Společně proti fosilním palivům s příměsí krve

AutoMat se jako součást Klimatické koalice připojuje k výzvě k odklonu od fosilních paliv. Válka na Ukrajině by měla být poslední kapkou – po odklonu od fosilních paliv v městské dopravě voláme bezmála 20 let. Nejprve ale odcitujme celý text společné výzvy:

Neziskové organizace volají po rychlém odklonu od fosilních paliv. Je odpovědí na Putinovu agresi i klimatickou krizi

Při příležitosti zasedání ministrů životního prostředí členských států EU vyzývají neziskové organizace ministry a ministryně, aby se jasně postavili na stranu rychlejšího útlumu fosilních paliv, tzv. dekarbonizace. Zásadní je podpora masivního rozvoje obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor, především zateplování budov. Rychlá dekarbonizace sníží naši závislost na Rusku, zvýší odolnost vůči externím krizím a zároveň bude odpovídat cílům Pařížské dohody.

Cestou, jak zajistit větší energetickou bezpečnost EU a přestat financovat válečný konflikt na Ukrajině, jsou opatření představená v balíčku Fit for 55, který se bude projednávat na zítřejším zasedání. Skrze ně má v EU dojít do roku 2030 ke snížení emisí o 55 % (oproti roku 1990). Konkrétní cíle je však třeba navýšit.

Centrum pro dopravu a energetiku, Greenpeace, Hnutí DUHA a Klimatická koalice vítají snahu o rychlejší snížení emisí ze strany Evropské komise. Současně podotýkají, že k udržení globálního nárůstu teploty pod 1,5 °C a splnění závazků Pařížské dohody je zapotřebí snížit emise EU do roku 2030 o 65 %. Vlastní pozici k balíčku Fit for 55 s odpovídajícími cíli organizace zaslaly ministryni životního prostředí Anně Hubáčkové.

Neziskové organizace vyzývají členské státy, aby v diskuzi o finální podobě balíčku Fit for 55 zohlednily současnou bezpečnostní situaci a klimatickou krizi. Evropská komise v květnu zveřejní plán, jak by se Evropská unie mohla do roku 2027 zbavit závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Dovoz ruského plynu by pak do konce letošního roku měl v EU klesnout o dvě třetiny. Rada pro životní prostředí EU by měla jít ještě dál a podpořit rychlejší odklon od fosilních paliv obecně. Zásadní pro Českou republiku je nyní odstranit administrativní a legislativní překážky pro instalaci obnovitelných zdrojů energie, rozvoj komunitní energetiky a agrivoltaiky. To vše v kombinaci s masivní vlnou zateplování.

Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku říká:

“Jen od začátku války na Ukrajině poslaly evropské země Rusku už přes 12 miliard eur za dovoz ropy, plynu a uhlí. Je potřeba tyto peníze co nejrychleji přesměrovat zpátky do Evropy a použít je na financování renovací budov a instalaci obnovitelných zdrojů energie. Ve výsledku tak snížíme naši závislost na cenově volatilních fosilních palivech, posílíme vlastní energetickou bezpečnost a zmírníme změnu klimatu.”

Ondřej Pašek z Hnutí DUHA říká:

“Šanci zbavit se závislosti na drahých fosilních palivech a přestat sponzorovat Putinovu válku by měla dostat každá česká domácnost. V balíčku Fit for 55 proto potřebujeme nastavit vyšší cíle a více dostupného financování. Potřebujeme co nejrychleji začít zateplovat domy nejchudších domácností a podporovat města, firmy i domácnosti v projektech vlastních obnovitelných zdrojů.”

Jan Freidinger z Greenpeace ČR říká:

“Více obnovitelných zdrojů energie, ideálně ve vlastnictví lidí a obcí, zrychlení tempa zateplování a zvyšování energetické účinnosti, to vše solidárně, transparentně a spravedlivě. To je nejrychlejší, nejlevnější a nejschůdnější cesta, jak přestat putinovskému Rusku posílat peníze na další tanky a zároveň řešit změnu klimatu. To vše nabízí balíček Fit for 55, pokud se za něj postavíme a zvýšíme jeho ambice.”

Jitka Martínková z Klimatické koalice říká:

“Aktuální situace na Ukrajině pouze potvrzuje, že záměr vymanit Evropu co nejdříve ze závislosti na fosilních palivech byl správný. Pokud bude naší odpovědí na současnou situaci i rychlejší dekarbonizace, více zateplených domů a intenzivnější rozvoj komunitní energetiky, benefitů bude hned několik – lepší klima, bezpečnější Evropa i nižší účty českých domácností za energie.”

Co na to AutoMat? Ve městech víme, jak na to – jen se do toho více opřít…

Ani pro běžného, byť dobře informovaného a kriticky smýšlejícího člověka není prakticky možné dohlédnout provázanost našeho světa s fosilními palivy. Ukazuje se, že odstřihnout se okamžitě asi není možné (alespoň co se týče plynu), pokud nechceme vidět hynout mrazem vlastní spoluobčany. Připojujeme se ale k názoru Lukáše Hrábka z Greenpeace, který tvrdí, že je možno a záhodno vzdát se urychleně alespoň ruské ropy, na které má Putin až 4x větší marži. Ale ani do toho se pravděpodobně nebude politikům moc chtít; nejen proto, že by to mělo za následek nárust cen a vyšší infalci, ale také kvůli klasické překážce udržitelné dopravy – strachu z odlivu voličů, kteří v očích politiků nesnesou omezování automobilů.

Omezení spotřeby nafty v dopravě samozřejmě nesmí přivodit sociální bouře a je třeba, aby nedopadlo na nikoho, kdo nemá dostupné alternativy dopravy. Mimo aglomerace pak toto platí dvojnásob. Za opatření, po kterých voláme, by také měly v co nejmenší míře platit ti nejslabší – opět je tedy na řadě stát. A také velké firmy, které by navíc měly zrovna nyní předvést, co pro ně znamená společenská zodpovědnost.

…jenže najednou BUM! A co teď?

Ukazuje se, že už je vlastně pozdě, protože svojí závislostí na fosilních palivech umožňujeme Putinovi vraždit ukrajinské muže, ženy i děti. Myslet si ale, že cesta ven z krize vede skrze odstřižení od ruské ropy a přesměrování závislosti na Saudskou Arábii či Katar či Azerbajdžán, by bylo také naivní. Tamní režimy nejsou o moc lepší (viz decimace Jemenu) a mohou nám “zatopit”, kdykoliv budou chtít. Jedinou cestou je odklon celkový, systematický a hlavně odhodlaný. Cesty, jak z toho ven se již rýsují (viz např. zprávu Mezinárodní agentury pro energii); veskrze lze říci, že Green Deal a jiné dohody nesmí být shozeny ze stolu, naopak bychom je měli prohloubit ještě dalšími možnostmi úspory energie.

Nenechme se vydírat přísunem zetlelých přesliček a rozložených mrtvol dinosaurů – společně se můžeme nasměrovat k udržitelné a zelené budoucnosti. Zkusíte to s námi?

A co vlastně tedy můžete udělat?

Nepropadejte panice, krize jsou naopak příležitostí, která nás může posunout o velký kus dále.

Nakonec i nynější ráje cyklistiky se změnily až v důsledku ropné krize v roce 1973 – jak Holandsko, tak Dánsko byly automobilovými zeměmi, jako jsme my (viz např. sem či tam). Na rozdíl od mnohých dalších ale tehdy jejich vlády zavelely mohutnými podporami ke změně a postupně své země změnily k nepoznání.

Možná může něco takového potkat i nás…