Vedení hlavního města v polovině ledna oznámilo, že urychluje přípravu Městského okruhu, neboli Blanky 2. Mohla by mu vypršet platnost posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Kladné stanovisko EIA je z roku 2012, od té doby už uplynula řada let. Spolek AutoMat v minulosti v procesu EIA návrh Městského okruhu připomínkoval a upozorňoval, že opatření regulující dopravu ve vnitřní Praze lze provést i bez jeho stavby.
V roce 2017 jsme zpracovali koncept alternativního řešení Městský okruh pro všechny, ve kterém funkci okruhu plní společně a v menší kapacitě koridory Spojovací a Průmyslové, a který také kladl důraz na veřejnou a bezmotorovou dopravu. Část myšlenek (například doprovodná bezmotorová infrastruktura) se nakonec i za přispění ostatních propsala do významně přepracované studie, podle které se stavby Městského okruhu v současnosti připravují.
Výřez z konceptu Městský okruh pro všechny
Posudek EIA klade Městskému okruhu řadu podmínek, bez jejichž splnění nemůže být stavba kolaudována.
Městský okruh zejména nesmí být zprovozněn dřív, než celý vnější okruh kolem Prahy, tedy včetně úseku 520 mezi dálnicemi D 10 a D 8, na kterou ještě není posudek EIA. Další silniční stavbou, okruh podmiňující, je zkapacitnění ulice Kbelské zahloubením křižovatek s Poděbradskou a Kolbenovou. Zde město postupuje rychle, tento záměr je beztak potřebný a může sloužit i jako náhrada Městského okruhu, pokud by se nepostavil.
Třetí zásadní podmínkou zprovoznění Městského okruhu je současné zpoplatnění vjezdu do celé vnitřní Prahy. Zde Praha naráží na neexistenci potřebné legislativy. Téma je ale poněkud odtažité, město legislativní iniciativu v tomto směru má, přesto se o něj nepokouší. V říjnu 2024 jsme se zeptali ministra pro dopravu Martina Kupky, zda pomůže Praze prosadit legislativní změny nutné pro zavedení zpoplatnění vjezdu. Ministr vyhýbavě odpověděl, že k odpovědím na věci kolem Městského okruhu je kompetentní Praha a ne on.
Stavba Městského okruhu neřeší dlouhodobě problém ulice V Holešovičkách, kde od zprovoznění Blanky vzrostl provoz z už tak neúnosných 68 tisíc na 93 tisíc aut za den a místní se od té doby s městem marně soudí o dodržení hlukových a emisních limitů. I po postavení a zprovoznění obou okruhů by Holešovičky zůstaly zatíženou radiálou a jediným úsekem nadřazeného komunikačního skeletu, vedeným koridorem normální ulice.
Předpokládané náklady dostavby Městského okruhu jsou v současnosti 113 miliard Kč. Přitom nelze předpokládat, že by to byla částka konečná, vzpomeňme na dohady kolem ceny tunelu Blanka, kde veřejné proklamace ohledně ceny nebraly v potaz doprovodné stavby a cena tak z původně uváděných 22 miliard dosáhla nakonec téměř dvojnásobku. Enormní náklady výstavby tunelu Blanka vedly v letech 2011–2015 k drastickému škrtání v jiných městských investicích a dokonce i v údržbě. Vlivem zanedbané údržby potom v roce 2018 spadla lávka pro pěší v Troji.
Ve chvíli, kdy město staví novou linku metra D a musí rekonstruovat řadu mostů, není reálné, že v dohledné době bude mít takové finance k dispozici. Jak jsme ale již uvedli výše, Ministr Kupka se našemu dotazu na finanční podporu stavby městského okruhu ze strany státu vyhnul. Bez státní garance pokrývající alespoň část nákladů bude Městský okruh pro Prahu znamenat dlouhodobé zadlužení. Přitom za sto miliard korun může Praha postavit všechny plánované tramvajové trati, nebo třeba jižní polookružní linku metra.
Nejsou to ale jen peníze, čím nás stavba Městského okruhu zatíží. Městský okruh bude po zprovoznění vlivem zvýšené intenzity automobilové dopravy generovat přes 40 milionů kg CO2 ročně (a to i přes zvýšení podílu elektroaut). Tento dopad lze redukovat zavedením mýta, v dlouhodobém měřítku to ale na vynulování klimatické stopy okruhu stačit nemusí (podrobnosti zde).
Klimatické dopady tunelu Blanka a různých variant zprovoznění severovýchodní sekce Městského okruhu a alternativ. Ze studie Přibližný odhad klimatických dopadů zprovoznění velkých dopravních staveb v Praze, AutoMat 2021.
Proklamované cíle zprovoznění Městského okruhu – tedy snížení dopravní zátěže vnitřního města a lepší plynulosti automobilové dopravy, lze dosáhnout i bez okruhu a tedy mnohem levněji. Kapacitní okružní komunikace není pro zpoplatnění vjezdu do centra nezbytná, pokud převažuje doprava, která je v centru cílová – což je i případ Prahy, jak ukazuje třeba jen 12% podíl tranzitu na Severojižní magistrále.
Když úbytek dostředných cest uvolní prostor pro přechod tranzitu mimo centrum, další městskou dálnici nepotřebujeme. Zpoplatnění vjezdu do centra by tak šlo technicky zavést klidně hned, že pro to není legislativa a politická vůle, je jiná věc. Alternativou, kterou má Praha i v plánu udržitelné mobility, je pak snížení objemu vjezdu do vnitřního města důslednou regulací parkování.
Krom toho, vnější segment Prahy na zprovoznění vnitřního okruhu spíš doplatí. Pozitivní dopad na komunikace mimo centrum vydržel po zprovoznění Blanky pouze jeden rok, veškerá pozitiva byla brzy překryta indukovaným nárůstem dopravy na severu Prahy, a ve vnitřním městě se doprava po pěti letech opět přiblížila k hodnotám před zprovozněním Blanky (zde). I stavba jižní sekce vnějšího okruhu přinesla Praze úlevu jen krátkodobě a právě rozběhlé stavbě 511 mezi D 1 a D 11 hrozí stejný osud.
I v Praze se prokazuje, že kapacitní silniční stavby uvnitř měst slouží za obrovské peníze spíš k prohlubování dopravních problémů než k jejich řešení. Dopravní indukci zkrátka nelze obelstít: na co se postaví kapacita, to se bez jiných způsobů regulace časem zaplní. Výstavbou dalších a dalších komunikací bez doprovodných opatření se potom točíme v kruhu, ze kterého není úniku.
K tomu, abychom v Praze dosáhli lepší veřejné dopravy nebo snížení klimatických dopadů dopravního systému, nám tyto stavby nepomáhají, spíš naopak. Vytvářejí další automobilový provoz, který je třeba kompenzovat, a odsávají prostředky, které by jinak mohly jít na stavby pro veřejnou nebo bezmotorovou dopravu. Praha je relativně bohaté město; tak bohaté, aby si mohlo dovolit házet v udržitelnosti dopravy samo sobě klacky pod nohy, ale zase není.
Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!