventi University of Maryland. Podle Vii však existuje řada způsobů, jak může každý z nás přispět k řešení klimatické změny v každodenním životě:

1. Omezte plýtvání potravinami

V Evropské unii se každoročně vyplýtvá přibližně 59 milionů tun potravin, což představuje asi 132 kilogramů na každého obyvatele. Více než polovina tohoto odpadu vzniká přímo v domácnostech. To znamená, že nazmar přijdou také půda, voda, energie a další zdroje, které byly na jejich výrobu vynaloženy, upozorňuje Via. „Kompostování je skvělá věc, ale je až posledním krokem. Tím prvním je potravinami vůbec neplýtvat. Než vyrazíte do obchodu, naplánujte si, co skutečně potřebujete. Nenakupujte impulzivně – ušetříte tím peníze – a pak se postarejte o to, abyste všechno, co koupíte, také uvařili a snědli beze zbytku.“

2. Nakupujte méně

Například levné oblečení od firem rychlé módy, jako je Shein, bývá nekvalitní a lidé ho často brzy vyhodí, říká Via. V průměru se oděv vyřadí už po pouhých sedmi nošeních. „Potřebujeme oběhové hospodářství, ve kterém se věci opravují, znovu používají a nakonec recyklují na nové výrobky, místo abychom neustále těžili nové suroviny a po krátké době je vyhazovali.“ Zkuste nakupovat v second handech nebo si oblečení vyměňovat s přáteli. Oblečení perte pokud možno ve studené vodě a sušte ho na šňůře místo v sušičce. Je to nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale také to pomáhá zachovat vaše oblíbené kousky v lepším stavu po delší dobu.

3. Přejděte na elektrická zařízení, kde je to možné

Pokud vlastníte dům nebo byt, nahrazujte dosluhující plynové spotřebiče elektrickými. Pomůžete tak snížit emise metanu i dalších skleníkových plynů. Zvažte například indukční varnou desku, která je energeticky účinnější než běžný elektrický sporák i plynový vařič. Při výměně vytápění dejte přednost tepelnému čerpadlu před plynovým kotlem. „Právě tato občasná, ale významná rozhodnutí mají velký dopad,“ říká Via.

4. Jezte více rostlinné stravy

Ať už si vybíráte oběd v menze, nebo si připravujete jídlo do práce či do školy, zkuste častěji sáhnout po rostlinných pokrmech. Chov skotu patří mezi hlavní příčiny odlesňování tropických oblastí, což vede k úbytku biologické rozmanitosti a ničení jedněch z nejvýznamnějších přírodních úložišť uhlíku na Zemi. Krávy i ovce navíc při trávení produkují metan, silný skleníkový plyn. Pokud si místo hovězího hamburgeru dáte například burrito s fazolemi, bude k přípravě vašeho jídla zapotřebí přibližně dvacetkrát méně půdy a vznikne zhruba dvacetkrát méně emisí skleníkových plynů.

5. Přehodnoťte způsoby dopravy

Až vaše auto doslouží, další už si nekupujte nebo zvažte elektromobil. Do té doby se snažte jezdit autem co nejméně – spojte více pochůzek do jedné cesty, využívejte práci na dálku, domlouvejte se na spolujízdě nebo dávejte přednost autobusům a další veřejné dopravě či jízdě na kole. Změnu svých každodenních dopravních návyků můžete začít tím, že přijmete Zářijovou výzvu Do práce na kole a zkusíte to s námi po prázdninách dva týdny na vlastní pohon. Při plánování dovolené zkuste vybírat destinace, kam není nutné letět letadlem. Letecká doprava totiž patří k formám cestování s nejvyššími emisemi skleníkových plynů a největšími dopady na klima.

Bonus: Přečtěte si knihu The Future We Choose

Jejími autory jsou Christiana Figueresová a Tom Rivett-Carnac, kteří stáli v čele vyjednávání Pařížské klimatické dohody. „Autoři nabízejí přesvědčivou představu o tom, o kolik lepší může být naše budoucnost, pokud se zbavíme závislosti na fosilních palivech. Zároveň vysvětlují, jak takovou budoucnost můžeme společně vybudovat díky přístupu, který nazývají zatvrzelý optimismus,“ říká Via.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!