AutoMat: Deset let s Blankou – doprava v Praze je přehlcená, potřebných opatření vznikla jen třetina

Praha – Tunel Blanka je v provozu už 10 let. Dodnes není zkolaudovaný – a ještě větší problém představuje jeho dopad na dopravu v Praze. Podle aktuální analýzy spolku AutoMat od zprovoznění tunelu narostla automobilová doprava v Praze o více než 11 %. Z potřebných doprovodných opatření, která měla zmírnit negativní vliv stavby, byla realizována pouze třetina.

Dostala Blanka smysl?

AutoMat už v roce 2015 v kampani Dejme Blance smysl navrhl soubor opatření, která měla omezit tranzit centrem, zklidnit magistrálu a další přetížené ulice nebo umožnit provoz autobusů přímo v tunelu. Z klíčových kroků nebyl dodnes žádný plně realizován.

Před deseti lety, půl roku po otevření tunelu, dosáhla naplněnost opatření pouhých 5 %. Dnes se dostáváme na 32,4 %. Nejzásadnější změny – omezení tranzitu v centru, světelné závory či humanizace Severojižní magistrály – zůstávají na papíře.

Nárůst dopravy a sever Prahy jako oběť

Podle dat Technické správy komunikací došlo od otevření Blanky k nárůstu intenzity automobilové dopravy o více než 11 %. Nejvíce postižen je sever Prahy:

• výpadovka V Holešovičkách vzrostla ze 68 tisíc aut denně v roce 2014 na 91 tisíc v roce 2024,
• Povltavská ze 13 tisíc na 32 tisíc vozidel denně.

Původní sliby politiků, že „jezdit po Praze bude radost“, se nenaplnily. Vlivem tzv. dopravní indukce naopak Blanka přispěla k celkovému zahlcení komunikační sítě.

Investice za 43 miliard korun nemohla sama o sobě situaci vyřešit. Bez omezení vjezdu do centra a bez kompenzačních opatření zůstává efektivita tunelu malá a jeho negativní dopady významné.

„Blanka ukazuje, že velké dopravní stavby bez doprovodných opatření nezlepší dopravu ani kvalitu života ve městě. Naopak – přitáhnou ještě více aut,“ shrnuje Michal Kalina z AutoMatu.

ANALÝZA AutoMatu: Doprava na sledované síti TSK během deseti let od zprovoznění tunelu Blanka