AutoMat podal znovu námitky k Metropolitnímu plánu

Také díky našim námitkám se v poslední verzi nového územního plánu Prahy o dost zlepšilo postavení veřejné a cyklistické dopravy. Naopak konzervativní podpora aut a mezery v ochraně zeleně i stávající zástavby přinutila AutoMat podat řadu námitek z roku 2022 znovu.

Opakované projednání Metropolitního plánu, tedy nového územního plánu Prahy, přišlo po třech letech. K jeho upravené podobě bylo možné podat připomínky či námitky do 3. prosince 2025. Zároveň to byla příležitost zkontrolovat zapracování těch předchozích.

Hlavní město nám bohužel podobně jako ostatním spolkům vypořádání těch z roku 2022 neposkytlo, takže jsme měli těžší práci. AutoMat podal většinu námitek znovu, i když často aktualizovaných podle proběhlých změn.

Bezmotorová doprava

Nejvíce úspěšných námitek podpořených podpisy veřejnosti jsme zaznamenali v oblasti bezmotorové dopravy, respektive cyklodopravy. Podrobněji jsme se jim věnovali v samostatném komentáři na webu Městem na kole. Předchozí verze návrhu nepojímaly cyklistickou infrastrukturu dostatečně jako dopravní. To se v nové verzi změnilo k lepšímu, přibyly zásadní cyklotrasy, části z nich dokonce jako veřejně prospěšné stavby.

Oproti předchozí verzi aktuální návrh Metropolitního plánu vhodně kombinuje dopravní a rekreační význam infrastruktury. V plánu jsou nově zařazeny nejvýznamnější cyklotrasy ve vnitřní Praze, což byl dlouhodobě požadavek pražské cyklokomise i AutoMatu. Také přibylo staveb označených jako veřejně prospěšné včetně například lávky z Císařské louky.

Nedostatkem je, že koridory na celoměstských cyklotrasách v tzv. rozvojových a transformačních územích jsou často řešeny jako tzv. „pěší prostupnosti“, což nezaručuje, že by v takových koridorech jízda na kole měla být vždy možná. A protože je síť významných cyklotras v plánu proti celoměstskému systému stále relativně řídká, zůstává velká část cyklotras celoměstského systému v územním plánu ošetřená nedostatečně.

Stavby pro automobilovou dopravu

Na rozdíl od námitek k cyklodopravě AutoMatí výhrady k pojetí automobilové dopravy vyšly z většiny na prázdno. Celkem jsme se vyjadřovali k 29 stavebním projektům a jednu připomínku jsme podávali obecně k etapizaci staveb. Z tohoto nám magistrát uznal z části jednu námitku (změnu propojení Čiklova–Otakarova z automobilové komunikace na významnou cyklotrasu) a v případě humanizace magistrály (kterou dlouhodobě podporujeme formou souhlasné námitky) odstranění návrhu úprav mimoúrovňové křižovatky s ulicí Na Strži.

Revitalizaci magistrály podporujeme dlouhodobě

Zásadní prosba k etapizaci jednotlivých staveb vyslyšena nebyla. Stále podle nás platí, že některé záměry pro automobilovou dopravu je třeba podmínit zprovozněním nadřazených záměrů. Stejně tak některé záměry pro automobilovou dopravu nebo výstavbu nových čtvrtí je třeba podmínit zprovozněním záměrů pro veřejnou dopravu (například metro D či nové tramvajové trati). Jen tak je ale šance zabránit přehlcení nových komunikací a zároveň posílit konkurenceschopnost veřejné hromadné dopravy především v rozvojových lokalitách.

V Metropolitním plánu rovněž zůstávají za nás výrazně problematické projekty typu Radlické, Vysočanské či Břevnovské radiály.

Stavby pro veřejnou dopravu

Plánovaná infrastruktura pro veřejnou dopravu doznala v aktuální podobě Metroplánu vylepšení. Kvitujeme především potvrzení veřejného zájmu u řady nových tramvajových tratí (například Budějovická–Dvorce, Nádraží Podbaba–Suchdol či Vinohradská–Hlavní nádraží–Bolzanova), což by mělo usnadnit jejich realizaci. Část tratí se navíc i v souladu s našimi námitkami přesunula z územní rezervy do stavu návrhu (třeba trať Sídliště Řepy–Zličín).

Nově se také počítá s územní rezervou pro trať metra C na sídliště Petrovice a s pokračováním k Nádraží Uhříněves, kde by mohl vzniknout kvalitní přestupní bod v návaznosti na příměstské vlakové linky. Oceňujeme rovněž zařazení druhých vestibulů stanic metra Roztyly, Opatov a Strašnická.

Výhrady máme stále k některým napojením na vlakové trati Nového spojení II. Mimo jiné se to týká možných přestupů na metro D v Nuslích, kde po zapracování koncepce Správy železnic nevznikne přímý přestup, což lze považovat za výrazné zhoršení celého projektu. Stejně tak znovu požadujeme zapracování některých uvažovaných tramvajových tratí na okraj Prahy do územní rezervy či návrhu.

Urbanismus a územní rozvoj

Poslední a velmi citlivou oblastí našich námitek v roce 2022 i nyní je komplexní téma územního rozvoje ve smyslu podmínek pro výstavbu.

Do úvodu těchto námitek jsme vložili tento odstavec: „Obáváme se, že v úpravách dostala přednost právní kontinuita zájmů soukromých vlastníků nad zájmy veřejnými, potažmo městských částí, a zájmy veřejnosti. Přáli bychom si proto, aby v opakovaném veřejném projednání bylo přihlíženo především k veřejným zájmům s ohledem na výzvy v době klimatické změny, krize bydlení a zhoršující se podmínky pro život ve městě.“

Podobně jako další spolky či veřejnost jsme se dříve i nyní výrazně soustředili na řešení rozvoje tzv. modernistických struktur, většinou sídlišť. Možnost výstavby v nově zavedených plochách parků ve volné zástavbě (zeleně okolo sídlištních budov) se výrazně změnila a odpovědi na položené dotazy nejsou dostatečně přesvědčivé.

Konkrétně se jedná o doplněnou možnost umisťovat do parku ve volné zástavbě kromě jiných staveb také budovy pro dopravní a technickou infrastrukturu (článek 94, odst. 4). Zde postrádáme jasnější specifikaci, o jaké budovy se vlastně jedná, Metropolitní plán pro ně rovněž nestanovuje žádné výškové a prostorové regulace. Podle nás tedy nebude zřejmé, co se v takovém případě může v těchto plochách budovat a bude do jisté míry na libovůli stavebního úřadu, jak velký objekt povolí.

Oproti znění z roku 2022 plán umožňuje také těmito záměry snižovat množství nezpevněných ploch. Na základě našich dotazů jsme se dozvěděli, že konkrétně parkovací domy jsou na sídlištích ze strany obyvatel žádoucí. Neohrozí ale toto nadměrné rozvolnění skutečné veřejné zájmy, které jsou pro budoucnost Prahy podstatné? Podobně nejednoznačná je nyní také ochrana stávajících zahrad v blokové zástavbě.

Ochrana zeleně ve vnitroblocích je zásadní

Transformační a rozvojové plochy s otazníkem

Žádáme rovněž o stanovení jednoznačného požadavku na zpracování územního plánu vymezené části Prahy (ÚPčP) či územní studie jako podkladu pro rozhodování pro transformační a rozvojové plochy stanovené v Metropolitním plánu. Na příkladech z poslední doby (Nákladové nádraží Žižkov, Bubny-Zátory) se ukazuje, že využití podrobnějšího podkladu, jakými ÚPčP či územní studie jsou, do nichž může vstupovat jak státní správa, tak samospráva, jednoznačně snižuje rizika nakládání developerů s těmito lokalitami.

Toto neupravuje dostatečně ani nově zavedená podmíněnost plánovacími smlouvami, protože se netýká všech transformačních a rozvojových ploch a zároveň nevyžadují zpracování detailnějšího plánu projednaného se všemi významnými subjekty včetně veřejnosti. Systém požadavků pro nakládání s transformačními a rozvojovými plochami vč. tzv. parametrické regulace pak naopak může znevýhodňovat stavebníky a vlastníky menších pozemků.

Nejednoznačný výklad některých textových částí Metropolitního plánu může mít kromě ohrožení udržitelného rozvoje Prahy ve výsledku podobný efekt. Jsme zvědaví, jak se pražský magistrát nejen s našimi připomínkami, resp. námitkami vypořádá. Finální podoba významného dokumentu by měla být schvalována někdy před létem příštího roku zastupitelstvem. Dění kolem něj budeme i nadále sledovat.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!