Výzva Do práce na kole bude opět rekordní a možná také poslední

01. 04. 2019, Do práce na kole

Během organizace tradiční květnové výzvy Do práce na kole, jejímž hlavním cílem je dostat co nejvíce lidí ve městech na kola, padl v pořadatelském spolku Auto*Mat zpočátku nevinný návrh: „Děcka, pojďme na týden přestat šlapat a naopak zkusit dojíždět do práce autem!“

S neotřelým nápadem i vysvětlením, že není špatné poznat problematiku městské dopravy ze všech úhlů, přišel nový progresivní manažer Do práce na kole Honza Haruda. Po následné vzrušené debatě, kdy se jeden ze pracovně starších členů Auto*Matu pokusil demonstrativně vyskočit z okna (život mu ovšem zachránila cyklistická přilba), se členové spolku shodli, že na tom něco bude, a že tedy proč ne. Na světové klimatické summity se přeci také létá letadlem.

Drobný zádrhel představovala pouze absolutní absence řidičských oprávnění aktivistů. Ten ale hladce vyřešili během několika večerních rychlokurzů, které vykázali v rámci šikovně napsaného grantu od Ministerstva životního prostředí. Nový vozový park byl obratem pořízen dílem z příspěvků spolkového Klubu přátel, dílem z Open Society Fund George Sorose a především z daní dosavadních haterů Auto*Matu.

A jak experiment dopadl? Toto jsou vybrané reakce některých členů Auto*Matu:

Anna Kociánová: Auto si pořídím, až splatíme naše tři hypotéky, ale ty zkoušky nebyly k zahození. Dozvěděla jsem se třeba to, že na červenou se stojí a na zelenou jezdí. Používám sice jenom kolo, takže se nemohlo nic stát, ale do teď jsem si myslela, že je to naopak! Hahaha.

Michal Lehečka: K čemu bych to přirovnal… Bylo to něco jako poprvé se líbat s holkou. Když pak táta viděl mé vzrušení, dokonce mi přenechal auto a já tak můžu zase uvažovat, že se konečně přestěhuji někam do suburbanu.

Peter Halaj: Konečne nám niekto otvoril oči! Pozri, teraz už viem, že keď som posledne viezol moju babičku po prvej operácii krčku na štanglu, že to bol chorý nápad!

Martin Šotola: Paráda! V autě se cítím prostě bezpečněji, i když nevím, jestli se bezpečně cítí i mé okolí. Občas totiž zapomenu, že nejsem na kole a vezmu to po chodníku (smích).

Ladislav Kerleha: Do teď jsem vozil děti do školky na kole. Protože máme dětí asi pět, musel jsem jezdit tam a zpět, tam a zpět, tam a zpět a ještě dvakrát tyvole tam a zpět. Auto mi teď šetří asi tři hodiny času, takže se stíhám objevit v práci aspoň v úterý.

Nikola Šedová: Odjakživa jsem parkovala kolo na chodníku před domem a trochu jsem se tam o něj bála. Teď tam nechávám auto, lidi o něj skoro zakopávají, tak už se nebojím tolik. I když Rudolfa (jak svému plechovému fešákovi říkám) ze zvyku pořád zamykám i tím klasickým cyklozámkem. Ale příští týden už to myslím zvládneme bez něj… Juchů!

Zdeněk Svačina: S autem přišla svoboda. Sbalil jsem na něj novou přítelkyni, která mě nenutí být veganem. U McDrive mě teď najdete skoro každý den. Ty zbylé dny jsem u Drive Thru na křidýlkách,-))

Bára Císařová: Sakra, proč mi tohle nikdo neřekl dřív?? Kvůli dojíždění na kole na schůzky s firemními partnery jsem měsíčně utratila 2500 jen za parfémy! Za diesel teď nechám 2000 a těch pět set můžu aspoň posílat na děti s astmatem.

Jakub Holzer: Osobně největší výhodu spatřuji v tom, že jako introvert se v osobním vozidle nemusím s nikým zdravit nebo dělat, že ho nevidím. Nemusím se ani nikoho ptát, jestli si k němu můžu přisednout jako v rannímu vlaku z Českého Brodu, kde nikdy není volná čtyřka.

Petra Melingerová: Do školy na kole 2020? Tak to určitě! Teď vidím a stydím se, jak jsme ty mladé lidi sprostě manipulovali. Je mi to líto.

Ondřej Hána: Mám na to trochu jiný pohled. Na kole jsem jezdil denně a opravdu jsem cítil ten příval endorfinů, štěstí. Cítil jsem se asi jako Jirka Macháček v Samotářích, jenže to mělo i tu druhou stránku. Mezi zbytek společnosti jsem moc nezapadal. To se teď, v autě, rapidně zlepšilo, takže ano, pokračuji dál.

Jan Haruda: Řeknu vám tajemství: Hned první den jsem si nechal vymontovat filtr pevných částic. Jsem totiž z Ostravy a teď se cítím mnohem víc jako doma.

Od Vráti Fillera, dnes už bývalého vedoucího projektu Rozvoj Prahy, se zatím nepodařilo získat plnohodnotnou odpověď. V SMS poslal jen záhadnou zkratku: „S-U-V!“

Experiment měl zřejmě jiný než zamýšlený efekt. Auto*Mat se nyní shoduje, že napřesrok už nevidí smysl pořádat „pomýlenou“ výzvu Do práce na kole. „Letos jsme očekávali opět nárůst, určitě přes 20 000 účastníků. Teď naopak přemýšlíme, jak to zredukovat. První nápad je nasadit do registračního systému nějaké bugy a hlavně neposlat lidem trička, ale to teď střílím trochu od boku“, uvažuje manažer Honza Haruda.

Auto*Mat pravděpodobně také zcela přehodnotí i své celkové poslání a už také uvažuje o přejmenování: ve veřejném hlasování jeho nově se rekrutujících podporovatelů zatím vede název Auto*Fil, následován návrhy Auto*Mobil a Au*To.


„Každý se může mýlit, ale naštěstí je to už za námi
,“ hodnotí spolek své dosavadní aktivity v tiskové zprávě. Před námi jsou nové výzvy. Například uzavřít Smetanovo nábřeží jen pro auta, ale hlavně je třeba dostavět Blanku 2, Radlickou radiálu a okruhy… Škoda, že jsme na to nepřišli o pár let dřív, kdy měla Praha vstřícnější vedení. No a zákaz cyklistů na Praze 1 se nám povedlo zrušit, takže zpětně ho zavést bude brnkačka.“

Nakrmte AutoMat

Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku uvidíte údaje potřebné k založení platby v bance.

měsíčně 1000,-

Děkujeme mnohokrát za Vaší podporu, moc si ji vážíme.

Prosíme, nastavte si platbu ve své bance podle následujících údajů, abychom poznali, že jde o podporu od Vás.

  • ve prospěch účtu: 2400063333/2010
  • částka: [amount]
  • variabilní symbol: [variable_symbol]
  • vybraná frekvence plateb: [freq]
Něco se nepovedlo
Zpět do formuláře