Města vedená ženami vzkvétají. Klíč je ve spravedlivém sdílení veřejného prostoru

Ženy ve funkci starostek dosáhly v posledním desetiletí výrazných úspěchů na cestě k tomu, aby doprava ve městech sloužila všem, nejen úzké skupině bohatých lidí.

Podle OSN bude do poloviny století žít ve městech 68 % světové populace. Urbanizace v tomto tempu, bezprecedentní v moderní době, znamená, že města čelí stejně bezprecedentnímu souběhu krizí – od nedostatku dostupného bydlení přes rostoucí dopravní zácpy způsobující znečištění ovzduší až po snižování bezpečnosti a kvality života. Jeho důsledky dále zhoršuje klimatická krize, která v mnoha regionech přináší extrémní vlny veder, silné deště, záplavy a další extrémní projevy počasí. I když dopady těchto změn pocítí všichni, následky selhání v jejich řešení dopadají nepřiměřeně na ty nejzranitelnější skupiny obyvatel.

Současný stav v mnoha městech vypadá tak, že jsou designována pro individuální automobilovou dopravu, na základě předpokladu, že téměř každý může a bude potřebovat řídit. To však ignoruje realitu, že pro děti, ale i mnoho žen, starších lidí a osob se zdravotním postižením to jednoduše není možnost. Více aut znamená méně prostoru pro chůzi, jízdu na kole, tlačení kočárku nebo bezpečné používání kompenzačních pomůcek. Znamená to také stres z pohybu v hlučnějších a přeplněnějších ulicích. Ve výsledku to vede k menší rozmanitosti života v ulicích a k vylidňování.

Superblok v Barceloně

Naopak v jiných městech, jako třeba v Nizozemsku, se úřady snaží o lepší vyvážení prostoru mezi chůzi, cyklistiku, veřejnou dopravu a automobilovou dopravu. Díky tomu jsou veřejná prostranství živá a plná lidí, kteří tu rádi tráví čas. Děti se zde mohou pohybovat mnohem svobodněji, starší lidé a osoby se zdravotním postižením si udržují přístup ke svým komunitám a ženy se cítí bezpečněji při cestování veřejnou dopravou.

Potřebujeme změnu myšlení

Vzhledem k výzvám, kterým obyvatelé měst čelí, je potřeba změnit to, jak vlády přistupují k infrastruktuře a politice. Ve spoustě z malé zájmové skupiny tvrdě hájí systém, který jim vyhovuje, a hlasitě se staví proti změnám. Mnozí městští či místní politici pak mylně považují tento odpor za reprezentativní pro širší veřejnost a uchylují se k prázdné rétorice a k nečinnosti.

Menšina volených zástupců však ukazuje, že tento odpor jen zřídka odráží skutečnou popularitu inkluzivnějších změn v urbanismu. V mnoha případech stojí v čele změn ženy. Díky vlastním zkušenostem s pohybem ve světě jako dívky a ženy, jako pečovatelky, a také díky desetiletím, kdy byly v plánování měst často přehlíženy, často nejlépe chápou, že současný stav nefunguje.

V Barceloně během nedávného starostování administrativa Ady Colau získala zpět milion metrů čtverečních prostoru pro pěší, a to pomocí řešení jako jsou „superbloky“ – zásah, který proměňuje asfaltové plochy města na sousedská náměstí prostřednictvím barev, květináčů a politické vůle. Během osmi let se zde ztrojnásobila délka cyklostezek na 273 km, takže 90 % obyvatel má do 300 metrů přístup alespoň k jedné cyklotrase. Úřady hlásí vznik 80 hektarů nové zeleně, snížení automobilové dopravy o 50 % a pokles znečištění ovzduší o 20 % mezi lety 2019 a 2023.

Zpátky k přírodě

V kanadském Montrealu zavedla Valérie Plante (starostka v letech 2017–2025) nejambicióznější plán bez aut na americkém kontinentu. Investovala 12 milionů kanadských dolarů do každoročního zklidnění dopravy a pěší zóny na více než 9 km 11 obchodních ulic, čímž otevřela prostor před 2 100 místními podniky a pomohla zlepšit jejich ekonomiku. Je také hlavní hybnou silou městské sítě „Réseau express vélo“, která bude po dokončení tvořena 17 trasami a 191 km chráněných cyklostezek udržovaných po celý rok. Vedle zlepšování mobility pomáhá její program „sponge streets“ vytvářet propustné povrchy, které zmírňují záplavy tím, že nahrazují asfalt zelení.

Věčně ucpané ulice Paříže se probudily k životu díky Anne Hidalgo, která jako starostka do nedávna proměňovala francouzské hlavní město. Anne Hidalgo čelila silné kritice, ale nakonec si získala veřejnou podporu pro svou mimořádně ambiciózní podporu cyklistické infrastruktury, pěších ulic a veřejné dopravy.

Paříž se radikálně proměnila

Investice během jejího působení zahrnují 1 000 km cyklistických tras, z nichž 350 je chráněných před automobilovou dopravou, a dalších 250 milionů eur určených na rozvoj této sítě. Paříž také pracuje na realizaci 300 školních ulic a rozsáhlém ozelenění města, které zahrnuje odstranění 70 000 parkovacích míst, výsadbu 145 000 stromů a vytvoření 45 km parků.

Města pro všechny

Tyto příklady jsou díla lidí, kteří se snaží naplňovat potřeby všech, nejen těch s největšími prostředky nebo nejhlasitějším hlasem. Vlastnosti, které tyto hybatelky změn sdílejí, naznačují určitou společnou charakteristiku v tom, jak ženy přistupují ke svým rolím: praktikování radikální empatie, předkládání vícevrstvých a dlouhodobých vizí, oceňování role péče v každodenním fungování měst, budování širokých koalic a také potřebu pevného vedení, aby si udržely vliv. Tyto vůdčí vlastnosti samozřejmě nejsou – a nemohou být – výlučné pro jedno pohlaví.

Přesto je potřeba větší genderové rovnováhy ve vedení měst nepopiratelná. Pouze 25 z 300 největších měst na světě má starostky. Jen 5 % vedoucích městských pozic a 10 % nejvyšších funkcí v předních architektonických a urbanistických firmách zastávají ženy. Víme, že navzdory těm nejlepším úmyslům činí lídři rozhodnutí na základě svých vlastních životních zkušeností. Pokud nikdy nemuseli procházet ulicí s malým dítětem nebo se obávat násilí při noční chůzi, může být obtížné mít tyto otázky skutečně na paměti jako prioritu.

Po celém světě vidíme, že města, jejichž rozhodovací orgány skutečně odrážejí rozmanitost obyvatel, které zastupují, mají větší pravděpodobnost, že budou mít veřejné prostory a dopravní infrastrukturu, která prospívá životu všech.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!