Blanka po třech letech: Zázrak se nekoná

Tunelový komplex Blanka, jehož stavbu a zprovoznění provázela řada skandálů, slaví třetí narozeniny. Z dat ovšem vyplývá, že původním slibům nedostál: neochránil běžné ulice před rostoucí dopravou. Tunel zároveň od otevření funguje v pololegálním režimu zkušebního provozu. Z minulých chyb se ale politici nechtějí poučit: pravděpodobně je zopakují při stavbě Blanky 2.

Stavbu nejdelšího městského tunelu v Evropě, který se slavnostně otevřel 19. září 2015, provázela řada skandálů: zpoždění, téměř dvojnásobné předražení, absence posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) a zprovoznění v rozporu s podmínkami stavebního povolení. Městský rozpočet byl během stavby tak vyždímaný, že se musely odkládat nezbytné rekonstrukce – například Trojské lávky, která se v důsledku toho na konci roku 2017 zřítila. Aktuálním a neméně podstatným skandálem, je zveličování přínosů, které Blanka Praze přinesla a přináší.

Automobilový provoz v Praze dnes roste nejrychleji od roku 2000, podle veřejných dat Technické správy komunikací meziročně o 3,6 %. Blanka výrazně přispívá k rostoucímu provozu na severu Prahy, kde doprava mezi roky 2014 a 2017 vzrostla oproti jižní části města téměř trojnásobně (18 % vs. 6,7 %). Neplatí přitom, že by doprava rostla jen na městských dálnicích, které jsou na velké dopravní objemy určené. Doprava roste i na významných ulicích v zástavbě – za tři roky o 1,7 %, vně Městského okruhu dokonce o 6,7 %.

„Stavba městských dálnic sama o sobě – bez dalších návazných opatření – běžnou uliční síť před rostoucím provozem naprosto nechrání,” komentuje situaci člen spolku Auto*Mat Vratislav Filler.

Ve vnitřním městě je situace o poznání příznivější. Po otevření tunelu zde doprava sice klesla o 8 %, postupně ale začala opět narůstat.
„Stále je zde prostor pro návazná opatření v centru slibovaná se zprovozněním Blanky – například zahájení tzv. humanizace magistrály, která by skutečně pomohla snížit a zklidnit její provoz,” upozorňuje Filler.

Osmiprocentní pokles dopravy v centru po zprovoznění Blanky mohl posloužit všem Pražanům a mohl být impulsem ke zlepšení podmínek pro veřejnou a bezmotorovou dopravu, včetně zahájení humanizace magistrály. Některá opatření začal magistrát v roce 2013 dokonce připravovat, nakonec jich ale realizoval jen zlomek. „Po třech letech cítíme velké zklamání ze současné koalice, ta nejpotřebnější opatření po zprovoznění Blanky chybí a odkládají se na neurčito,” říká Filler.

Auto*Mat dokonce odhadl, že Blanka svůj potenciál pomoci kvalitě života v Praze zatím naplnila z pouhých 11 %.

Nárůst dopravy na hlavních ulicích vyvrací také představu, že by zprovoznění Blanky snížilo nehodovost nebo ušetřilo řidičům čas. Jak tvrdí Filler: „Nehody, které se nestanou v Blance, se stanou jen někde jinde, zejména na ulicích v okrajových částech města, přes které teď do Blanky proudí tisíce dalších aut.” Nárůst provozu také potvrzuje, že ač lidé projedou Blankou rychleji, současně jezdí častěji a dále. Takže v dopravě nakonec stráví v průměru stejně času jako dříve a potvrzují tak jev zvaný dopravní indukce.

Největším mýtem je ale tvrzení, že Blanka k nárůstu dopravy nepřispívá. Oficiální podklady Technické správy komunikací říkají, že Blanka zvýšila za rok intenzitu dopravy v celopražském měřítku o 4 %, ačkoliv TSK a radní pro dopravu Petr Dolínek tvrdili opak.
Blanka funguje už tři roky v režimu zkušebního provozu. Ten bude opět prodloužen, i když pro to nejsou právní důvody a nejsou dlouhodobě splněny podmínky, které jej umožňují. Nejvyšší správní soud už v roce 2016 v kauze jižní části Pražského okruhu uvedl, že u silnic bez kolaudace je zkušební provoz delší než tři roky neúměrně dlouhý.

„Tunel Blanka je na řadu let nezkolaudovatelná zbytečnost, která městu škodila vysáváním rozpočtu během výstavby, nyní mu škodí tím, že do města zatahuje další provoz, a bude mu škodit, dokud nebude zkrocena vnějším okruhem a účinnou restrikcí zbytné automobilové dopravy ve vnitřním městě,” hodnotí výsledek tří let provozu Blanky Vratislav Filler.

V programech politických stran se opakuje požadavek na urychlenou dostavbu Městského okruhu, aniž by bylo řečeno, že posudek vlivu na životní prostředí ukládá zprovoznit dříve vnější, Pražský okruh. „Většina politiků se z Blanky nepoučila. Blanku 2 chtějí stavět stejně bezohledně a zprovoznit se stejně problematickými dopravními dopady,” uzavírá Filler.