Možnosti zavedení 30 km/h jakožto základní rychlosti ve vnitřní Praze

Při probíhající veřejné debatě nabízíme politikům*čkám návod, jak vhodně posoudit konkrétní ulice pro zavedení 30 km/h. Metodika včetně konkrétních příkladů z Prahy především zohledňuje vliv na veřejnou dopravu i další faktory, které je třeba brát v úvahu. Navázali jsme tak na náš souhrn zkušeností s rychlostí 30 km/h ze zahraničních měst. Oba dokumenty prokazují, že by zavedení zóny 30 na většině komunikací nezpůsobilo například v Praze zásadní problémy. Zvýšení bezpečnosti a kvality životního prostředí je přitom zřejmé.

Manažerské shrnutí

Tento dokument zkoumá možnosti výrazného rozšíření oblastí se základní rychlostí 30 km/h v Praze vč. části sběrných komunikací. Koncept vychází z prokázaných přínosů třicetikilometrové rychlosti v obytné zástavbě, reaguje na stávající podíl zklidněných ulic v Praze i na aktuální požadavek odvozovat maximální povolenou rychlost v ulicích z charakteru ulice jako celku a nikoliv převážně z požadavků pro automobilovou dopravu.

Jakkoliv je nesporné zklidnění v rezidenčních ulicích, „hlavní“ ulice a zejména pak ty, které slouží ve významné míře veřejné dopravě, je třeba posoudit individuálně. Zpracovali jsme proto metodiku umožňující na základě identifikovaných faktorů pro a proti posoudit vhodnost a přínos zavedení rychlosti 30 km/h na sběrných komunikacích. Jelikož faktorů není málo a mohou se dostávat do konfliktů, předpokládáme, že jejich váha může být v některých případech dále individuálně posuzována dle stanovených cílů, kterých chce město či městská část dosáhnout. Naše hodnocení sleduje zejména cíl zvyšování bezpečnosti zranitelných účastníků a účastnic provozu a přínos pro kvalitu životního prostředí ve městě.

Faktory pro zavedení rychlosti 30 km/h jsou zejména:

• rezidenční charakter ulice;
• zvýšený pohyb dětí a seniorů;
• nesignalizované přechody pro chodce;
• poptávka po přecházení mimo přechody;
• pohyb cyklistů neoddělený od automobilů nebo v tramvajových kolejích,
• parkování, zejména šikmé;
• významné veřejné prostranství;
• potřeba omezit tranzitní průjezd automobilů;
• málo frekventovaná nebo od aut oddělená veřejná doprava;
• krátká vzdálenost mezi křižovatkami a zastávkami veřejné dopravy.

Pro zachování rychlosti 50 km/h hovoří:

• extravilánový charakter komunikace s vyřešenými požadavky pěší a cyklistické dopravy;
• významný koridor veřejné dopravy neoddělený od aut;
• plynulý a silný provoz automobilů;
• snížené požadavky na příčné vazby;
• komfortní jízda na kole mimo vozovku.

Faktory jsou rozdělené na závažné a podpůrné. Při absenci závažných faktorů proti lze třicetikilometrovou rychlost bez obtíží zavést. Metodika byla otestována na 22 vzorových příkladech ulic různého charakteru, vybraných úmyslně tak, aby se v nich vyskytovaly faktory pro i proti 30 km/h v různých kombinacích. Aplikací této metodiky lze získat dobrou představu o závažnosti faktorů pro a proti v jednotlivých ulicích, což může být dobrým podkladem pro rozhodnutí o vhodné rychlosti.

Pro orientační posouzení možných dopadů na veřejnou dopravu byl navržen jednoduchý vzorec beroucí v potaz také dopravní zácpy a délku mezizastávkových úseků.

Závěrem byla na základě platné legislativy prověřena možnost zřídit „plošnou“ zónu 30 v rozsahu širšího centra se zvýšením rychlosti na sběrných komunikacích značkami B 20 (nejvyšší povolená rychlost). Zákon 361/2000 Sb., vyhláška 122/2015 MD i Technické podmínky 65 MD takový přístup jednoznačně umožňují. Technické podmínky pro dopravní zklidňování a zóny 30 s tímto konceptem nepracují, protože se i v západní Evropě začal výrazněji prosazovat až relativně nedávno.

Celý dokument v pdf ke stažení najdete zde.