Pokud jezdíte do práce autem, stát vás podporuje – skrze výstavbu silnic a parkování. Proč by tedy neměl podobně podporovat i způsob dopravy, který společnosti šetří peníze?
Pravidelná jízda na kole je jednou z nejjednodušších forem každodenního pohybu. Snižuje riziko srdečních onemocnění, cukrovky 2. typu, obezity i deprese. Když lidé do práce dojíždějí aktivně, stát dlouhodobě ušetří na zdravotní péči. Platba za cyklodojíždění tak není výdajem navíc – je to investice do prevence, která se vrací v podobě nižších zdravotních nákladů.
Každá cesta na kole znamená jedno auto méně na silnici. To se promítá do nižších emisí skleníkových plynů, lepší kvality ovzduší a menšího hluku ve městech. Zároveň klesá tlak na rozšiřování silnic a parkovacích ploch. Méně aut znamená také plynulejší dopravu – nejen pro cyklisty, ale i pro veřejnou dopravu nebo zásobování.
Cyklisté utrácejí méně za pohonné hmoty, servis aut a parkování. Peníze pak zůstávají v místní ekonomice – v obchodech, kavárnách nebo službách. Rozvoj cyklistiky navíc podporuje vznik pracovních míst v oblasti prodeje kol, servisu, logistiky či městského plánování. Z pohledu zaměstnavatelů znamená cyklodojíždění zdravější a spokojenější zaměstnance, nižší absenci a vyšší produktivitu.
Dojíždění na kole má prokazatelně pozitivní vliv na psychické zdraví. Lidé, kteří se pohybují, jsou méně ve stresu, lépe se soustředí a mají vyšší životní spokojenost. Místo stání v kolonách začínají den pohybem na čerstvém vzduchu. To vše má přímý dopad nejen na jednotlivce, ale i na pracovní výkon a mezilidské vztahy.

V řadě zemí už cyklisty podporují
Podobné systémy už existují v řadě zemí:
Výsledky jsou jasné: více lidí na kolech, méně aut ve městech a lepší kvalita života.
Samotná finanční motivace ale nestačí. Aby lidé skutečně jezdili na kole, musí se cítit bezpečně. To znamená oddělenou infrastrukturu, klidnější ulice, nižší rychlosti a městský prostor navržený pro lidi, ne jen pro auta. Platit lidem za jízdu na kole má smysl jen tehdy, pokud je cyklistika přirozenou a bezpečnou volbou.
Platba za cyklodojíždění není výstřelkem ani utopií. Je to logický krok v době, kdy města čelí klimatické krizi, přetížené dopravě a rostoucím zdravotním problémům obyvatel. Otázka tedy nezní, zda si to můžeme dovolit. Otázka zní, zda si můžeme dovolit to nedělat.
Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!