AutoMat hodnotí zadání humanizace magistrály

Po dvaceti letech debat a zadávání studií vybrala koncem loňského roku Technická správa komunikací projektanty na humanizaci Severojižní magistrály v Sokolské a Legerově ulici a na rekonstrukci Ječné. Podle AutoMatu ale není zadání rekonstrukce dostatečně konkrétní, zcela se např. vyhýbá formulaci limitů pro automobilovou dopravu. 

Severojižní magistrála spojuje sever a jih Prahy podle návrhu z 60. let 20. století a prochází samotným centrem města. S přibývajícím počtem aut, který loni na magistrále dosahoval místy až 46 tisíc za den v jednom směru, dochází k dlouhodobému překračování limitů znečištění ovzduší a hluku. Takřka nepoužitelný je i okolní veřejný prostor.

„Rozhodně vítáme, že konečně došlo k posunu a magistrát se rozhodl zklidnění magistrály posunout dále. Celkově však zadání pro projektanty působí až příliš opatrně. Zřejmá je jen snaha na doplnění stromů. U bezpečné cykloinfrastruktury, nahrazení podchodů či přidávání přechodů pro chodce nejsou požadavky dostatečně konkrétní,“ říká Michal Kalina, vedoucí Laboratoře udržitelného urbanismu spolku AutoMat.

Nic z toho nepůjde realizovat v celém rozsahu a magistrála se na Praze 2 nepromění ve skutečnou městskou třídu, pokud v klíčových místech nedojde ke snížení počtu jízdních pruhů pro auta tak, aby vůbec bylo možné zřídit slibované stromořadí a vznikl důstojný prostor pro pěší a cyklisty a cyklistkyy. Jak se přitom již ukázalo při některých opravách, snížení počtu pruhů na magistrále se doprava přizpůsobí.

„Největší příležitostí k zahájení humanizace magistrály bylo zprovoznění tunelu Blanka v roce 2015. K němu připravil Institut plánování a rozvoje soubor opatření Den B, který zahrnoval kromě magistrály také omezení provozu na Smetanově nábřeží a Malé Straně. Po zprovoznění Blanky ale návrh nebyl ve svých klíčových detailech nikdy realizován,“ upřesnil dopravní expert AutoMatu Vratislav Filler.

V článku na webu AutoMatu jsme také shrnuli, jak by podle nás měl projekt vypadat, aby výsledek odpovídal „městské třídě“ západního střihu. U cykloopatření by magistrála měla mít oddělené stezky. Pokud by to z prostorových důvodu nebylo možné, lze realizovat oddělené (dánské) pásy. Z᠎ řady dřívějších studií vyplývá potřeba zřídit v Sokolské a Legerově nové přechody pro chodce či nahradit stávající podchody, aby bylo možné vůbec bezpečně a bezbariérově přecházet.

„Další vývoj projektu budeme bedlivě sledovat a jsme připraveni se zapojit do konzultací a tvorby řešení i v případě nutných kompromisů,“ dodal Michal Kalina.

Spolek AutoMat společně s dalšími organizacemi opakovaně apeloval na pokračování  procesu humanizace magistrály v letech 2018 a 2019. Ze strany města však následovaly jen dílčí a spíš drobné úpravy, především doplnění některých přechodů.

Přečtěte si také

AutoMat zkoumal chování cyklistů*ek Praze. Navrhuje přes 80 zlepšení infrastruktury

Co Praze vzkazuje nejznámější světový urbanista? Kdy vstoupíme do 21. století?

Vyjádření spolku AutoMat k zadržení cyklisty vyznačujícího cyklopruh na magistrále