Mnichov

Mnichov s propracovaným systémem dvou okruhů a radiál sloužícím dobře automobilové dopravě, je často dáván Praze za vzor. Má kvalitní infrastrukturu pro automobilovou dopravu, zejména mnoho let dostavěný městský okruh. Mnichov si ve větším rozsahu než Praha vyzkoušel různé dopravní fenomény, především vlnu rušení tramvají, výstavbu kapacitních komunikací a tunelů a podporu cyklistické dopravy.

Mnichov se umísťuje vysoko v žebříčcích hodnocení kvality života světových metropolí. V hodnocení Mercer se v roce 2012 umístil znovu na čtvrtém místě. Jen Curych, Vídeň a Auckland se můžou chlubit lepšími výsledky. Praha skončila na 69. místě.

Vybrané postřehy z dopravního fungování města

Podíl cest autem je srovnatelný s Prahou, podíl veřejné dopravy je oproti Praze poloviční. Cyklodoprava zajišťuje přes 17% cest. První průjezdný tunel S-Bahnu byl v Mnichově postaven už v sedmdesátých letech u příležitosti pořádání olympijských her. Nedávno byl zkapacitněn a v roce 2020 má vzniknout ještě druhý.
Neúplný vnější silniční okruh nebude v jižní části dostavěn. Městský okruh, vybudovaný v padesátých a šedesátých letech, se od sedmdesátých let postupně zahlubuje do tunelů. V roce 1990 byla výstavba dalších tunelů zastavena, po těsném výsledku referenda z roku 1996 byla stavba tunelů obnovena. Mnichov má nejvyšší podíl cyklodopravy mezi německými městy nad milion obyvatel. Podpora cyklistické dopravy jde ruku v ruce s dopravním zklidňováním. Vedlejší ulice jsou až na výjimky v režimu zóny 30, ty tvoří 80 – 85 % celé uliční sítě.

Klíčové parametry a zajímavosti územního a dopravního plánování

Cílem dopravního plánování Mnichova je přesunout co nejvíce cest vykonaných autem k šetrnějším druhům dopravy. Od roku 2002 do roku 2011 se podařilo snížit podíl automobilové dopravy o 8,5 procentních bodů, zároveň navýšit cyklodopravu o 7,4 procentních bodů. Počet aut denně vjíždějících do centra se mezi rokem 1993 a 2009 snížil na méně než polovinu, do oblasti vymezené městským okruhem vjíždí denně o sto tisíc aut méně.

Nové obytné oblasti jsou dle územního plánu zakládány v docházkové vzdálenosti k zastávkám S-Bahnu a metra. Jsou stanoveny standardy obsluhy veřejnou dopravou pro jednotlivé oblasti města, s definovanými maximálními intervaly veřejné dopravy. V roce 1991 bylo rozhodnuto o integrovaném plánování ve veřejné dopravě., následně došlo ke zlepšení infrastruktury, vozidel i preference. Zřízení preference tramvají na všech křižovatkách od roku 2003 zkrátilo cestovní časy na všech linkách.

Součástí organizace parkování v rámci dopravního masterplánu je i rozšiřování parkovišť P+R a míst vyhrazených pro zásobování. Od roku 2012 je povinné zřizovat všech nových a rekonstruovaných budovách povinně stojany na kola.

PDF ke stažení (29 stran, 1 MB).

Vydání této sady studií finančně podpořil Fond Otakara Motejla.