Klimatická krize: rok 2024 přinesl nové smutné rekordy

Globální data před koncem roku ukazují, jak stále pokračující oteplování Země vedlo letos ke zvýšení hladiny moří a extrémnímu počasí. Co naopak neukazují, jsou alespoň známky zpomalování růstu emisí.

Šéf OSN António Guterres loni prozíravě prohlásil: „Nastala éra globálního varu“. Rok 2024 mu bohužel dává za pravdu, Zpráva vesmírného programu EU zjistila, že je „prakticky jisté“, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v historii. Vědci zjistili, že globální teploty za posledních 12 měsíců byly o 1,62 °C vyšší než průměr v letech 1850-1900, kdy lidstvo začalo spalovat obrovské objemy uhlí, ropy a plynu. Letošní rok je na nejlepší cestě k tomu být první, co dosáhne na 1,5 °C nad předindustriálními teplotami.

Zažíváme extrémní vedra

Jižní Evropa čelí stále více dnům tepelného stresu, které jsou definovány jako dny, kdy je pocitově tepleji než 32 °C. Data ze zprávy programu Copernicus dokládají, že velké části této oblasti přestály dva celé měsíce se „silným tepelným stresem“, který během sezóny trval celkem 60 dní. Několik oblastí v Řecku a západním Turecku zažilo každý letní den „silný tepelný stres“ a zhruba dva měsíce „velmi silný tepelný stres“. Toto nepohodlí mohou sice někteří lidé řešit používáním klimatizace, jiné skupiny obyvatelstva, typicky migrující pracovní síla v zemědělství či vězni mu však uniknout nemohli.

Extrémní vedra přinášejí ničivá sucha

Oceány se také ohřívají

Loňské teploty moří šokovaly vědce, protože se vody oteplily na dříve nemyslitelnou úroveň. A zdá se, že to nebyla anomálie: v první polovině roku 2024 hladiny povrchového tepla oceánu vyletěly nad úrovně, kterých dosáhly v předchozím roce. A my jsme to pocítili ve formě extrémního deště. Teplejší vody se rychleji odpařují, což přeplňuje dešťové mraky a zesiluje srážky. Kvůli tomu jsou mnohem pravděpodobnější ničivé hurikány, jaké byly letos pozorovány v USA a také bleskové povodně, které nedávno devastovaly Evropu. Na 61 %  zemského povrchu došlo v období 1994 až 2023 k nárůstu extrémních srážek ve srovnání s obdobím mezi lety 1961 a 1990.

Přichází větší sucho

Zatímco některé části světa čelily extrémně silným dešťům, v jiných, které se spoléhají na své životadárné řeky, vyschly vodní toky. Letos utrpěla zejména Amazonie, kdy sucho ohrožuje obyvatelstvo. Téměř polovina globální rozlohy země byla letos zasažena suchem po dobu nejméně jednoho měsíce, a sucha přibývá s tím, jak se planeta zahřívá.

Pokračujeme ve vypouštění skleníkových plynů

Víme o problémech, které nás čekají, po celá desetiletí, ale lidstvo nadále spaluje fosilní paliva. To způsobuje, že plyny, jako je oxid uhličitý a metan, se hromadí v atmosféře a vaří planetu. Koncentrace CO2 dosáhla v roce 2023 hodnoty 420 částic na miliardu, což je o 51 % více než před průmyslovou revolucí. Koncentrace metanu dosáhly 1 934 částic na miliardu, což je nárůst o 165 % oproti úrovni před průmyslovou revolucí, a koncentrace oxidu dusného dosáhly 336,9 částic na miliardu, což je nárůst o 25 %.

Tání ledovců: děláme, že o něm nevíme

A nechceme přestat

Navzdory Pařížskou dohodě, ve které se státy zavázaly, že v příštích desetiletích dosáhnou „čisté nuly“, což by znamenalo nevypouštět více uhlíku, než se absorbuje do pevniny a moře, nic nenasvědčuje tomu, že by se tak stalo. Letošní rok míří k vytvoření dalšího nového rekordu v globálních emisích uhlíku. Dosavadní vývoj naznačuje, že emise z uhlí, ropy a zemního plynu vzrostou v roce 2024 o 0,8 %. Emise musí do roku 2030 klesnout o 43 %, aby měl svět nějakou šanci dodržet cíl zvýšení teploty o maximálně 1,5 °C.

Hladina moří stoupá

Ohřívající planeta způsobuje tání ledu a tato voda se zase dostává do moře, což způsobuje zvýšení jeho hladin. Což je začarovaný kruh. Jak teplo rozpouští mořský led, odhaluje se tmavší voda, která absorbuje více slunečního tepla, což vede k další ohřevu této vody. Vědci se domnívají, že změny v Arktidě mohou být příčinou zhoršené vlny veder a záplav. Hladina moří neúprosně stoupá, protože led na pevnině taje a teplejší oceány expandují. Hladiny moří reagují na globální oteplování pomalu, takže i když udržíme oteplování na 2 °C nad předindustriální úrovní, každý pátý člověk na světě pravděpodobně zažije povodeň svého města, od New Yorku přes Londýn až po Šanghaj.

Pro naše přežití je třeba udržet emise na „čisté nule“

Naděje existuje 

Její jiskřičkou je skutečnost, že se zelená ekonomika konečně rozjíždí a po celém světě se budují obnovitelné zdroje. Zpráva Renewable Capacity Statistics 2024 vydaná Mezinárodní agenturou pro obnovitelné zdroje energie (Irena) ukazuje, že rok 2023 vytvořil nový rekord v zavádění obnovitelných zdrojů v energetickém sektoru, který dosáhl celkové kapacity 3 870 GW na celém světě. Používáme také stále více elektromobilů, které mohou situaci dočasně pomoci. Skutečným řešením emisí z osobní automobilové dopravy je pak doprava bezemisní, udržitelná, zejména po městech na krátké vzdálenosti. Obyvatelstvo ale pro takový pohyb potřebuje bezpečnou infrastrukturu. Její budování by tedy mělo být prioritou úplně všech vlád a radnic.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!