Patnáctiminutové město v rukou konspirátorů: Proč je jeho myšlenka tak kontroverzní?

Proč se koncept měst, kde máte vše potřebné na dosah do 15 minut, stal jádrem vyhrocených debat, kontroverzí i konspiračních teorií?

Podle Indexu prosperity Češi do práce dojíždějí v průměru 27 minut, což je v porovnání s ostatními evropskými státy dlouho. Až 19 % pracujících tráví na cestě do práce i více než hodinu. Nejpoužívanějším dopravním prostředkem je přitom (hlavně v regionech) vlastní auto.

Rostoucí délka dojíždění je však pouze špičkou ledovce, pokud jde o to, jak často dnešní rodiny využívají auto. Od nákupů a převozu dětí do školy, přes návštěvy přátel, cesty do nemocnic až po dovolené – dnešní populace cestuje dál a častěji než kdy dříve, často na místa vzdálená mnoho kilometrů od sebe.

Tento trend, spolu s exponenciálním růstem měst a infrastruktury, vedl mnoho urbanistů k přehodnocení způsobu, jakým jsou města a čtvrti plánovány, v rámci snahy omezit rostoucí emise skleníkových plynů způsobené dopravou. Jedním z navrhovaných řešení je koncept města na 15 minut.

Co se dá stihnout za 15 minut?

Jak název napovídá, jde o urbanistický model, ve kterém má obyvatel během každodenního života přístup ke všemu, co na denní bázi potřebuje, do 15 minut pěšky nebo na kole. Nejde tedy o to, aby celé město bylo „průchozí za 15 minut“, ale spíš, aby jednotlivé čtvrti měly vše potřebné v této dostupnosti. Záměrem tohoto na člověka zaměřeného urbanistického konceptu je omezit používání aut, a naopak podpořit chůzi, jízdu na kole a využívání veřejné dopravy. Proto města krátkých vzdáleností kladou důraz na polyfunkčnost města, na zelené a veřejné prostory, cyklostezky a chodníky.

V Paříži koncept 15 minutového města prosazovala starostka Anna Hildago, foto: Connie Ma Wikipedia Commons

Kde se to vzalo?

Myšlenka ožila kolem roku 2016 díky vědci a profesoru Carlosu Morenovi, který je i zvláštním vyslancem pro chytrá města v Paříži. Pandemie covidu pak tento koncept posílila – lidé začali více oceňovat, když mají parky, školy, obchody a další služby blízko domova. 15minutové město navazuje na starší urbanistické myšlenky, jako byla zahradní města Ebenezera Howarda nebo koncept sousedství (neighbourhood unit) který byl představen urbanistou Clarencem Perrym ve 20. letech 20. století jako snaha navrhnout soběstačné čtvrti v době, kdy se města začala industrializovat. Koncept je také srovnatelný s modelem kompaktního města – podobným přístupem v urbanismu, který se objevil v 70. letech 20. století. V roce 2021 Carlos Moreno dále rozvinul svůj koncept v článku, ve kterém vymezil šest základních funkcí, ke kterým by měli mít obyvatelé přístup do 15 minut od svého domova:

• Bydlení
• Práce
• Obchod / služby
• Zdravotní péče
• Vzdělávání
• Volný čas / zábava

Město pro udržitelnou budoucnost

Počet obyvatel měst se zvyšuje po celém světě, dochází k tzv. urbanizaci a zvyšování hustoty zalidnění – je potřeba je plánovat udržitelně.  Města a jejich infrastruktura jsou zodpovědné za přibližně 40 % celosvětových emisí CO₂ ročně – a to od výstavby, přes provoz, mobilitu až po demolice a přestavby. Snížení potřeby cest autem má potenciál přispět ke zmírnění důsledků změny klimatu. Lepší přístup ke službám, méně dopravy, více veřejných a zelených prostorů může zlepšit zdraví a kvalitu života obyvatel. Koncept 15minutového města představuje jednu z nejvýznamnějších inovací v této oblasti a společně s přístupem k zelené infrastruktuře nabízí velký potenciál do budoucna.

Dnes se tento princip urbanistického plánování již ve velkém měřítku využívá v mnoha městech po celém světě. Chcete-li 15minutové město zažít na vlastní kůži, navštivte Paříž, Milán, Barcelonu, Bogotu, Šanghaj či Ottawu.

Protesty proti 15minutovému městu v Oxfordu

Proč a koho dráždí?

Teprve když se plány na 15minutová města během pandemie covidu dostaly do širšího povědomí, začaly přitahovat větší pozornost. Koncept si někteří jedinci či skupiny lidí v rámci konspiračních teorií interpretují jako způsob omezení osobní svobody. Šíří např. tvrzení, že lidi chtějí uvěznit ve čtvrtích, že bude povinnost mít speciální povolení pro pohyb, nebo že se jedná o součást nějakého globálního plánu kontroly společnosti. Některé dezinformace spojují tento koncept s představami kamer, sledování obyvatel, digitálních kontrol a strachu, že lidé budou mít omezenou možnost pohybu – což samozřejmě není součástí konceptu, ale tyto výmysly se šíří a znejišťují veřejnost. Ve Velké Británii se kvůli nim město Oxford rozhodlo pojem zcela opustit, protože byl označen za „toxický a výbušný“ poté, co se loni proti plánům konaly protesty. Britský poslanec Nick Fletcher zašel dokonce tak daleko, že ho označil za „socialistický koncept“. Moreno čelil dokonce výhružkám smrtí.

Čtvrti jen pro vyvolené?

Ačkoli se myšlenka 15minutového města stala terčem mnoha nepodložených konspiračních teorií, koncept přilákal i oprávněnou kritiku ze strany odborníků na urbanismus a plánování: Kritici upozorňují na možné zvyšování sociální nerovnosti. Pokud budou některé čtvrti modernizovány podle tohoto konceptu (lepší infrastruktura, zelené zóny, dobrá veřejná doprava), může to vést ke zvýšení cen bydlení a služeb a vytlačování méně majetných obyvatel – tzv. gentrifikaci. Další z obav je, že by se, navzdory svému záměru, ve skutečnosti mohly dopravní zácpy zhoršit. Součástí jeho zavádění je přeměna stávající dopravní infrastruktury a tras, což – pokud nebude provedeno komplexně – může způsobit nárůst dopravy a přetížení v okolních oblastech. Mnozí upozorňují také na to, že pojem „15minutová vzdálenost“ je relativní, a pro osoby se zdravotním postižením tento plánovací rámec často nepočítá s jejich potřebami – naopak jim může přístup ke službám ještě více ztížit.

Je tento koncept budoucností městského plánování?

Navzdory kontroverzím se zdá, že koncept 15minutového města – nebo alespoň jeho principy – má zásadní vliv na budoucnost urbanistického plánování. Místně zaměřené plánování měst s důrazem na dostupnost služeb a vybavenosti je klíčovým přístupem pro budoucí urbanisty a je základem pro tvorbu udržitelného městského prostředí. Pokud je tento model zaváděn s rozvahou a je podpořen dostatečnými místními službami, dostupným bydlením, kvalitním uličním plánem a adekvátní veřejnou dopravou, mohou se čtvrti stát bezpečnějšími a zdravějšími – a to jak díky menšímu počtu aut na silnicích, tak díky čistšímu ovzduší. Město, ve kterém lze pohodlně chodit pěšky, podporuje udržitelné komunity – a to je žádoucí výsledek pro nás všechny.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!