Nejlepší evropská města pro pohyb dětí: Prahu jen těsně minulo označení zaostávající

Paříž se stala nejlepším evropským městem pro samostatný pohyb dětí – pěšky nebo na kole. Vyplývá to z nového žebříčku iniciativy Clean Cities Campaign. V posledních letech zaznamenalo francouzské hlavní město výrazný pokrok a spolu s Londýnem a Bruselem nyní konkuruje tradičním lídrům v oblasti kvality městského prostředí, jako jsou Amsterdam a Kodaň. Praha se jen těsně vyhnula označení „zaostávající“, které v žebříčku připadlo mnoha zemím střední a východní Evropy. Dne 1. června bude Praha hostit Světovou cyklojízdu, jejímž cílem je upozornit na potřebu bezpečné dopravní infrastruktury.

Paříž se podle podrobného žebříčku zveřejněného dnes stala nejlepším městem v Evropě pro děti, které se chtějí pohybovat pěšky, na kole nebo samostatně. Umístila se na prvním místě ze 36 evropských měst díky své rozsáhlé – i když poměrně nové – síti oddělené cyklistické infrastruktury, sníženým rychlostním limitům a zónám s nízkým nebo žádným provozem v okolí škol.

Za Paříží se v žebříčku umístily Amsterdam, Antverpy, Brusel, Lyon a Helsinky – skupina dlouholetých průkopníků progresivní městské mobility, ke které se nyní přidávají rychle se zlepšující nováčci. Spodní část žebříčku naopak ovládají města z jižní, střední a východní Evropy, i když výjimku tvoří například Vratislav, Lublaň a Varšava, které si vedly čestně.

Tento žebříček vychází z oficiálních dat shromážděných mezinárodní neziskovou organizací Clean Cities Campaign. Města byla porovnávána na základě tří ukazatelů, které odpovídají doporučením UNICEF a dalších expertů na to, jak učinit města a dopravní systémy přívětivějšími pro děti – skupinu, která patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu.

Dětská těla, která se teprve vyvíjejí, jsou výrazně zranitelnější vůči dopravním nehodám i znečištění ovzduší. V Evropské unii je každý den v průměru zabito jedno dítě a přibližně osmnáct dalších je vážně zraněno při dopravních nehodách – ačkoliv míra nehodovosti se mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší. Odhaduje se, že v Evropě každý rok předčasně zemře více než tisíc dětí a dospívajících v důsledku znečištění ovzduší. Nárůst počtu osobních aut přitom přímo souvisí s úbytkem – někdy až dramatickým – schopnosti dětí samostatně se pohybovat po městě, zejména u dívek. To přispívá k „epidemii“ fyzické neaktivity.

Co se měřilo

Prvním kritériem byl počet tzv. „školních ulic“ v okolí základních škol – tedy oblastí, kde je doprava omezena s cílem zvýšit bezpečnost, snížit hluk a zlepšit kvalitu ovzduší, čímž se zároveň podporuje pěší a cyklistická doprava dětí do školy. V tomto ohledu vede Londýn s 525 takovými ulicemi – nejvíce ze všech hodnocených měst – následovaný Milánem a Paříží.

Druhé kritérium se týkalo cyklopruhů fyzicky oddělených od motorové dopravy, protože výzkumy ukazují, že právě na nich se děti cítí nejbezpečněji. Paříž a Helsinky mají chráněnou cyklistickou infrastrukturu pokrývající téměř polovinu (48 %) uliční sítě – více než jakékoliv jiné město v žebříčku. Hned za nimi následuje Kodaň se 43 %.

Třetím kritériem byly městské rychlostní limity 30 km/h, které prokazatelně snižují znečištění i počet nehod – a které jsou označovány za samozřejmost a plně podporovány organizacemi jako WHO, OECD nebo Evropská rada pro bezpečnost dopravy. Paříž tento limit zavedla na téměř celé své uliční síti (89 %) – nejvíce ze všech měst – následována Bruselem a Lyonem.

Barbara Stoll, výkonná ředitelka iniciativy Clean Cities Campaign, uvedla:

„Dnešní děti mají méně svobody pohybovat se samostatně po svých městech a jsou méně fyzicky aktivní než dříve – zejména dívky. Náš žebříček ale ukazuje, že rodiče, učitelé i městští lídři mohou dosáhnout výrazného a rychlého pokroku. Procházet se dnes Paříží je jako nadechnout se čerstvého vzduchu ve srovnání s tím, jak to vypadalo před deseti lety. Vyžaduje to vizi, vůdcovství a dlouhodobé investice – ale většina měst může a měla by dosáhnout stejného pokroku.“

Každý potřebuje možnost pohybovat se po městě bezpečně – děti i dospělí

Tajemství úspěchu: vedení města

Dlouholetí průkopníci progresivní městské mobility, jako Amsterdam (2. místo celkově, známka B) a Kodaň (11. místo, známka C), si udržují přední pozice v žebříčku. Naopak města jako Paříž, Brusel (4. místo, známka C) a Londýn (14. místo, známka C) zaznamenala v posledních letech rychlý vzestup.

Jak uvádí Clean Cities Campaign, za úspěchem těchto měst – jak nových lídrů, tak zkušených hráčů – často stojí aktivní a zapojení městští lídři. Právě tento faktor dokáže překonat jinak zřetelné rozdíly mezi severem a jihem, západem a východem Evropy, nebo mezi regiony s různou úrovní příjmů. Národní politika hraje menší roli – i města v rámci jedné země dosáhla velmi rozdílných výsledků. Například nejvýše hodnocené italské město Bologna (16. místo, známka C) ostře kontrastuje s Florencií (29. místo, známka E) a Římem (32. místo, známka E). Ve Španělsku si Barcelona (7. místo, známka C) vede výrazně lépe než Madrid (26. místo, známka D) a Zaragoza (28. místo, známka D).

Nerovnoměrný pokrok

Obecně platí, že města dosahují dobrých výsledků ve snižování rychlostních limitů, ale ztrácejí body kvůli nízkému počtu „školních ulic“ – právě proto žádné město nezískalo známku A. Paříž se tomuto hodnocení přiblížila díky dobrým výsledkům ve všech třech sledovaných oblastech, ale stále jí chybí více školních ulic.

Na spodních příčkách žebříčku, s hodnocením E a F, se nachází řada měst z jižní, střední a východní Evropy. Praha se umístila na 25. místě, Bratislava na 27. – obě města těsně předstihla osm měst označených jako „zaostávající“ (s hodnocením E nebo F).

Itálie vyniká kvalitou pěších školních ulic, ale nemá žádné město v první desítce a čtyři se umístila na úplném chvostu – kvůli nedostatku konzistentního politického vedení, investic a odporu vůči progresivním opatřením.

Německo a Polsko v první desítce chybí kvůli zakořeněné automobilové kultuře a omezeným pravomocím měst v oblasti omezení rychlosti a parkování. Přesto se díky silnému městskému vedení podařilo Mnichovu (12. místo, známka C) a Vratislavi (20. místo, známka D) výrazně posunout vzhůru.

Výzva k akci

Deset měst nemá vůbec žádné školní ulice, a většina těch, které existují, funguje pouze během ranních a odpoledních špiček, nikoli jako trvalé pěší zóny. V pěti městech mohou auta stále jezdit velmi vysokou rychlostí – méně než 10 % ulic je zde omezeno na 30 km/h. Chráněné cyklopruhy jsou ve 36 městech poměrně vzácné – v průměru pokrývají jen 17 % uliční sítě.

Iniciativa Clean Cities vyzývá všechna města, aby zavedla přístup „děti na prvním místě“ při plánování městské mobility. Podle této organizace by vlády měly města v tomto směru aktivně podporovat, zatímco Evropská komise by měla ve svých připravovaných právních předpisech důrazněji prosazovat školní ulice a chráněné cyklopruhy a zároveň zlepšit pravidla pro sběr dat.

Celou zprávu najdete zde.

Světová cyklojízda v Praze se uskuteční v neděli 1. června 2025, na Den dětí

Přidejte se k nám na cyklojízdu

Letos se Světová cyklojízda, která se koná na Den dětí, 1. června 2025, zaměří na bezpečnost silničního provozu a význam chráněné infrastruktury. Připojte se k nám, zástupcům OSN a velvyslanectvím z celého světa na společnou jízdu centrem Prahy — projedeme místa, kde byste sami možná neriskovali jezdit na kole. Společně upozorníme na potřebu bezpečné infrastruktury pro všechny.

Sraz je v 14:00 u stanice metra Strašnická. Srdečně vás zveme také na doprovodný program pro děti i dospělé v Kampusu Hybernská.

Dlouhodobým cílem akce je podpořit kolo jako městskou dopravu budoucnosti — což je poslání, které AutoMat sleduje nejen během Světové cyklojízdy.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!