"Nechte auto doma" – Letošní Den bez aut podpořila řada známých osobností

31. 08. 2004,

Více než čtyři desítky umělců, myslitelů, ministrů, poslanců a senátorů Parlamentu a zastupitelů podpořily letošní Evropský den bez aut. Ve středu 22. září 2004 nepojedou automobilem mimo jiné filosof Erazim Kohák, filmová režisérka Olga Sommerová, bývalý pražský primátor Jan Kasl, filmový režisér Fero Fenič, hudebník Jan P. Muchow, primátor Prahy Pavel Bém nebo ministr dopravy Milan Šimonovský.

Auto*Mat vyzývá také ostatní občany České republiky, aby na Den bez aut (22. 9. 2004) vyzkoušeli, jaké to je cestovat ve svém městě veřejnou dopravou, na kole nebo pěšky. „Den bez aut není dnem proti autům. Ostatně většina z iniciátorů Auto*Matu automobil používá. Hlavním smyslem dne je poukázat na škodlivé důsledky nadměrného užívání automobilů a propagovat šetrnější způsoby dopravy po městě,“ vysvětluje Jan Bouchal, mluvčí občanského projektu Auto*Mat.

„Ten jeden den je jenom kapkou v oceánu nesnesitelného automobilového běsnění, ale ukáže, jak se dá jinak žít, pokud zbytečně nenastartujeme auto, abychom dojeli tam, kam můžeme dojet tramvají. Pražáci by si zasloužili, aby svou kázní sami sobě darovali město milé k životu,“ říká ke Dni bez aut Olga Sommerová.

Erazim Kohák má srovnání se situací v USA: „Čtyřicet let jsem prožil za volantem v zemi, kde se zhroutila veřejná doprava. Vím, jakou kouli u nohy představuje auto. Návrat do Česk(oslovensk)a po Listopadu 1989 pro mě znamenal především svobodu od auta.“

„Den bez aut je dobrou příležitostí k zamyšlení se nad nutností jet do práce autem, je takovou příležitostí, jakou centru Prahy nevyžádaně poskytla velká voda v srpnu 2002. Využijme letošní Den bez aut a přesvědčme sebe i druhé, že to s méně auty jde také a pro dopravu našich prací unavených těl možná i bez nich“, vzkazuje Pražanům Jan Kasl.

Podporu myšlence Dne bez aut mohou občané vyjádřit také veřejně, podpisem výzvy „Nechte auto doma“ na internetových stránkách Auto*Matu. Popřípadě poštou na adresu Auto*Mat – Oživení, Sněmovní 7, Praha 1, 118 00 (je třeba uvést své jméno a adresu, popř. zaměstnání a e-mail). Seznam všech signatářů najdete na stránkách Auto*Matu.

Jan Bouchal (776 295 954)
mluvčí projektu Auto*Mat
http://www.automat.ecn.cz

Přílohy:
Evropský den bez aut a týden mobility
Auto*Mat v pohybu 2004
Seznam osobností, které zatím podpořili Evropský den bez aut
Statistická čísla související s automobilovým provozem

Evropský den bez aut a týden mobility

Evropský den bez (EDBA) aut, který již pátým rokem vyhlašuje Evropská komise, je součástí Evropského týdne mobility (16.9. – 22.9. 2004). Cílem kampaně Evropský týden mobility (ETM) je podpora forem městské dopravy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Kampaň nabízí Evropanům možnost nově poznat své město a hledat společně se svými volenými zástupci řešení negativních dopadů automobilové dopravy.

V minulém roce se do kampaně zapojilo na 300 měst po celé Evropě, letos se k akci prozatím oficiálně přihlásilo 531 měst v Evropě (mimo jiné Vídeň, Lublaň, Madrid, Kodaň, Budapeš») a 18 českých a moravských měst (mimo jiné České Budějovice, Hradec Králové, Ostrava, Olomouc). Vedle oficiálního připojení se k ETM, tj. podpisem Charty, mohou města podpořit kampaň uspořádáním vhodného programu.

více: www.22september.org – oficiální stránky Evropského týdne mobility a dne bez aut
www.env.cz/edba – stručná verze v češtině

Auto*Mat v pohybu 2004

Praha se podobně jako loni k ETM a EDBA nepřipojí podpisem Charty, ale podpoří je speciálním programem zaměřeným především na MHD, cyklistiku a bezpečnost dětí (přesný program akcí hl. m. Prahy by měla dnes schvalovat Rada hl. m. Prahy).

Pro ETM a EDBA připravuje v Praze program také občanská iniciativa Auto*Mat. Auto*Mat spojuje Pražany, kteří mají zájem o řešení znepokojivé dopravní situace v hlavním městě, a jejím cílem je upozornit občany na škodlivé vlivy narůstajícího automobilismu, poukázat na alternativní možnosti mobility ve městě a apelovat na osobní zodpovědnost v používání automobilu.

Akce Auto*Matu
(Záštitu nad Dnem bez aut převzal ministr dopravy Milan Šimonovský a finančně jej podpořil Magistrát hlavního města Prahy.)

Cyklojízda Prahou – slavnostní bezmotorové projížïky městem, která začíná na náměstí Jiřího z Poděbrad 16. 9. v 18.00 hod, se zúčastní významné osobnosti (např. Jan P. Muchow a Jan Ruml). Vítáni jsou také lidé na koloběžkách a kolečkových bruslích!

Dopravní alternativa pro Prahu – 20. 9. a 21. 9. můžete od 18. hod. navštívit komponovaný večer v univerzálním prostoru NoD – na programu jsou krátké besedy na téma ovzduší v Praze, korupce v pražské dopravě, osudy obětí dopravních nehod. Promítány budou tematické dokumentární filmy a návštěvníci si budou moci prohlédnout „automobilová“ díla Davida Černého, Lukáše Rittsteina, Petra Vrány a Martina Zet.

Auto*Mat pro Den bez aut – 22. 9. – celodenní program v centru Prahy.
Na diváky čekají pouliční divadla, hudba a kejklíři, radou a poučením přispěje Mobilní centrum prevence městské policie, občerstvení uchystá kavárna a čajovna pod širým nebem a stánek s produkty ekologického zemědělství.

Seznam osobností, které zatím podpořili Evropský den bez aut

Bém Pavel (primátor hl.m. Prahy)
Bělohradský Václav (filosof)
Bašný Zdeněk (zastupitel hl.m. Prahy)

Bednář Ivan (zastupitel hl.m. Prahy)
Beránek Jan (předseda Strany Zelených)
Bratský Petr (poslanec Parlamentu ČR)
Bursíková Ivana (zastupitelka hl.m. Prahy)
Bursík Martin (bývalý ministr životního prostředí)
Cabrnoch Milan (poslanec Evropského parlamentu)
Čurdová Anna (poslankyně Parlamentu ČR)
Dundáčková Eva (poslankyně Parlamentu ČR)
Emmerová Milada (ministryně zdravotnictví)
Fenič Fero (filmový režisér)
Fialová Jiřina (poslankyně Parlamentu ČR)
Fischerová Táňa (poslankyně Parlamentu ČR)
Gál Fedor (sociolog)
Gruntová Jitka (poslankyně Parlamentu ČR)
Hanuš Jiří (poslanec Parlamentu ČR)
Horníková Zdeňka (poslankyně Parlamentu ČR)
Janíková Monika (zastupitelka hl.m. Prahy)
Janota Oldřich (hudebník)
Karas Jiří (poslanec Parlamentu ČR)
Kasl Jan (bývalý primátor hl.m. Prahy)
Kohák Erazim (filosof a vysokoškolský profesor)
Kohlíček Jaromír (poslanec Evropského parlamentu)
Kontra Martin (novinář)
Melčák Miloš (poslanec Parlamentu ČR)
Muchow Jan P. (hudebník)
Outrata Edvard (senátor Parlamentu ČR)
Paroubek Jiří (ministr pro místní rozvoj)
Pázler Viktor (zastupitel hl.m. Prahy)
Pehe Jiří (politolog)
Pojar Tomáš (ředitel Člověka v tísni)
Prokeš Miroslav (zastupitel hl.m. Prahy)
Roithová Zuzana (poslankyně Parlamentu ČR)
Říha Vladimír (poslanec Parlamentu ČR)
Sommerová Olga (filmová režisérka)
Šenfeld Josef (poslanec Parlamentu ČR)
Šimonovský Milan (ministr dopravy)
Štěpánek Petr (zastupitel MČ Praha 4)
Vícha Josef (poslanec Parlamentu ČR)
Zieleniec Josef (poslanec Evropského parlamentu)

Statistická čísla související s automobilovým provozem

Praha se stává nejvíce automobilizovaným městem Evropy. Je zde registrováno téměř 800 000 automobilů a každý den jich městem projíždí okolo 700 000. To znamená, že se tento počet od roku 1989 téměř zdvojnásobil. V Praze připadá jeden osobní automobil na 1,8 obyvatele (včetně důchodců a nemluvňat). Ve srovnatelných evropských městech je tento poměr 1 os. automobil na 2,1 až 2,3 obyvatele. Například lidé ve Vídni vlastní o třetinu aut méně než Pražané.

Např. v roce 2002 se provoz v Praze oproti předchozímu roku zvýšil o 6%, provoz na městském okruhu o 14%. V centru dnes už nemá kam růst – do centra vjíždí kolem 325 tisíc motorových vozidel denně.
Zvyšuje se počet lidí dojíždějících do metropole z mimopražských oblastí osobními automobily. V roce 2002 se v Praze pohybovalo zhruba 238 tisíc takových motorových vozidel denně, což je zhruba trojnásobek počátku 90. let.

V Praze každé vozidlo najede v průměru 22 km denně, přitom průměrná obsazenost osobního automobilu je zhruba 1,4 osoby. Za přetíženou oblast lze považovat celé centrum Prahy, tedy oblast o velikosti zhruba 7 x 6 km.

V hlavním městě Praze je nejhorší ovzduší v celé republice, ze 70 % to způsobuje automobilová doprava.
V únoru a červnu 2003 chodilo po Praze v rámci jednoho medicínského výzkumného projektu 120 lidí se speciálními filtry. Tato zařízení simulující dýchací orgány zachytila takové množství rakovinotvorných látek, která mohou způsobit nádorová onemocnění.

Na území ČR bylo podle policejních statistik při silničních dopravních nehodách usmrceno od r. 1980 do r. 2003 30 909 osob, což početně představuje celé jedno okresní město (např. velikosti Šumperka). Mimo to bylo v uvedeném období při silničních dopravních nehodách 115 063 osob těžce a 585 608 osob lehce zraněno. Policie za toto období zaregistrovala celkem 3 175 133 dopravních nehod.

V ČR kvůli dopravním nehodám zahyne více než 1 300 lidí ročně. Každé necelé 3 minuty dojde k nehodě, každých 15 minut je při nehodě lehce zraněn člověk, každé 1, 4 hodiny je těžce zraněn člověk a každých 6, 3 hodiny při nehodě někdo zahyne. Každou hodinu je způsobena hmotná škoda přesahující půl miliónu korun.
V České republice zemře na silnicích kvůli nepřiměřené rychlosti dvakrát více dětí než v ostatních evropských státech. V roce 2000 to bylo 47 dětí, dalších 416 bylo zraněno těžce a 3 087 lehce. V roce 2003 na silnicích ČR zahynulo 36 dětí. 40 % úmrtí českých dětí do věku 14 let způsobují dopravní nehody.

Jen v hlavním městě ČR podle statistik došlo v roce 2002 k téměř 36 000 nehodám, z nichž 97% zavinili řidiči. Od zavedení přednosti chodců na přechodech umírá v Praze čtyřikrát více lidí. Za poslední rok na pražských přechodech tragicky zahynulo 55 lidí.

Finančně vyčíslené škody vzniklé na zdraví účastníků dopravních nehod, hmotné škody a další náklady (příslušná agenda policie, soudů, pojiš»oven apod.) tvoří komplex tzv. socioekonomických nákladů nehodovosti. Ty v ČR nezadržitelně rostou – v r. 2002 představovaly asi 49,7 mld. Kč za tento jediný rok, což znamenalo více než 2 % celkového ročního objemu HDP ČR.

Jeden z receptů proti zbytečně vysoké nehodovosti v ČR? „Tempo – 30“!

V zónách s rychlostí omezenou na třicet kilometrů v hodině klesá počet nehod přibližně o 20%. Ještě výraznější je úbytek těžkých zranění. Například v Hamburku poklesl počet těžce zraněných o 37%, v Münsteru dokonce o 72 %. Důvod: Čím pomaleji jede auto, tím kratší je reakční čas a brzdná dráha.
Při rychlosti 50 km/hod je brzdná dráha téměř 28 metrů.
Při třicetikilometrové rychlosti se auto zastaví již po 13,3 metrech.
Od 90. let zavedla řada měst zóny s rychlostí omezenou na 30 km/hod. na velké části svého území. Např. v Berlíně tvoří více než 70 % ulic, v Bonnu je zřízeno 133 oblastí, které pokrývají 70 % uliční sítě.
Dopravně zklidněné zóny najdeme i v Rakousku, Švýcarsku a jinde v Evropě.

Alternativy přebujelé osobní automobilové dopravy ve městech?

V městském prostředí lze po jízdním pruhu širokém 3,5 metru přepravit za jednu hodinu 2 000 lidí v automobilu, 9 000 lidí autobusem, 14 000 lidí na kole, 19 000 lidí pěšky a 22 000 lidí tramvají či jiným kolejovým dopravním prostředkem.
30% všech jízd autem ve městech EU je pod 3 km. Přitom např. jízdní kolo je ve městech při překonání vzdálenosti do 5 km rychlejší než automobil a do 8 km se mu vyrovná.

Informace jsme čerpali především z následujících internetových odkazů a z dalších otevřených zdrojů:

http://www.cdv.cz (Centrum dopravního výzkumu, na těcho int. stránkách viz další prověřené odkazy)
http://www.mvcr.cz/statistiky/index.html (Statistiky nehodovosti Policie ČR)
http://www.mdcr.cz/text/rocenka_02 (Ročenka dopravy ČR)

Nakrmte AutoMat

Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku uvidíte údaje potřebné k založení platby v bance.

měsíčně 1000,-

Děkujeme mnohokrát za Vaší podporu, moc si ji vážíme.

Prosíme, nastavte si platbu ve své bance podle následujících údajů, abychom poznali, že jde o podporu od Vás.

  • ve prospěch účtu: 2400063333/2010
  • částka: [amount]
  • variabilní symbol: [variable_symbol]
  • vybraná frekvence plateb: [freq]
Něco se nepovedlo
Zpět do formuláře