Znečištění ovzduší je zásadním problémem po celém světě — podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přispívá každoročně k asi 7 milionům úmrtí. Přičemž obyvatelé největších světových měst, od Dillí přes Istanbul až po Los Angeles, patří mezi ty nejvíce zasažené. Loňská analýza zpravodajského portálu DW ale přináší překvapivě povzbudivé zprávy: v mnoha megaměstech se kvalita ovzduší pomalu zlepšuje.
Tato analýza se zaměřila na jeden klíčový ukazatel znečištění – PM 2.5, tedy jemné prachové částice tvořené různými druhy pevných částic a kapének o velikosti 2,5 mikrometru nebo menší, tedy mnohem menší než průměr lidského vlasu. Tento ukazatel se často používá jako měřítko celkové úrovně znečištění.
„Čím menší tyto částice jsou, tím hlouběji mohou proniknout do těla,“ vysvětluje Sophie Gumy z oddělení pro změnu klimatu, životní prostředí a zdraví při WHO. Částice PM 2.5 jsou tak malé, že mohou pronikat do plic a krevního oběhu, kde způsobují respirační potíže, srdeční choroby a rakovinu plic. Prachové částice ve městech pocházejí především z emisí automobilů a jiných dopravních prostředků. Ke znečištění přispívají také pevná paliva, jako je uhlí, dřevo nebo petrolej, používaná k vytápění a vaření, dále průmyslové emise a pálení odpadu.
Aby DW zjistila, jak se úroveň znečištění v posledních letech vyvíjela, analyzovala data švýcarské společnosti IQAir, která vyrábí produkty pro měření kvality ovzduší a shromažďuje údaje o koncentraci PM 2.5 ve městech s více než 10 miliony obyvatel. Z 25 megaměst, pro která byla data dostupná, téměř všechna (21 měst) zaznamenala v inkriminovaném období zlepšení úrovně znečištění ovzduší. Jaké kroky k tomu podnikají?
Aby města znečištění ovzduší účinně čelila, zavádějí různé strategie. V mnoha z nich hraje klíčovou roli doprava. Úspěšná opatření se zaměřují na menší počet aut, podporují chůzi a cyklistiku a rozšiřují veřejnou dopravu. Například Bangkok rozšiřuje své zatím stále omezené linky Skytrainu a metra, zatímco Dillí si stanovilo cíl elektrifikovat 80 % svého autobusového parku.

Bike sharing v Mexico City
Zoe Chafe, technická vedoucí pro kvalitu ovzduší v síti C40, která pomáhá téměř stovce členských měst stát se ekologičtějšími, uvedla pro DW, že mnohá z nich zároveň experimentují se nízkoemisními zónami. Jsou to oblasti, kam mají přístup pouze některá nebo žádná auta, a ulice se často upravují tak, aby poskytovaly více prostoru chodcům a cyklistům. „Tohle je téma, které rezonuje napříč všemi regiony světa, a je to opravdu skvělé,“ řekla Chafe.
Dalším klíčovým faktorem, který je třeba řešit, je průmysl. Například akční plán Dillí proti znečištění ovzduší se zaměřuje také na snižování prašnosti ze stavebních prací a přechod na čistší paliva a účinnější technologie. Město však i nadále patří mezi nejvíce znečištěná místa na planetě, zejména během zimních měsíců. V roce 2024 se smogová situace zhoršila natolik, že úřady musely uzavřít školy. Přesto se Dillí podařilo mezi lety 2017 a 2022 snížit úroveň znečištění o 15 %. Jedním z hlavních faktorů by mohlo být odstavení uhelné elektrárny Badarpur v roce 2018. Odhaduje se, že jen v Dillí byla zodpovědná za asi 10 % znečištění ovzduší částicemi.

Smog v Dillí
Tam, kde se odpad nesbírá a nelikviduje správně, lidé často spalují odpad na otevřeném ohni. To způsobuje toxický smog a přispívá ke znečištění ovzduší. To znamená, že regulace a infrastruktura pro odpadové hospodářství musí být součástí každého městského plánu proti znečištění ovzduší. I tam, kde zákony existují, může být pokrok pomalý. „Existují předpisy pro nakládání s pevnými odpady z roku 2016, ale stále nejsou zavedeny,“ řekla Bhavreen Kandhari DW. Zakladatelka aktivistické skupiny matek Warrior Moms bojuje za čistší ovzduší v celé Indii více než 20 let, podává petice vládě a soudům.
Pokud jsou opatření důsledně prováděna, jejich dopad může být významný. Čínská města v posledních letech drasticky snížila úroveň znečištění ovzduší. To je výsledek toho, čemu čínská vláda říká „válka proti znečištění ovzduší“, tedy soubor opatření zaměřených na všechny hlavní příčiny. Mezi ně patří i spotřeba energie na vytápění a výrobu elektřinu. Například Peking zavedl přísné limity emisí pro domácí kotle a nabídl dotace domácnostem, které přešly z uhelných kotlů na plyn nebo elektřinu. Jedna studie dospěla k závěru, že rekonstrukce těchto kotlů představovala 20 % snížení znečištění ovzduší v Pekingu.

Solární panel pro provoz semaforu v Šanghaji
Mimo Čínu investují země po celém světě do obnovitelné energie, postupně ustupují od uhlí a hledají alternativy k dřevu a uhlí používanému na vaření a topení. Soul, hlavní město Jižní Koreje, přešel již v 90. letech na plynové topení a nyní zvažuje ekologičtější alternativy, například tepelná čerpadla.
Když chtějí města zlepšit kvalitu ovzduší, prvním krokem je často zlepšení sběru dat. V Pákistánu, například, je stále jen velmi málo oficiálních vládních monitorovacích stanic, což ztěžuje posouzení, zda se kvalita ovzduší zlepšuje. Ale lidé jako Abid Omar, zakladatel iniciativy Pakistan Air Quality Initiative v roce 2016, se snaží tuto situaci změnit. „Jednotlivci, firmy a organizace s podobným zaměřením se spojili a používají levné monitory, přičemž data zveřejňují online,“ řekl DW. „A právě tato data zvyšují povědomí.“
Pro skutečnou změnu kvality ovzduší jsou podle Zoe Chafe z C40 finanční zdroje klíčové. „Peking mohl do problému kvality ovzduší investovat obrovské prostředky,“ uvedla. „A to je zásadní otázka pro mnohá další města: Mají peníze, aby mohly učinit takový zásadní krok ve zlepšení kvality ovzduší?“ V posledních letech Čína investovala do kontroly znečištění ovzduší více než 20 miliard jüanů ročně, tedy několik miliard dolarů.
Znečištění ovzduší se může šířit na velké vzdálenosti, přesahuje státní hranice. To platí například v Indii, kde vypalování půdy na venkově v severních státech způsobuje každý rok po sklizni silný smog v Dillí a okolí. Podobné problémy se týkají například delty Nilu okolo Káhiry v Egyptě nebo Indonésie, kde kouř z řízených zemědělských požárů dosahuje až do sousedního Singapuru a Malajsie.

Vypalování pole ve Vietnamu
Takže města, regiony i země budou muset spolupracovat, aby došlo ke změně, uvedla Chafe. „Jádrem věci je zdraví lidí. Nezáleží na tom, odkud znečištění ovzduší pochází, je nesmírně důležité, aby bylo sníženo,“ dodala. Většina velkých světových měst stále výrazně překračuje limity WHO pro znečištění ovzduší. Je toho ještě hodně, co je třeba udělat: úroveň znečištění ovzduší ve téměř všech městech světa stále překračuje limit WHO 5 mikrogramů na metr krychlový vzduchu.
I tam, kde jsou úrovně stále vysoké, každé snížení znečištění zlepšuje zdraví, uvedla Sophie Gumy z WHO. A veškeré snahy o omezení znečištění ovzduší také pomáhají bojovat se změnou klimatu, protože oba problémy jsou způsobovány emisemi z pálení odpadů a spalování fosilních paliv.
Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!
Kobka 17 na Smíchově: Výstava k 20. výročí sousedských slavností Zažít město jinak představuje tematické ilustrace z posledních let i fotografickou sérii míst, která slavnost výrazně proměnila. Star 19:00.
Od 18 h v Kobce 17 na Smíchově
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!